<span style="font-weight: bolder;">Typická chyba je sklízet</span> všechno najednou a v jednu dobu. Bazalku, která roste rychle, můžete řezat opakovaně celé léto, vždy nad nejnižším párem listů, a podpoříte tak rozvětvení. Naproti tomu rozmarýn nebo tymián rostou pomalu a snášejí jen lehké zkracování. Když je seříznete hluboko, často už neobrazí. Další častou chybou je sběr za vlhka a mokré bylinky hned sušit v uzavřené nádobě. Vznikne plíseň a celá úroda přijde nazmar.<br>
<br>
<br>
<br>
Přesazení ven rozhoduje o celé sezoně Ven se šalvěj dává, až když pominou ranní mrazy a půda je prohřátá. Rostlina přesazená do studené země přestane růst, zežloutne a často uhyne. Před výsadbou ji týden otužujte – přes den ji dávejte ven, na noc vracejte dovnitř. Stanoviště volte plně na slunci, případně v polostínu. Šalvěj má raději chudší, písčitou půdu než bohatý kompost. V přehnojené zemi roste do listů, ale ztrácí aroma a bývá náchylnější k hnilobě kořenů.<br>
<br>
<br>
<br>
Vodu lejte ke kořenům, ne na listy. Mokré listy v kombinaci s chladnější nocí vytvářejí ideální podmínky pro plísně a padlí. U převislých nebo nízkých bylinek v květináči je lepší zalévat pomalu a opakovaně, dokud voda nezačne vytékat spodním otvorem. Tím se substrát provlhčí rovnoměrně a nezůstanou suchá místa u stěn nádoby.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Kopr nesnáší přesazování</span>. Pokud si ho předpěstujete v kelímku, kořen se při přesunu ohne a rostlina zůstane zakrnělá. Vysévejte přímo na místo, případně v intervalu dvou až tří týdnů, abyste měli čerstvé listy celou sezónu. Hustý porost je další past. Rostliny v těsném kontaktu mezi sebou soutěží o vodu, lodyhy dřevnatí a chuť se zhoršuje. Když jsou rostliny vysoké pět centimetrů, vyjednoťte je na vzdálenost deseti centimetrů.<br>
<br>
<br>
<br>
Stejnou chybou je sypat na dno drenážní vrstvu z kamínků. Voda se v ní zdrží a vytvoří se „bažina" hned pod kořenovým balem. Lepší je kvalitní substrát s perlitem, který drží vzduch i vlhkost, a opravdu funkční odtokové otvory. Květináč bez děr na dně na parapetu nepatří, ať vypadá sebelépe.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak a kdy stříhat, aby se rostlina rozvětvi<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Začněte výsevem v únoru</span> až březnu do lehké, propustné směsi. Semena klíčí spolehlivě při teplotě kolem 18 až 20 °C, ale potřebují světlo – nezasypávejte je hluboko, stačí jen lehce přitlačit do povrchu. První rostlinky se objeví za dva až tři týdny. Jakmile mají dva pravé listy, přepíchejte je jednotlivě do květináčků. Právě tady vzniká první zbytečná chyba: lidé je nechávají v hustém výsevu příliš dlouho a rostliny se vytáhnou do výšky bez pevné stavby.<br>
<br>
<br>
<br>
Na zimu si část rostlin přesuňte do chladné místnosti s teplotou kolem 10 °C a jen minimální zálivkou. Venkovní šalvěj v mrazivých oblastech přikryjte chvojím, ne igelitem – pod neprodyšným krytem uhnívá. Ať už pěstujete v záhonu, nebo v květináči, největší chybou zůstává spěch: brzké přesazení, přelití a hluboký řez v jednom týdnu. Kdo těmto třem věcem odolá, má bylinku, která vydrží několik sezon a v kuchyni se vyplatí při pečení masa, v těstovinách i v jednoduché bylinkové omáčce.<br>
<br>
<br>
<br>
Sklízejte průběžně, ale nepřehánějte to. Nejlepší je brát vrchní části výhonů s několika listy, vždy nad místem, kde vyrůstají další pupeny. Tím rostlinu rozvětvíte a podpoříte tvorbu nových listů. Nikdy neodřezávejte celou rostlinu naráz. Před květem má šalvěj nejvyšší obsah aromatických látek; jakmile vykvete, listy zhrubnou a chuť slábne. Květy odstřihněte, pokud chcete sklízet listy co nejdéle do podzimu.<br>
<br>
<br>
<br>
Zálivka je druhá pravidelná past. Šalvěj snese krátké sucho, ale stojatou vodu v podmisce ne. Zalévejte méně často, ale důkladně, a vždy nechte substrát mezi zálivkami proschnout. Na balkoně používejte nádobu s drenážními otvory a na dno dejte vrstvu keramzitu. Ve skleníku nebo v uzavřené nádobě bez odtoku se během několika týdnů objeví plíseň na bázi stonku – rostlina se nedá zachránit, musí se vyhodit i s hlínou.<br>
<br>
<br>
<br>
Šalvěj lékařská patří mezi nejvděčnější bylinky na zahradě i na balkoně. Vydrží sucho, má intenzivní aroma a sklízet se dá opakovaně od jara do podzimu. Přesto ji spousta lidí zbytečně utrácí ještě dřív, než ji stihnou pořádně použít v kuchyni. Nejčastější důvod není choroba ani škůdce, ale špatně zvolený termín přesazení a přemokřený substrát.
