Postup je jednoduchý. Vezměte si dvě až tři nabídky se stejnou sazbou. U každé si napište sloupečky: jistina, sazba, jednorázové poplatky, měsíční poplatky, poplatky za předčasné splacení. Potom spočítejte celkovou zaplacenou částku za celou dobu splácení. Nakonec porovnejte, o kolik se liší. Rozdíl vám ukáže, která nabídka je skutečně levnější. Nenechte se odbýt frází, že poplatky jsou jen administrativní – právě ony rozhodují.<br>
<br>
<br>
<br>
První pravidlo: kapesné musí být pravidelné, ale ne podmíněné výkonem. Pokud ho svážete se známkami nebo pomocí v domácnosti, dítě se naučí, že peníze jsou odměna, ne nástroj. Domácí práce mají být samozřejmost, ne placená brigáda. Výjimkou mohou být větší úkoly nad rámec běžných povinností. Kapesné dávejte ve stejný den v týdnu nebo měsíci a ve stejné výši. Dítě tak může plánovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Co říct a co nikdy neděl<br>
<br>
<br>
<br>
První krok nezačínejte hledáním poradce, ale sepsáním toho, co vlastně chcete. Napište si na papír cíl (například „za dvacet let mít vlastní bydlení bez dluhu"), časový horizont a částku, kterou jste schopni odkládat bez ohrožení běžného provozu. Teprve pak hledejte člověka. Pokud přijdete s prázdnou hlavou, dostanete produkt, který se hodí prodejci, ne vám. Poradce, který se hned v první minutě ptá, kolik chcete investovat, a ne, proč to chcete dělat, je prodejce.<br>
<br>
<br>
<br>
Kolik zaplatíte, závisí na tom, zda jde o provizní, nebo honorářový model. U provizního platíte skrytě v produktech, u honorářového platíte přímo za čas a analýzu. Ani jeden model není sám o sobě špatný — špatné je, když nevíte, který používáte. Než se rozhodnete, spočítejte si, kolik zaplatíte celkem za dobu, po kterou chcete poradce využívat, a porovnejte to s tím, co vám jeho práce reálně přinese.<br>
<br>
<br>
<br>
Daňové přiznání se podává za uplynulý kalendářní rok, a to obvykle do konce března následujícího roku. Pokud si necháte zpracovat přiznání daňovým poradcem, termín se posouvá do konce června. Rozhodující je datum doručení, ne odeslání. U elektronického podání stačí odeslat v poslední den, u papírového rozhoduje razítko pošty. Kdo termín nestihne, platí pokutu, i když je daň nulová. Proto je lepší začít s podklady s předstihem, ne až v posledním týdnu.<br>
<br>
<br>
<br>
Co si pohlídat u příjmů a výdajů Příjmy se dělí podle druhu činnosti – ze zaměstnání, z podnikání, z pronájmu, z kapitálu a ostatní. Každá skupina má vlastní oddíl a nelze je míchat dohromady. U podnikání lze uplatnit výdaje buď skutečné, nebo paušální procentem z příjmů. Paušální výdaje jsou jednodušší, ale nelze k nim přidat další odpočty nad rámec zákona. U skutečných výdajů musíte mít doklady a vést evidenci. Typickou chybou je zapomenutí příjmů z vedlejší činnosti, jako jsou příležitostné brigády nebo prodej věcí přes inzerát.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud zjistíte chybu až po podání, podejte opravné přiznání co nejdříve. Opravné přiznání nahrazuje to původní v plném rozsahu, nestačí poslat jen dodatek. U daně z příjmů fyzických osob se opravné podává do konce lhůty pro řádné přiznání, tedy do konce března, respektive června. Po uplynutí lhůty se podává dodatečné přiznání, kde se uvádí rozdíl a důvod opravy. Vyhněte se pozdním úpravám, které vznikají zbytečně kvůli nepozornosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je správně určit, jaký typ formuláře použít. Zaměstnanec s jedním zaměstnavatelem obvykle žádá o roční zúčtování, kdežto podnikatel, pronajímatel nebo člověk s více příjmy podává standardní přiznání. Chybou je domnívat se, že stačí opsat loňský formulář. Zákony se mění, sazby i slevy mají jiná pravidla. Vždy si stáhněte aktuální verzi a projděte pokyny k jednotlivým řádkům.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co se ptát u smlouvy a co kontrolovat Vezměte si návrh smlouvy domů a přečtěte si ji v klidu. Sledujte výpovědní lhůtu, poplatky za předčasné ukončení a to, zda je provize poradce vázaná na délku trvání smlouvy. Častý trik je dlouhá smlouva s vysokou provizí, která se vyplatí jen při jejím dotažení do konce. Zjistěte také, jestli poradce dostane zaplaceno i tehdy, když vám doporučí něco levnějšího nebo žádný produkt. Odpověď „ne" není automaticky špatná, ale měli byste ji znát předem.<br>
<br>
<br>
<br>
Od základu daně se odečítají nezdanitelné části, například úroky z úvěru na bydlení, penzijní připojištění nebo dary. Každá položka má svůj limit a podmínky. Dary musí směřovat na veřejně prospěšné účely a přesáhnout zákonem stanovené minimum. U hypotéky lze odečíst jen úroky, ne jistinu. Pokud si nejste jistí, zda nárok máte, spočítejte si to předem. Dodatečné opravy po podání jsou možné, ale zbytečně komplikují život.
