Nejčastější chyby? Těsto necháte vykynout příliš dlouho – knedlík pak při vaření ztratí tvar. Nebo naopak málo vykynuté těsto je těžké a tuhé. Další problém nastává, když přidáte příliš mnoho pečiva – knedlík se pak snadno rozpadá. Držte se poměru 500 g mouky na 200 g pečiva. A pokud chcete, aby knedlík držel pohromadě ještě lépe, můžete do těsta přidat lžíci sádla – to zpevní strukturu.

<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b19objects_signs109.jpg&dl=1" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Jak docílit dokonalé křupavé kůrky? Křupavá kůrka je výsledkem správné trojobalové techniky. Připravte si tři talíře: na první dáte hladkou mouku, na druhý rozšlehaná vejce s lžící mléka a na třetí strouhanku. Maso nejprve obalte v mouce, pak v vejci a nakonec ve strouhance. Při obalování strouhanku jemně přitlačte, aby dobře přilnula.

Vláčné a šťavnaté pečení s ovocem je výsledkem správné rovnováhy mezi ingrediencemi a technikou. Mnoho receptů selhává na přílišném vysušení těsta, což je způsobeno přebytkem suchých surovin nebo nevhodným zacházením s ovocem. Základem je pochopit, že ovoce uvolňuje během pečení vodu, a proto je nutné tomu přizpůsobit poměr mouky, tuku a vajec.<br> <br> <br> <br> Čemu se vyhnout, aby těsto zůstalo vláčné Častou chybou je příliš dlouhé míchání těsta po přidání mouky. To aktivuje lepek, který způsobí tuhost a suchost výsledného pečiva.

Co dělat, aby se těsto nedrolilo a drželo tvar Žloutek je pojítko, ale jen jeden. Pokud přidáte víc, těsto získá sušší konzistenci a při pečení se rozpadá. Nejlepší je použít jeden žloutek a případně lžíci zakysané smetany, která dodá vláčnost. Těsto hněťte jen do chvíle, než se spojí – čím déle ho zpracováváte, tím víc lepku vzniká a výsledek je tuhý. Poté ho zabalte do fólie a nechte v lednici odpočívat minimálně hodinu, ideálně přes noc.

Další chyba je plánování jídel na sedm dní dopředu. To je sice ideální pro ty, kdo mají čas, ale pro vás to znamená jen další povinnost. Místo toho si připravte jen dva základní plány: „rychlé jídlo z trouby" a „rychlé jídlo na pánvi". Do trouby můžete hodit brambory nakrájené na měsíčky, posypané solí a rozmarýnem, k tomu kuřecí stehno nebo kousek ryby. Za dvacet minut máte hotovo, aniž byste u toho stáli.

Jak poznat správnou švestku? Ideální je plod, který je na dotek měkký, slupka je celá fialová až modrá, bez zelených míst, a dužina se snadno odděluje od pecky. Sladká vůně a lehce nahnilé plody, které ještě nejsou plesnivé, jsou v pořádku – právě ty mají nejvíce cukru. Naopak se vyhněte švestkám, které jsou suché, svraštělé nebo mají hořkou chuť už v syrovém stavu. Takové plody nikdy nezmění svůj charakter.<br> <br> <br> <br> Základní pravidlo zní: na povidla patří pouze plně vyzrálé, až přezrálé švestky.

Maso – hlavně vepřové a hovězí – potřebuje čas. Pokud děláte svíčkovou nebo guláš, nešetřete na mase a vyberte kus s trochou tuku, který se při dušení rozpustí a dodá šťávu. Před dušením maso vždy osušte a zprudka opečte ze všech stran, aby se zatáhlo a šťáva zůstala uvnitř. Pak přidejte cibuli, kmín, sůl a podlijte horkou vodou. Dusíte na mírném ohni, klidně hodinu a déle. Zkoušejte vidličkou – pokud se maso netrhá, ještě není hotové.

Hotový knedlík nechte pět minut odpočinout na prkénku volně přikrytý utěrkou, aby se pára rozložila rovnoměrně. Teprve poté ho nakrájejte na plátky silné asi 1,5 cm. Podávejte ho horký, ideálně k hovězímu masu s omáčkou, ale výborný je i samostatně s máslem a petrželkou.

Holandský řízek je oblíbenou klasikou, která se od klasického řízku liší především marinádou. Základem úspěchu je správný výběr masa a důkladná příprava. Nejlepší je vepřová panenka, případně vykostěná kýta. Maso nakrájejte na plátky silné asi jeden a půl centimetru. Každý plátek lehce naklepejte, ale ne příliš, aby se neroztrhl. Důležité je maso předem osolit a opepřit až těsně před smažením, jinak by pustilo šťávu.<br> <br> <br> <br> Na smažení použijte vyšší vrstvu oleje, asi půl centimetru.

Domácí vaječný likér je jedním z mála nápojů, který si každý pamatuje z dětství – ať už z vánočních návštěv u babičky, nebo z prvního novoročního přípitku. Přesto se při jeho přípravě často chybuje: výsledkem je buď příliš řídká tekutina, nebo naopak sražená hmota, která skončí v dřezu. Přitom stačí dodržet tři základní pravidla – čerstvost surovin, správnou teplotu a pomalé zahřívání. Pokud je pochopíte, zvládnete likér napoprvé a bez zbytečného stresu.<br> <br> <br> <br> Domácí vaječný likér není žádná věda, chce to jen trpělivost a pozornost.