Nejčastější chyba je, že krajní záložník útočí zepředu. Tím otevře vnitřní linii a soupeř projde středem. Další chyba je, že presink děláte sami, bez zajištění. Pokud vás soupeř obehrál, musí být za vámi stoper nebo středový hráč, který situaci podusí. Bez zajištění je presink hazard, ne taktika.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozlosování a formát soutěže se mění, proto je nutné pracovat s aktuálním herním systémem. Nestačí spoléhat na to, jak to fungovalo před lety. Týmy, které postupují, obvykle zvládají dvě věci: doma neprohrávají a venku sbírají body za remízy. Zní to banálně, ale většina ztrát vzniká zbytečně. Zbytečné ztráty přicházejí po standardních situacích a po ztrátě koncentrace v posledních deseti minutách. Právě na tyto fáze se vyplatí cíleně trénovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhoduje postavení těla, ne rychlost Hráč, který jde presovat gólmana, nesmí sprintovat přímo na něj. Musí běžet v zakřivené dráze tak, aby mu zůstal krytý střed hřiště a gólman viděl jen jednu přihrávku. Tělo má být našikmo, kolena pokrčená, ruce aktivní. Typická chyba je běžet „na doraz" a nechat za sebou volný prostor pro stoperu, který si míč převezme a jedním dotekem hraje dopředu. Druhá častá chyba: presující hráč sleduje jen míč a ztratí orientaci, kam se posouvají ostatní. Bez pohledu přes rameno nemá presink hlavu ani patu.<br>
<br>
<br>
<br>
Když soupeřův krajní záložník míč dostane, vaším cílem není ho ihned odebrat. Cílem je dostat ho na krajní čáru, kde nemá prostor na přihrávku dopředu ani do středu. Veďte ho tam tlakem těla, ne skluzem. SkLUZ je až krajní řešení, když už se dostane do vápna. Většinou stačí ho vytlačit a nechat ho nahrát zpět nebo do autu.<br>
<br>
<br>
<br>
Presink na krajního záložníka soupeře není o tom, kdo je rychlejší. Je to o tom, kdo lépe zavře vnitřní linii přihrávky a donutí soupeře hrát tam, kam nechce. Pokud krajní záložník soupeře dostává míč do běhu bez odporu, chybí tři věci: správné postavení těla, komunikace se stoperem a včasný signál od středového hráče.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor při samotném presinku: nefaulovat gólmana v malém vápně, nenechat se obhodit jedním dotekem a neztratit pozici po prvním odraženém míči. Pokud soupeř rozehrávku zvládne a dostane míč za vaši obranu, musíte okamžitě přepnout do zajištění. Druhá vlna presinku má být kratší a agresivnější, ne delší a bezhlavá. Až pochopíte, že presink je o prostoru, ne o běhání, začne vám fungovat i proti týmům, které rozehrávají technicky.<br>
<br>
<br>
<br>
Technika, která drží míč na ze<br>
<br>
<br>
<br>
Největší past je presinkovat za každou cenu celý zápas. Gólman, který má dobrou kopací techniku, vás přehraje dlouhým míčem na útočníka a vy stojíte vysoko a odkrytí. Proto se presink od gólmana používá v konkrétních situacích: po ztrátě míče ve druhé půli, proti gólmanovi se slabší nohou, nebo když potřebujete otočit tempo. Signál musí být jasný — nejčastěji to je pohyb kapitána nebo pokyn z lavičky. Bez signálu mužstvo nepresuje, jen ustoupí a drží blok.<br>
<br>
<br>
<br>
Základ je postavení. Nestůjte přímo proti sobě, ale šikmo. Tělo mějte pootočené tak, abyste viděli na míč i na vnitřní prostor. Pravou nohou (u levého křídla soupeře) uzavřete přihrávku do středu a levou nohou držte možnost obrátit hru. Vzdálenost mezi vámi a soupeřem by měla být asi dva až tři metry, ne těsně u sebe. Příliš blízko znamená, že vás obejde jedním dotekem. Příliš daleko znamená, že stihne zpracovat a rozhlédnout se.<br>
<br>
<br>
<br>
Presink rozehrávky soupeře od gólmana není o tom, že útočník sprintuje na brankáře. Je to organizovaný pohyb celého bloku, který má soupeře donutit k jedné konkrétní, předem vytipované přihrávce. Pokud nemáte jasně dané, kam gólmana pustíte a kam ne, presink se rozpadne po prvním longeru a zbytek mužstva běhá zbytečně. Začněte tím, že si určíte jednoho hráče, který jde na gólmana, a směr, kterým ho chcete vytlačit — obvykle na jeho slabší nohu nebo na stranu, kde máte přehuštěný střed.<br>
<br>
<br>
<br>
Zbytek mužstva se posouvá jako řetěz. Křídelník na straně, kam gólman přihrávat může, vystupuje vysoko a kryje krajního obránce. Stoper na opačné straně se stahuje do středu a drží hloubku. Záložníci se posouvají tak, aby mezi liniemi nevznikla mezera větší než pár metrů. Klíčové je načasování: pokud křídelník vystoupí o půl sekundy později, než gólman přihraje, celý blok se roztáhne a soupeř projde středem. Trénujte to bez míče, jen na povel, dokud se pohyb nezautomatizuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Volej a hlavička patří k nejefektivnějším zakončením ve fotbale, ale zároveň k těm, které se nejčastěji kazí. Zatímco po zemi dokáže slušně vystřelit téměř každý, míč ve vzduchu odhalí všechny nedostatky v technice. Nejde přitom o sílu, ale o načasování, postavení těla a správný kontakt s míčem. Pokud tyto tři složky sladíte, budete zakončovat přesně a tvrdě i bez velkého rozmachu.
