Největší past je presinkovat za každou cenu celý zápas. Gólman, který má dobrou kopací techniku, vás přehraje dlouhým míčem na útočníka a vy stojíte vysoko a odkrytí. Proto se presink od gólmana používá v konkrétních situacích: po ztrátě míče ve druhé půli, proti gólmanovi se slabší nohou, nebo když potřebujete otočit tempo. Signál musí být jasný — nejčastěji to je pohyb kapitána nebo pokyn z lavičky. Bez signálu mužstvo nepresuje, jen ustoupí a drží blok.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhoduje postavení těla, ne rychlost Hráč, který jde presovat gólmana, nesmí sprintovat přímo na něj. Musí běžet v zakřivené dráze tak, aby mu zůstal krytý střed hřiště a gólman viděl jen jednu přihrávku. Tělo má být našikmo, kolena pokrčená, ruce aktivní. Typická chyba je běžet „na doraz" a nechat za sebou volný prostor pro stoperu, který si míč převezme a jedním dotekem hraje dopředu. Druhá častá chyba: presující hráč sleduje jen míč a ztratí orientaci, kam se posouvají ostatní. Bez pohledu přes rameno nemá presink hlavu ani patu.<br>
<br>
<br>
<br>
Základ je v tom, že míč musí mít oční kontakt s běžícím hráčem dřív, než se do běhu vůbec vydá. Pokud zvednete hlavu až ve chvíli, kdy už běží, vidíte jen jeho záda a přihrávka letí naslepo. Před přihrávkou si všímejte tří věcí: směr a rychlost běhu, postavení nejbližšího obránce a to, kam má běžící hráč prostor pokračovat. Bez toho posledního bodu míč sice dorazí, ale hráč ho musí zpracovat v plném sprintu nebo ho ztratí.<br>
<br>
<br>
<br>
V 50. a 60. letech přišla revoluce v podobě „lišky" – brankáři začali používat nohy k odkopům a rozehrávce. Lev Jašin, jediný gólman s Zlatým míčem, ukázal, že brankář může dirigovat obranu. Typickou chybou bylo, že gólmani zůstávali na čáře a nekomunikovali s obránci. To vedlo k mnoha laciným gólům po standardních situacích.<br>
<br>
<br>
<br>
Presink rozehrávky soupeře od gólmana není o tom, že útočník sprintuje na brankáře. Je to organizovaný pohyb celého bloku, který má soupeře donutit k jedné konkrétní, předem vytipované přihrávce. Pokud nemáte jasně dané, kam gólmana pustíte a kam ne, presink se rozpadne po prvním longeru a zbytek mužstva běhá zbytečně. Začněte tím, že si určíte jednoho hráče, který jde na gólmana, a směr, kterým ho chcete vytlačit — obvykle na jeho slabší nohu nebo na stranu, kde máte přehuštěný střed.<br>
<br>
<br>
<br>
Český fotbal neřeší nedostatek trenérů proto, že by nebylo koho školit, ale proto, že se kvalita ztrácí na přechodu mezi mládeží a dospělými. Licence C nebo B stačí na to, aby člověk mohl trénovat, jenže spousta lidí zůstane na úrovni, kterou získala před lety a dál ji nerozvíjí. Klub pak nemá trenéra, který umí pracovat s různě starými hráči, a místo toho sází na bývalé hráče bez pedagogického základu. Rozdíl mezi „mám licenci" a „umím trénovat" je přesně to, co český fotbal podceňuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Zbytek mužstva se posouvá jako řetěz. Křídelník na straně, kam gólman přihrávat může, vystupuje vysoko a kryje krajního obránce. Stoper na opačné straně se stahuje do středu a drží hloubku. Záložníci se posouvají tak, aby mezi liniemi nevznikla mezera větší než pár metrů. Klíčové je načasování: pokud křídelník vystoupí o půl sekundy později, než gólman přihraje, celý blok se roztáhne a soupeř projde středem. Trénujte to bez míče, jen na povel, dokud se pohyb nezautomatizuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor při samotném presinku: nefaulovat gólmana v malém vápně, nenechat se obhodit jedním dotekem a neztratit pozici po prvním odraženém míči. Pokud soupeř rozehrávku zvládne a dostane míč za vaši obranu, musíte okamžitě přepnout do zajištění. Druhá vlna presinku má být kratší a agresivnější, ne delší a bezhlavá. Až pochopíte, že presink je o prostoru, ne o běhání, začne vám fungovat i proti týmům, které rozehrávají technicky.<br>
<br>
<br>
<br>
Od chytání k rozehrávce Zlom přišel v roce 1912, kdy byla zavedena pravidla o zákazu chytání do rukou mimo vápno. Do té doby brankáři často běhali s míčem po celém hřišti. Postupně se vyvinula role „třetího obránce" – gólman musel umět číst hru a včas vyběhnout. Ve 30. a 40. letech se objevily první specializované tréninky na reflexy a chytání střel. Chybou tehdy bylo, že brankáři trénovali jen minimálně a spoléhali na instinkt.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je oddělit klubové peníze od peněz jednotlivých členů. Každá odměna musí projít oficiálním účtem, ne hotovostí z ruky do ruky. Pokud se odměny vyplácejí bokem, nikdo nedokáže zpětně říct, jestli byly opodstatněné. Zaveďte jednoduché pravidlo: žádná odměna bez záznamu v účetnictví a bez podpisu dvou odpovědných osob. Tím se výrazně sníží riziko, že se z mimořádné odměny stane pravidelný zvyk.
