Střihejte na jaře, kdy se rozmarýn probouzí, a pak ještě jednou v červnu. Podzimní řez nechte jen na odstranění nemocných nebo polámaných větviček – rostlina už potřebuje sílu na zimu. Použijte ostré nůžky na bylinky nebo malý zahradnický nůž, který předem otřete lihem. Tupý nástroj dřevo drtí a vytváří třepení, do kterého se snadno dostane plíseň. Řez veďte šikmo, asi dva až tři milimetry nad pupenem, a to směrem od něj, aby voda nestékala přímo na pupen.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak zalít, aby to vydrželo do ponděl<br>
<br>
<br>
<br>
Tymián, rozmarýn a bazalka tvoří druhou trojici. Tymián vydrží dlouhé vaření a je nepostradatelný v pečení masa, v luštěninách a v zeleninových vývarech. Rozmarýn je silný a lehce pryskyřičný — stačí jedna větvička na celý pekáč, víc už je cítit mýdlem. Bazalka je opak: nesnáší var, přidává se až na konci nebo úplně syrová, ideálně natrhaná prsty, protože kovový nůž její chuť otupí. Kdo bazalku hodí do hrnce hned na začátku, přijde o všechno, pro co ji pěstoval.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhou častou příčinou je utužený nebo vyčerpaný substrát. Po několika měsících se v květináči hromadí soli z hnojiv a kořeny nemají kyslík. Přesazení do čerstvého substrátu jednou za rok až dva vyřeší většinu případů. Květináč by měl mít drenážní otvor a na dně vrstvu keramzitu. Pokud pěstujete bylinky v malém květináči, kořeny brzy vyplní celý prostor a rostlina trpí nedostatkem místa i živin. Zvolte nádobu alespoň o dva centimetry větší v průměru, než je současná.<br>
<br>
<br>
<br>
Ať už pěstujete nebo kupujete, dodržte tři pravidla. Bylinky skladujte v suchu a temnu, ne nad sporákem ani v lednici u ovoce, které uvolňuje etylén a urychluje jejich rozpad. Čerstvé bylinky před použitím omyjte a důkladně osušte, mokré se v horkém jídle dusí a ztrácejí barvu. A nakonec: ochutnávejte průběžně. Bylinka, která byla skvělá loni, může být letos slabá, protože záleží na odrůdě, sklizni i skladování. Jídlo ochucujte postupně, ne najednou — dodatečně přidat se dá vždy, ubrat už ne.<br>
<br>
<br>
<br>
Bazalka v květináči vypadá jako nenáročná bylinka, dokud se po pár týdnech nezačne vytahovat do výšky, listy zmenšovat a chuť slábnout. Většina pěstitelů v tu chvíli přidá vodu nebo hnojivo, ale skutečný problém bývá jinde: rostlina investuje energii do květu místo do listů. Řešení není složité, jen se musí udělat včas a pravidelně.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak postupovat při sázení a na co si dát poz<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je petrželka, pažitka a kopr. Petrželka má dvě podoby: naťovou a kořenovou. Naťová se hodí do polévek, salátů i na dochucení hotových jídel, kořenová se vaří v základu. Pažitka patří do pomazánek, vajíček a brambor, ale nikdy se nevaří — přidává se až na talíř, jinak zhořkne. Kopr se výborně snoubí s okurkami, rybami a kysaným mlékem, ale jeho aroma se teplem rychle vytrácí, takže i on patří na konec vaření. Kdo tyto tři zvládne, má základ české kuchyně v suchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdo vaří bez bylinek, ochuzuje se o polovinu chuti. Sůl a pepř zvládnou základ, ale teprve bylinky rozhodují, jestli bude jídlo obyčejné, nebo zapamatovatelné. Nemusí jít o exotiku z druhé strany světa. Stačí pět až sedm druhů, které zvládnete pěstovat v květináči na okně nebo koupit v čerstvé podobě a zpracovat tak, aby vydržely celý rok. Následující řádky ukazují, které to jsou, jak s nimi zacházet a kde lidé nejčastěji chybují.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední dvě, které by neměly chybět, jsou majoránka a libeček. Majoránka je klasika české kuchyně — bramborák, sekaná, guláš, čočka. Sušená vydrží roky, ale rychle ztrácí aroma, pokud ji skladujete nad sporákem. Libeček je silná bylina s chutí podobnou celeru a maggi. Používá se do polévek a vývarů, ale pozor: dvě tři lístky stačí, jinak přebije celé jídlo. Čerstvý se nedá sušit bez ztráty chuti, proto se zmrazuje nasekaný v ledu nebo v oleji.<br>
<br>
<br>
<br>
Čerstvé versus sušené: kdy které použít Sušené bylinky mají koncentrovanější chuť, ale jiný charakter. Obecně platí, že do dlouho vařených jídel, jako jsou guláše, omáčky a pečeně, se hodí sušené, protože mají čas se rozvinout. Čerstvé patří do jídel, která už neprocházejí intenzivním teplem — saláty, těstoviny, ryby, polévky na talíři. Typická chyba je nahradit čerstvou bylinku stejným množstvím sušené. Sušená je zhruba třikrát intenzivnější, takže jí dejte třetinu. A hlavně: sušenou bylinku nikdy nesypte do vroucího oleje na začátku, spálí se a zhořkne.
