Máta je jedna z těch bylin, které se rozhodnou růst, ať se děje cokoli. Podzemní výběžky (stolony) se plazí mělce pod povrchem, na každém uzlu se chytí a do měsíce máte z jedné sazenice půlku záhonu. Kdo ji nechá bez dozoru dva roky, řeší už ne to, jak ji pěstovat, ale jak ji dostat z míst, kde ji nechce. Klíčem je pochopit, že máta se nešíří semeny tak agresivně jako kořeny — a podle toho zasáhnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejšetrnější je sušení v temnu při teplotě do 40 °C. Svazky svažte provázkem a zavěste květenstvím dolů na suchém, tmavém a větraném místě. Trvá to jeden až tři týdny podle druhu a vlhkosti vzduchu. Druhou možností je sušení na sítech nebo papírových táccích v jedné vrstvě, které je vhodné pro drobné lístky a květy. Třetí metodou je sušení v troubě s horkovzdušnou funkcí při 35–40 °C, dvířka nechte pootevřená, aby unikala vlhkost. Sušička na ovoce funguje stejně, jen teplotu nastavte co nejníž. Čtvrtou možností je sušení v mikrovlnné troubě, ale to je riskantní – bylinky se snadno připálí a ztratí vůni.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://freestocks.org/fs/wp-content/uploads/2017/12/iphone_headphones_in_a_male_hand-1024x683.jpg" style="max-width:400px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Nezapomínejte ani na vzduch. Přemokřená půda bez přístupu kyslíku je stejně nebezpečná jako sucho. Po vydatné zálivce nechte substrát částečně proschnout. Když listy žloutnou a opadávají odspodu, je to signál přelití, ne žízně. Když jsou naopak svěšené a na okrajích suché, zaléváte málo nebo příliš povrchně. Sledujte rostlinu, ne kalendář.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr: kontrolujte okraj nádoby dvakrát za sezónu, jednou na jaře a jednou v srpnu. Právě v srpnu výběžky přelézají nejčastěji, protože rostlina dokončuje růst a hledá nová místa. Kdo tohle podcení, do tří let má mátu tam, kde chtěl mít třeba šalvěj — a to je chvíle, kdy už se zbavuje těžko.<br>
<br>
<br>
<br>
Střihejte na jaře, kdy se rozmarýn probouzí, a pak ještě jednou v červnu. Podzimní řez nechte jen na odstranění nemocných nebo polámaných větviček – rostlina už potřebuje sílu na zimu. Použijte ostré nůžky na bylinky nebo malý zahradnický nůž, který předem otřete lihem. Tupý nástroj dřevo drtí a vytváří třepení, do kterého se snadno dostane plíseň. Řez veďte šikmo, asi dva až tři milimetry nad pupenem, a to směrem od něj, aby voda nestékala přímo na pupen.<br>
<br>
<br>
<br>
Stejnou chybou je sypat na dno drenážní vrstvu z kamínků. Voda se v ní zdrží a vytvoří se „bažina" hned pod kořenovým balem. Lepší je kvalitní substrát s perlitem, který drží vzduch i vlhkost, a opravdu funkční odtokové otvory. Květináč bez děr na dně na parapetu nepatří, ať vypadá sebelépe.
