Když jsem se před lety stěhovala do třicetičtverečků v paneláku, myslela jsem si, že minimalismus bude hračka. Omyl. První rok jsem měla v obýváku jen matraci na zemi, krabice s knihami místo nočního stolku a zimní bundy visely na háčku za dveřmi. Pak přišly návštěvy. Když má přijít babička na víkend, potřebujete jí ustlat, ale postel navíc v garsonce neexistuje. Řešení přišlo až ve chvíli, kdy jsem pochopila, že klíčem k přežití v malém bytě není skladovat méně, ale skladovat chytře. Každý centimetr musí mít svůj účel, a to doslova od podlahy až po strop.