<b>Hřady umístěte co nejvýš,</b> <b>ale ne přímo pod strop, aby</b> slepice neshazovaly trus na sebe. Dřevěné hranoly o průměru 4-5 cm stačí. Slepice si na ně v noci sednou a peří je izoluje. Pokud hřady vedou těsně u stěny, slepice se opírá o studený materiál a hřebínek může omrznout. Nechte mezi hřadem a stěnou mezeru alespoň 15 cm. Hnízda vystelte suchou slámou a umístěte je do nejteplejšího kouta, ne na zem.<br>
<br>
<br>
<br>
Malá kuchyň se dá opticky zvětšit dvěma způsoby: buď ji necháte působit vzdušněji, nebo v ní potlačíte stíny, které ji vizuálně zmenšují. Obojí souvisí s osvětlením. Pokud svítíte jedním centrálním zdrojem uprostřed stropu, vzniká kolem skříněk tma, prostor se rozpadá a působí stísněně. Prvním krokem je proto vrstvení světla – kombinace celkového, pracovního a doplňkového osvětlení.<br>
<br>
<br>
<br>
Funkce, která dělá pět věcí najednou, se nedá testovat ani ladit po částech. Rozdělte ji tak, aby každá dělala jednu věc a vracela výsledek. Místo aby funkce měnila globální stav, ať vrátí hodnotu a teprve volající se rozhodne, co s ní udělá. Jakmile funkce nemění nic mimo sebe, můžete ji zavolat kdykoli a s jistotou vědět, co způsobí. To je základ, na kterém stojí každé rozumné ladění.<br>
<br>
<br>
<br>
V předsíni rozhoduje hloubka, ne šířka. Úzká skříň do 40 cm pojme boty i bundy, pokud do ní dáte šikmé police na obuv. Další možností je lavice s úložným prostorem — nahradí botník a zároveň poskytne místo na obouvání. Nad ní pak věšák s policí na klíče a tašky. Vyhněte se otevřeným věšákům plným věcí, které se v malém prostoru rychle změní v chaos. Uzavřené dveře nebo závěs udělají víc než drahý design.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častá chyba je předpokládat, že Nové Město bylo dokončeno za Karlova života. Nebylo. Některé bloky zůstaly dlouho prázdné a zástavba se zahustila až v pozdním středověku. Karel IV. navrhl rámec, ale obsah se doplňoval desítky let. Právě proto dnes Nové Město působí jako město, které má jasnou kostru, ale různorodou tkáň. To je jeho skutečná hodnota: plán, který přežil, i když se jednotlivé domy mnohokrát změnily.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec myslete na odraz. Světlé lesklé povrchy – sklo, nerez, světlé desky – odrážejí světlo a kuchyň opticky zvětšují. Matné tmavé povrchy ho pohlcují. Pokud už máte tmavé skříňky, přidejte alespoň světlé pracovní desky a dostatek přímého světla na ně. Výsledkem bude kuchyň, která se nezdá větší jen na pohled, ale i při každodenní práci.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak si středověký plán prohlédnout vlastníma nohama Nejlepší způsob, jak pochopit logiku Nového Města, je jít po hranici, ne skrz centrum. Trasa po bývalém obvodu hradeb — dnes zhruba po liniích, kde stojí ulice Na Slupi, Táborská nebo Legerova — ukáže, že Nové Město nebylo jen předměstí, ale plnohodnotný druhý městský okruh. Všimněte si, že hradby nekopírovaly terén tak bezprostředně jako u Starého Města. Byly vedeny s odstupem, aby uvnitř zůstal prostor pro trhy, dvory a kláštery.<br>
<br>
<br>
<br>
Staré Město pražské vznikalo staletími živelně. Ulice se kroutily podle starých cest, pozemky měly nepravidelné tvary a hradby se přizpůsobovaly tomu, co už stálo. Když Karel IV. roku 1348 zakládal Nové Město, měl k dispozici jiný nástroj: prázdnou plochu a jasnou představu. Rozdíl mezi oběma celky není jen v datu vzniku, ale v míře plánování. Staré Město je výsledek kompromisu, Nové Město je projekt.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je pravoúhlá síť. Tři hlavní osy — dnešní ulice Spálená, Ječná a Sokolská — vedly od severu k jihu, příčné ulice je protínaly v pravidelných odstupech. Vznikly tak dlouhé, přehledné bloky s pevně danou šířkou ulic. Kdo dnes prochází Novým Městem a cítí, že se orientuje snadněji než na Starém Městě, nevnímá náhodu. Vnímá geometrii čtrnáctého století.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický důsledek pro dnešní procházku: nesnažte se Nové Město obejít za jeden den. Jeho půdorys je sice pravidelný, ale rozloha je téměř dvojnásobná oproti Starému Městu. Naplánujte si dvě trasy — jednu po severojižních osách, druhou po příčných ulicích — a mezi nimi si dejte pauzu. Jinak vám splyne v jeden velký chaos.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je hledat v Novém Městě středověké náměstí v dnešním slova smyslu. Karlovo náměstí nebylo náměstím, ale tržištěm pro dobytek a seno. Jeho obrovská plocha dnes mate, protože ji vnímáme jako park. Ve skutečnosti šlo o provozní plochu, která musela pojmout vozy, zvířata a stánky. Stejně tak Václavské náměstí vzniklo jako trh s koňmi, ne jako reprezentativní bulvár. Kdo to ví, přestane se divit, proč jsou obě plochy tak dlouhé a nepravidelné.
