Zásadní je výška roštu nad podlahou. Standardní úložné postely mají vanu hlubokou 20 až 30 cm, ale najdou se i modely s 40 cm. Čím hlubší úložný prostor, tím vyšší je ložná plocha a tím hůř se na postel leze. U nízkých van se zase do prostoru nevejdou vyšší krabice. Praktické pravidlo: změřte si nejvyšší předmět, který chcete ukládat, přičtěte 3 cm na vůli a teprve pak hledejte vhodnou hloubku. Zároveň si ověřte, jak vysoká je matrace s roštem – celková výška lůžka by měla zůstat v rozmezí, které zvládnete používat každý den.<br>
<br>
<br>
<br>
Pod postelí je největší nevyužitá plocha v místnosti. Úložné postele s výklopnou deskou pojmou sezónní oblečení, povlečení i kufry, ale vyžadují prostor na otevření — obvykle potřebují před postelí alespoň 60 cm volné podlahy. Pokud to nejde, použijte nízké zásuvky na kolečkách, které se vytahují do strany. Dejte pozor na vlhkost: věci pod postelí balte do látkových pytlů, ne do neprodyšných plastů, jinak začnou plesnivět.<br>
<br>
<br>
<br>
Rošt do postele je nosná konstrukce, na které leží matrace. Rozhoduje o tom, jak se matrace prohne, jak rychle odvádí vlhkost a jak dlouho vydrží. Laťkový rošt se skládá z rámu a příčných lamel, obvykle dřevěných nebo z vrstveného materiálu. Právě mezera mezi lamelami určuje, jestli postel „dýchá", nebo se v ní drží vlhko. Pevná deska je jednodušší, ale neumožňuje odvětrání zdola.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou je cpát šatnu za dveře jen proto, že je tam „prázdno". Vznikne slepý kout, do kterého se špatně vstupuje a který při otevírání dveří překáží. Pokud je za dveřmi alespoň 80 cm volné šířky, může tam být úzká skříň do hloubky 40 cm. Ta stačí na zavěšené košile nebo na police s prádlem, ale ne na kabáty a delší šaty.<br>
<br>
<br>
<br>
Dřevo je samo o sobě barva a nejvíc chyb vzniká jeho kombinováním. Dvě různá dřeva v jedné místnosti vypadají dobře jen tehdy, když se liší zřetelně – třeba světlý dub a tmavý ořech. Dvě dřeva podobná, ale ne stejná, působí jako omyl, protože oko hledá shodu a nenachází ji. Pokud si nejste jistí, zvolte jedno dřevo a druhé nahraďte lakovaným povrchem v neutrálu. Kovové doplňky držte rovněž v jednom tónu; mosaz a nikl vedle sebe na jedné skříni jsou častý a snadno opravitelný přešlap.<br>
<br>
<br>
<br>
Teplota je rozhodující. Roztoči a jejich alergeny se ničí při teplotě alespoň 60 °C. Praní na 30 nebo 40 °C je sice šetrné k látce, ale alergeny neodstraní. Zkontrolujte etiketu potahu, zda výrobce takovou teplotu povoluje. Pokud ne, použijte program pro alergiky s delší dobou praní a přídavkem prostředku určeného na alergeny, případně potah vyměňte za bavlněný, který vyšší teplotu snese. Sušte při vysoké teplotě v sušičce, pokud ji máte, nebo na přímém slunci. Vysoká teplota při sušení ničí i to, co praní přežilo.
