Co dělat, když dítě zaplaví vztek? Jde to i jinak než křikem Třetí zásadou je práce s emocemi – a to hlavně s vašimi vlastními. Děti se učí regulaci tím, že ji vidí u dospělých. Pokud vy sami křičíte, učíte je, že křik je běžný nástroj řešení problému. Místo toho zkuste takzvané pojmenování pocitů: „Vidím, že jsi naštvaný, protože si chceš hrát ještě chvíli. Chápu to, ale teď musíme jít spát." Neznamená to, že byste měli potlačovat vlastní hněv – můžete říct: „Já jsem teď unavená a potřebuji klid.