Hnojení držte střídmé. Od třetího týdne po přesazení přidejte do zálivky tekuté hnojivo pro bylinky jednou za čtrnáct dní, v poloviční dávce oproti návodu na etiketě. Příliš mnoho dusíku podporuje bujný růst na úkor chuti a rostlina se stává náchylnější k plísním. Když se objeví poupata, okamžitě je odstřihněte i s kouskem stonku. Kvetení u bazalky znamená konec bohaté sklizně, protože rostlina přesune veškerou energii do semen.<br>
<br>
<br>
<br>
Při nákupu se vyplatí kupovat semena v obchodech, kde se rychle obracejí zásoby. Specializovaná zahradnictví nebo farmářské trhy mají často čerstvější semena než velké supermarkety, kde sáčky leží roky. Pokud kupujete od malého pěstitele, ptejte se, z jaké sklizně semena pocházejí a jak byla skladována. Odpověď vám řekne víc než jakýkoli nápis na obalu.<br>
<br>
<br>
<br>
Hloubka výsevu a vlhkost rozhodují o vzcházen<br>
<br>
<br>
<br>
Na dno vždy dejte dvoucentimetrovou vrstvu keramzitu nebo hrubého písku. Bez drenáže se po každé zálivce voda hromadí u dna a kořeny začnou hnít. Truhlík nesmí stát přímo na zemi – podložte ho dvěma latěmi, aby vzduch proudil i pod ním. Pokud pěstujete bylinky celoročně, na zimu truhlík obalte bublinkovou fólií a postavte ho na polystyren, jinak kořeny promrznou.<br>
<br>
<br>
<br>
Pátou chybou je ignorování škůdců a chorob. Mšice, molice nebo svilušky se množí rychle, zvláště v suchém a teplém vzduchu. Pravidelně kontrolujte spodní strany listů. Při prvním nálezu postižené části odstřihněte a rostlinu opláchněte proudem vody. Chemii nepoužívejte, pokud bylinky jíte. Pomůže postřik z vody s trochou mýdla nebo přesazení do čistého substrátu. Plísním předcházejte větráním a zálivkou přímo ke kořenům, ne na listy.<br>
<br>
<br>
<br>
Hloubka truhlíku určuje, co přežije Většina běžných truhlíků má hloubku kolem patnácti centimetrů. To stačí na řeřichu, pažitku nebo polníček, ale ne na rozmarýn, šalvěj nebo tymián. Ty potřebují alespoň dvacet pět centimetrů, jinak jim kořeny v horkých dnech přeschnou během jednoho odpoledne. Pokud máte mělký truhlík, nevkládejte do něj hlubokokořenící bylinky jen proto, že se vejdou nad zem. Raději zvolte druhy, které mají mělký kořenový systém: bazalku, mátu, kerblík, petržel naťovou.<br>
<br>
<br>
<br>
Pěstovat bylinky na parapetu zvládne i ten, kdo nikdy nic nesázel. Okenní parapet je vlastně malý záhon s jedním velkým handicapem: musíš počítat s tím, že rostliny žijí v uzavřeném prostoru mezi sklem, radiátorem a zdí. Právě tam vzniká většina problémů, které lidi po pár týdnech vzdají. Nejde o to koupit drahé vybavení, ale pochopit, co se na parapetu děje s vodou, světlem a vzduchem.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhý problém je zálivka shora. Voda stéká po listech, odpařuje se a na povrchu zeminy vytváří krustu. Zalévejte přímo ke kořenům, ideálně ráno, aby listy do večera oschly. Přemokření poznáte podle toho, že substrát drží vodu jako houba a při zmáčknutí teče. Nechte truhlík dva dny bez zálivky a pak zalijte menším množstvím.<br>
<br>
<br>
<br>
Vyhnout se těmto chybám znamená hlavně pozorovat. Každá rostlina dává najevo, co jí chybí – vadnoucí listy, změna barvy nebo zpomalený růst jsou signály. Kdo reaguje včas a nemění vše najednou, ten má bylinky po celý rok. Začněte u zálivky a světla, zbytek se poddá.<br>
<br>
<br>
<br>
Voda rozhoduje víc než hnojivo Kohoutková voda s vysokým obsahem vápníku postupně zvyšuje pH substrátu. Bylinky jako bazalka, máta nebo pažitka pak přestanou přijímat železo a začnou žloutnout od špiček listů. Poznáte to podle bílého povlaku na povrchu zeminy a na okrajích truhlíku. Řešení není drahé: nechte vodu odstát 24 hodin v otevřené nádobě, nebo ji sbírejte z dešťové roury do barelu. Dešťovka má přirozeně nižší pH a neobsahuje chlor, který ničí kořenové vlásky. Pokud máte jen kohoutkovou, přidejte do konve jednou za dva týdny lžičku octa na pět litrů – ale pozor, jen u středomořských bylinek, šalvěj a tymián to snesou, petržel a libeček ne.<br>
<br>
<br>
<br>
Světlo a teplota rozhodují víc, než se zdá Druhou častou chybou je podcenění světla. By linky jako bazalka, máta nebo tymián potřebují alespoň šest hodin přímého slunce denně. Okenní parapet na severní stranu je pro ně málo. Pokud světlo nestačí, rostliny se vytahují za zdrojem, mají řídké listy a ztrácejí aroma. Řešením je umístit je k jižnímu nebo východnímu oknu, případně doplnit světlo stolní lampou s plným spektrem. Pozor ale na přehřátí – v létě u skla může být přes poledne i přes čtyřicet stupňů, což bylinky spálí. V takovém případě je raději přesuňte dál od okna nebo zastíňte záclonou.<br>
<br>
<br>
<br>
Čtvrtou chybou je pozdní nebo špatný řez. Mnoho lidí nechá bylinky vyrůst do výšky, až se začnou rozpadat. Pravidelným zaštipováním vrcholů podpoříte větvení a získáte kompaktnější rostlinu. U bazalky odstřihněte vrchol nad dvěma páry listů, u máty nebo meduňky seřezávejte celé stonky těsně nad zemí, aby znovu obrazily. Nikdy neodřezávejte více než třetinu rostliny najednou. Pokud se objeví květy, okamžitě je odstraněte – jinak rostlina přestane tvořit listy a začne se soustředit na semena.
