Doba sušení závisí na druhu. Tymián, oregano nebo rozmarýn zvládnou i delší teplo, ale bazalka, máta a petrželka jsou citlivé a rychle černají. Tenké bylinky jako libeček nebo kopr usušíte za dva až tři dny, silné stonky potřebují klidně týden. Během sušení svazečky každý den obraťte a zkontrolujte, jestli se někde neobjevila vlhká skvrna. Právě včasné obrácení zabrání tomu, aby se plíseň rozšířila na celou úrodu.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní je tloušťka vrstvy. Bylinky nikdy nenažďujte do jednoho kompaktního trsu, který položíte na plech nebo na radiátor. Rozdělte je na malé svazečky o pěti až sedmi stoncích a ty zavěste tak, aby vzduch proudil ze všech stran. Pokud je chcete položit, udělejte to v jedné vrstvě na papírovou utěrku nebo na čistou mřížku, ne na igelit ani na kov, který se zahřívá natolik, že bylinky „uvaří".<br>
<br>
<br>
<br>
Kontrola výběžků každé dva týdny rozhoduje o tom, zda vám máta zůstane na místě Ani sebelepší bariéra není stoprocentní. Výběžky občas přerostou okraj nebo se dostanou spárou ve fólii. Proto každé dva týdny projděte okolí záhonu a rukou nebo motyčkou odstraňte všechny výhonky, které se objevily mimo vymezený prostor. Nikdy je nevyhazujte na kompost, pokud nemáte opravdu horkou kompostovou hromadu – z malého kousku oddenku vyroste nová rostlina. Dejte je do uzavřené nádoby nebo je nechte uschnout na slunci a teprve pak je zlikvidujte.<br>
<br>
<br>
<br>
Sklizeň je třetí místo, kde se chybuje. Lidé otrhávají jednotlivé lístky ze špičky, čímž rostlinu oslabí. U bazalky a máty stříhejte stonek vždy nad párem listů, ne do holého dřeva. Tím se rostlina rozvětví. Nikdy neberte více než třetinu objemu najednou. U tymiánu a rozmarýnu stříhejte mladé výhony, staré dřevnaté větve už neobrazí. Pokud rostlina vykvete, odstřihněte květenství, jinak přestane tvořit listy.<br>
<br>
<br>
<br>
Začni výběrem místa. Ideální je okno orientované na východ nebo na jih, ale pozor na polední úpal v létě – sklo funguje jako lupa a mladé listy se spálí do několika hodin. Pokud máš okno na sever, vyber si rostliny, které snesou méně světla: mátu, pažitku, petrželku. Bazalka a tymián naopak potřebují alespoň pět až šest hodin přímého světla denně. Radiátor pod parapetem je nepřítel číslo jedna – teplý suchý vzduch rostliny vysušuje a půda v malém květináči schne nerovnoměrně.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Zálivka a hnojení hrají</strong> také roli. Máta miluje vlhko a živiny, ale přemíra dusíku podporuje bujný růst oddenků. Stačí jedna dávka kompostu na jaře a příležitostná zálivka v suchu. Pokud pěstujete mátu v nádobě, zalévejte častěji, protože substrát rychleji vysychá. Nikdy nenechte rostlinu kvést, pokud chcete omezit šíření – odkvetlá máta se sama vysemeňuje a během dvou let ji najdete i v sousedních záhonech.<br>
<br>
<br>
<br>
Dvě bylinky ve stejném truhlíku mohou vypadat jako úspora místa, ale výsledek závisí na tom, jak hluboko koření a jak rychle rostou. Mělký truhlík hluboký kolem patnácti centimetrů zvládne pažitku, tymián nebo majoránku. Naopak máta, šalvěj a rozmarýna potřebují alespoň pětadvacet centimetrů, jinak kořeny nemají kam jít a rostlina po pár týdnech žloutne. Pokud truhlík visí na zábradlí, počítejte i s tím, že půda v něm vysychá rychleji než v nádobě na zemi.<br>
<br>
<br>
<br>
Radiátor je v zimě lákavé místo pro rychlé usušení bylinek. Teplý vzduch stoupá, voní to po celém bytě a zdá se, že do večera je hotovo. Jenže právě tady vzniká nejčastější problém: bylinky se na povrchu zatáhnou, ale uvnitř zůstanou vlhké. Vlhkost nemá kam odejít, a tak se do několika dnů objeví šedý povlak plísně. Sušení na radiátoru tedy funguje, ale jen když pochopíte, jak při něm vlhkost odvádět.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je spěch. Lidé chtějí mít bylinky hotové za odpoledne, a tak je dají přímo na horký radiátor. Další chybou je sušení hned po umytí. Bylinky musí být před zavěšením osušené, jinak si s sebou nesou vodu, která nemá kam zmizet. Když už plíseň objevíte, nezkoušejte ji okrájet a zbytek použít. Mycelium je i tam, kde povlak nevidíte, a takové bylinky patří do koše.<br>
<br>
<br>
<br>
Máta je jedna z těch bylin, které se daří tak dobře, že se z ní během jedné sezony stane problém. Podzemní výběžky se plazí mělce pod povrchem a během několika týdnů obsadí celý záhon, vytlačí okolní rostliny a vytvoří hustý porost, který se už nedá rozumně sklízet. Pokud chcete mátu pěstovat na záhonu a ne v samostatné nádobě, musíte jejímu šíření aktivně zabránit.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejúčinnější je mechanická bariéra. Vykopejte jámu hlubokou alespoň 30 cm a vložte do ní nádobu bez dna – třeba starý kbelík, plastový sud nebo silnostěnnou fólii. Okraj musí vyčnívat 5–8 cm nad povrch půdy, protože výběžky se často plazí těsně pod zemí a přelézají i nízké překážky. Dno nádoby není potřeba, ale pokud ho ponecháte, udělejte do něj několik otvorů, aby v ní nestála voda. Mátu zasaďte doprostřed a půdu kolem utlačte.
