Další past, kterou jsem zažila, je kombinace skladného nábytku a závěsů. Měla jsem postel s úložným prostorem, pod kterou se schovávaly peřiny a polštáře pro hosty. Byla skvělá, ale v malé ložnici jsme se o ni neustále bouchali hlavou. Vyřešilo to posunutí garnýže až ke stropu a zkrácení závěsů tak, aby končily těsně nad madlem postele. Najednou místnost působila vzdušněji a postel s úložným prostorem nestála jako kus nábytku, ale jako součást kompozice. Tohle je finta, kterou používám dodnes.