Jarní řez načasujte na dobu, kdy už nehrozí silné mrazy, ale rostlina ještě nezačala rašit. V nížinách to bývá konec března, ve vyšších polohách až polovina dubna. Poznáte to podle toho, že se na starších výhonech začínají zvětšovat zelené pupeny. Řežte v suchém dni, ne po dešti. Mokré dřevo se hůř hojí a do řezných ran se snáz dostane plíseň.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak dávkovat a čím hnojit, aby kořeny neshoře<br>
<br>
<br>
<br>
Po odkvětu, obvykle v srpnu, odstřihněte odkvetlé klasy i s kouskem stonku. Tím zabráníte tvorbě semen, která rostlinu vysilují, a podpoříte druhé, slabší kvetení na konci léta. Tento řez dělejte lehce – maximálně o pět centimetrů. Hluboký zásah v srpnu je častá chyba, po které levandule špatně přezimuje.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Přes zimu je největší</span> problém kombinace tepla a tmy. Rozmarýn potřebuje chladné a světlé místo s teplotou kolem 5 až 10 °C, například prosklenou lodžii nebo chladnější chodbu. Vytápěný byt s teplotou nad 20 °C rostlinu vysiluje. Zálivka se v zimě omezí na minimum, ale substrát nesmí úplně vyschnout. Pokud rostlina shodí část jehlic, není to nutně konec – na jaře znovu obrazí ze staršího dřeva.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední věc, na kterou se zapomíná, je vzduch a čistota. Bylinky v kuchyni trpí průvanem z okna i parami z vaření. Nestavte je přímo nad sporák ani do těsné blízkosti myčky. Jednou za dva týdny zkontrolujte spodní stranu listů, zda tam nejsou malé bílé nebo zelené mšice. Stačí je smýt proudem vody nebo otřít vlhkým hadříkem. Chemické postřiky v kuchyni nepoužívejte, bylinky pak nejdou jíst. Když se rostlina i přes všechno rozpadne, vezměte zdravé vrcholky a zakořeňte je ve sklenici s vodou. Za dva týdny máte novou rostlinu a starý substrát vyhodíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je řez na podzim. Řezné rány do zimy nevyzrají a rostlina vymrzne. Stejně škodí i příliš hluboké zkrácení do zdřevnatělé části. Další chybou je řez za plného slunce v parném dni, kdy hrozí popálení okolních pletiv. Pokud levandule po řezu obrazí jen na jedné straně, zkontrolujte, zda není příliš zastíněná nebo přelitá. Řez sám o sobě hustý keř neudělá, když rostlina stojí ve stínu a v mokré půdě.<br>
<br>
<br>
<br>
Nůžky nebo nůž musí být ostré a čisté. Tupý nástroj dřevo rozdrtí místo aby ho přesekl, a vzniklé rány se hůř hojí. Stříhejte šikmo, asi půl centimetru nad pupenem. Po řezu rostlinu nezalévejte několik dní, aby rány zaschly. Pokud pěstujete levanduli v květináči, po jarním řezu ji nepřesazujte – dva silné zásahy najednou zbytečně stresují.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je květináč a substrát. Kořeny bazalky potřebují prostor i vzduch, proto volte nádobu o objemu alespoň dvou litrů na jednu rostlinu, ideálně s drenážními otvory. Na dno dejte vrstvu keramzitu nebo hrubého písku. Substrát smíchejte s perlitem v poměru přibližně tři ku jedné, aby voda odtékala a kořeny nehnily. Bazalka nesnáší přemokření, ale ani vyschnutí. Zalévejte, když je povrch substrátu na dotek suchý, a vodu lijte přímo na zem, ne na listy. Mokré listy na slunci se snadno spálí a vznikají na nich hnědé skvrny.<br>
<br>
<br>
<br>
Kam přesně stříhat, aby rostlina zůstala hustá Zkraťte loňské výhony o jednu třetinu až polovinu, ale vždy mějte na paměti jediné pravidlo: nikdy neřežte do starého dřeva bez zelených pupenů. Levandule raší spolehlivě jen z mladých částí. Pokud sáhnete hlouběji, větev už neobroste a v keři zůstane holé místo. U mladých rostlin prvních dvou let stačí seříznout špičky, abyste podpořili rozvětvení. U starších keřů odstraňte i slabé, křížící se a poléhavé výhony u země.<br>
<br>
<br>
<br>
Proč se plíseň vrací i po výměně hlíny Výměna substrátu pomůže jen na chvíli, pokud zůstanou stejné podmínky. Plíseň potřebuje vlhko, teplo a slabé proudění vzduchu. Květináč proto postavte tak, aby mezi ním a zdí byla mezera a aby na něj šlo ráno nebo dopoledne světlo. Pokoj s neustále zavřeným oknem je pro bylinky rizikový. Stačí krátce vyvětrat i v zimě, ale pozor na průvan, který bylinky poškodí.<br>
<br>
<br>
<br>
Prevence je jednoduchá: méně vody, více vzduchu a světla, vzdušný substrát a čistý květináč. Sledujte rostliny každý den, ale nereagujte panicky okamžitou zálivkou. Většina problémů s plísní na hlíně vzniká z dobré vůle bylinky „zachránit" vodou. Když necháte půdu dýchat, plíseň se nebude mít kde uchytit.<br>
<br>
<br>
<br>
Zálivku dělejte nárazově, ne po troškách. Mezi jednotlivými zálivkami nechte vrchní vrstvu substrátu oschnout do hloubky asi dvou centimetrů. Vyzkoušejte to prstem. Pokud je hlína dole stále mokrá, počkejte. Vodu lijte přímo na půdu, ne na listy. Bylinky jako bazalka, tymián nebo oregano nesnáší, když jim voda stojí v podmisce. Po deseti minutách od zálivky přebytek slijte.
