Mnoho pěstitelů dělá chybu, že po propláchnutí okamžitě sáhne po „startovacím" hnojivu. Tím se problém vrátí v plné síle. Stejně tak nefunguje přidání dřevěného popela – ten sice dodá draslík, ale zároveň zvýší pH a u bylinek, jako je bazalka nebo koriandr, zablokuje příjem železa. Pokud chcete růst podpořit, použijte až po měsíci slabý výluh z kompostu, zředěný na barvu světlého čaje. Aplikujte ho ke kořenům, ne na listy, a maximálně jednou za čtrnáct dní.<br>
<br>
<br>
<br>
U venkovních záhonů je situace jiná. Tam hluboká zálivka před odjezdem obvykle stačí, protože půda drží vláhu déle než substrát v květináči. Pokud ale předpověď hlásí tropická vedra přes třicet stupňů, přikryjte půdu kolem rostlin posekanou trávou nebo kompostem. Vyhněte se ale vrstvě těsně u stonku — vlhká organická hmota přitisknutá k rostlině je vstupní branou pro hnilobu. Zalévejte ráno, ne večer; přes den se voda vsákne a listy do noci oschnou.<br>
<br>
<br>
<br>
Zálivka je druhé nejčastější místo, kde se chyby dějí. Nepoužívejte režim „trochu každý den". Lepší je pořádná zálivka jednou za dva až tři dny podle počasí, dokud voda neproteče drenáží. Mezi zálivkami nechte povrch substrátu mírně proschnout. Přelitá bylinka poznáte podle měkkých, tmavnoucích stonků u báze — v tu chvíli už je pozdě a rostlina obvykle uhyne. Naopak přesušený tymián ztvrdne a ztratí aroma, i když vypadá živě.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhá častá chyba je těsné přitlačení květináče k oknu. Sklo v mrazu má na vnitřní straně jen o málo vyšší teplotu než venku. Substrát u okraje květináče promrzne, zatímco střed zůstane v teple radiátoru. Kořeny se poškodí nerovnoměrně a rostlina se vzpamatovává celé jaro. Řešení je jednoduché: nechte mezi sklem a květináčem mezeru alespoň na šířku dlaně a květináč postavte na podložku z korku nebo dřeva, ne přímo na studený parapet.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je vědět, co která bylinka potřebuje. Středomořské druhy, jako je tymián, oregano, šalvěj nebo rozmarýn, rostou přirozeně v chudé, kamenité půdě. Nadbytek dusíku u nich vede k bujným, ale aromaticky slabým listům a k větší náchylnosti k plísním. Naproti tomu bazalka, petržel, koriandr nebo pažitka chtějí živin více a pravidelný přísun uvítají. Univerzální dávka pro všechny bylinky neexistuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je určovat podle jednoho listu vytrženého ze středu rostliny. Listy na bázi a na vrcholu se liší velikostí i tvarem. Další chyba je přehlížet dobu květu a plodu. List sám o sobě nestačí, protože mnoho druhů má v mládí podobné listy a liší se až květenstvím. Pokud si nejste jistí, označte si rostlinu na jednom místě a počkejte, až vykvete. Teprve pak sbírejte.
