<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Základním stavebním kamenem ceny je materiál. Desky z lamina, dýhy, masiv nebo kompozity se liší nejen cenou, ale i opracováním. Dražší materiál často vyžaduje jiné nástroje a delší dobu zpracování. Pozor na to, když vám někdo nabídne „stejný vzhled" za výrazně nižší cenu – obvykle jde o jinou tloušťku, jinou třídu povrchu nebo náhradní jádro. Vždy se ptejte na konkrétní typ desky a její tloušťku, protože i rozdíl jednoho milimetru může znamenat jinou nosnost a životnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozkládací pohovka pro hosty dostane zabrat vždy, když někdo přespí. Mechanismus se opotřebovává, čalounění se mačká a do spojů se dostává prach. Většina lidí ho řeší, až když něco vrže nebo se poloha zasekne. Přitom stačí pár minut dvakrát ročně a pohovka vydrží podstatně déle.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je změřit nejen půdorys, ale i výšku stropu a dráhu, kterou se válenda rozkládá. Mnoho modelů potřebuje před sebou volný prostor, často kolem metru i více. Pokud ho nemáte, rozkládání skončí v posteli, kterou přes den nepoužijete. Stejně důležitá je šířka průchodu mezi válendou a protější stěnou. Užší než sedmdesát centimetrů znamená, že se kolem sebe budete pořád otáčet.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je, že lidé tahají za sedák místo za určený úchyt. Tím mohou utrhnout látku nebo ohne kovový rám. Další častá chyba je rozkládání na koberci, kde se nožičky zaseknou a mechanismus se ohne. Pokud pohovka po rozložení vrzá, nebývá to závada, ale povolený šroub. Stačí dotáhnout spojovací prvky, které najdete zespodu nebo zezadu. Naopak pokud se deska po složení nechce vrátit, nikdy do ní netlačte násilím. Zkuste ji nadzvednout, vyrovnat a potom zasunout.<br>
<br>
<br>
<br>
Před koupí si udělejte jednoduchý test. Sedněte si na okraj postele v obchodě i doma, nechte chvíli tělo, ať si zvykne, a všímejte si, jestli se musíte zvedat pomocí rukou nebo zda jde vstát plynule. Zkontrolujte, jestli se pod postel vejde úložný prostor, ale zároveň zůstane dost místa na proudění vzduchu kvůli vlhkosti. Výška postele není estetická záležitost, ale ergonomická – správně zvolená se pozná tak, že o ní během dne vůbec nepřemýšlíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Před každým rozložením zkontrolujte, zda v prostoru pod sedákem nezůstaly předměty – ovladače, nabíječky, hračky. Při roztahování je můžete rozdrtit nebo zablokovat mechanismus. Stejně tak dávejte pozor na zapomenuté polštáře v prostoru, kam se sklápí opěradlo. Po složení pohovky vždy zkontrolujte, že aretační západky zapadly. Pokud pohovka po složení drží jen silou vůle, může se při sezení sklopit a způsobit zranění.<br>
<br>
<br>
<br>
U dětí a starších lidí platí odlišná pravidla. Děti rostou, takže pevná vysoká postel vydrží jen do doby, než potřebují samostatně vstávat v noci; řešením je rám s možností snížení nebo matrace, kterou lze vyměnit. U seniorů je důležitější stabilita a nižší výška, aby se dalo bezpečně sednout i vstát bez rizika pádu. Pokud v domácnosti spí dva lidé rozdílné výšky, kompromis neexistuje – každý má mít postel nastavenou podle sebe, i kdyby měly být viditelně rozdílné.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak výšku postele ovlivní matrace, rošt a podlaha Většina lidí měří jen rám postele a zapomíná, že konečnou výšku tvoří rám plus rošt plus matrace. Matrace se běžně liší o několik centimetrů podle typu a výšky jádra, rošt může přidat další centimetry. Než cokoli koupíte, spočítejte si reálnou výšku ležné plochy, ne jen konstrukce. Stejně důležitá je podlaha – na tvrdé podlaze vystačíte s nižším rámem, na koberci nebo v podkroví s šikmým stropem se hodí naopak nižší sestava, aby se do prostoru vešlo pohodlné vstávání i větrání.<br>
<br>
<br>
<br>
Výška postele se neřeší tak často jako tvrdost matrace, přesto má na každodenní pohodlí překvapivě velký vliv. Špatně zvolená výška znamená, že při vstávání zapojujete více síly v kolenou a zádech, při usedání na okraj postele kloužete nebo naopak musíte nohy vytahovat. Výsledkem je horší spánek a postupně i bolesti zad, které nikdo nespojuje s postelí, ale právě s výškou, ve které ležíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo vychází z délky vaší dolní končetiny. Posazený na okraji postele byste měli mít chodidla pohodlně na zemi a kolena ohnutá zhruba do pravého úhlu. Pokud jsou kolena výš, je postel příliš vysoká a při vstávání se budete muset odrážet rukama. Když jsou naopak kolena nízko a stehna šikmo dolů, postel je nízká a sed je nestabilní. Změřte si vzdálenost od země k podkolenní jamce vsedě – to je orientační hodnota, které by se měl rám postele s matrací co nejvíce blížit.<br>
<br>
<br>
<br>
Typické chyby se opakují pořád dokola. Lidé si koupí vysoký rám, protože vypadá reprezentativně, a pak zjistí, že při každém vstávání musí našlapovat po špičkách, nebo si přidělají schůdek, o který zakopávají. Druhá krajnost je nízká postel, u které se při sedu tlačí stehna a ztěžuje se oblékání ponožek. Další častou chybou je srovnávat se s výškou postele v hotelu – ta bývá přizpůsobená průměrnému hostovi, ne vaší postavě.
