Čtvrtým nástrojem je blokování času. Nastavte si v kalendáři dvě až tři pevné doby, kdy se e-mailům věnujete naplno. Mimo tyto bloky schránku zavřete nebo vypněte upozornění. Když to neuděláte, budete neustále kontrolovat poštu a čas se rozplyne. Pozor na opačný extrém: pokud si dáte jen jeden blok denně, hrozí, že nestihnete reagovat na naléhavé věci. Osvědčily se tři kratší bloky místo jednoho dlouhého.<br>
<br>
<br>
<br>
Botník musí dýchat a nestát v cest<br>
<br>
<br>
<br>
Průměrný uživatel e-mailu zkontroluje schránku několikrát za hodinu. Každé přerušení stojí několik minut soustředění, než se vrátíte k původní práci. Pokud chcete čas nad e-maily skutečně zkrátit na polovinu, nestačí jen rychleji psát. Musíte změnit systém, jakým poštu zpracováváte. Následujících pět nástrojů a návyků funguje nejlépe v kombinaci, ale klidně začněte jen jedním.<br>
<br>
<br>
<br>
Noční stolek bývá odkladištěm všeho, co se večer nevešlo jinam. Přesto se z něj dá udělat malý čtecí koutek, který funguje i v místnosti o několika metrech čtverečních. Nejde o to koupit nový nábytek, ale rozhodnout, co na desce skutečně potřebujete, a co tam jen překáží. Základem je rozdělit plochu na dvě zóny: pracovní a odkládací. Pracovní zóna patří lampě, brýlím a knize, kterou právě čtete. Odkládací zóna pojme sklenici vody, budík nebo telefon.<br>
<br>
<br>
<br>
Zvuková izolace stěn je v paneláku často slabá, ale můžete ji částečně obejít. Postavte klávesy ke zdi, která nesousedí s ložnicí sousedů – obvykle to bývá vnitřní stěna do chodby. Regály plné knih nebo těžké závěsy na stěnách pohltí část vysokých frekvencí. Nízké frekvence ale procházejí i zdí, takže se spoléhejte hlavně na podložku a rozumnou hlasitost. Pokud to jde, domluvte se se sousedy předem. Většina lidí ocení, že se ptáte, a snáze přijme i občasné hraní.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický návod na jeden týden: každý den deset minut pracuj na jedné věci. Vezmi si tři pamlsky a procvič přivolání na zahradě nebo v bytě. Vždy ho odměň, když přijde, i kdyby to trvalo dlouho. Nikdy ho netrestej, když se vrátí pozdě. Pes si spojí návrat s odměnou, ne s nepříjemností. Po týdnu přidej rušivější prostředí, ale vždy jen o jeden krok. Když to nezvládá, vrať se o krok zpět. To není neúspěch, to je informace.<br>
<br>
<br>
<br>
Filtry a pravidla místo ručního třídění Prvním krokem je přesunout rozhodování z hlavy do nastavení. Vytvořte pravidla, která automaticky zařadí zprávy od nadřízených, faktury, newsletter a systémová oznámení do samostatných složek. Typická chyba: příliš mnoho složek a příliš úzká pravidla, která po měsíci přestanou platit. Držte se tří až pěti kategorií a pravidla revidujte jednou za čtvrt roku. Filtr, který posílá zprávy do složky, ale neoznačí je jako nepřečtené, způsobí, že na důležité věci zapomenete. Vždy tedy rozhodněte, zda má zůstat upozornění, nebo ne.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina problémů ve výcviku nevzniká proto, že pes neumí povel. Vzniká proto, že pes nevěří, že se na tebe může spolehnout. Když na tebe pes spoléhá, přestane řešit, co se kolem děje, a začne řešit tebe. To je okamžik, kdy se výcvik změní z přetahování o pozornost na spolupráci.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým nástrojem je odložené odesílání a plánování. Místo abyste na zprávu odpovídali hned, naplánujte odpověď na dobu, kdy na ni budete mít klid. Většina lidí píše odpovědi ve spěchu, pak je přepisuje a ztrácí čas. Napište koncept, uložte ho a odešlete později. Ušetříte tím nejen minuty, ale i zbytečné chyby, které vznikají z rychlosti.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.istockphoto.com/photos/class=" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Nakonec si nastavte realistický režim. Hrát hodinu denně nahlas v paneláku nejde donekonečna. Lepší je kratší cvičení častěji a potichu než jednou za týden hlasitě. Pokud cítíte, že se sousedé ozývají, nečekejte, až si budou stěžovat oficiálně. Změňte čas, snižte hlasitost nebo investujte do lepší podložky. Klid v domě je důležitější než dokonalý zvuk.<br>
<br>
<br>
<br>
Zvětšení, seeing a jak je sladit U zvětšení platí, že méně je často více. Začněte s malým zvětšením, prohlédněte si celý disk a teprve pak přidávejte. U malých přístrojů se držte zhruba do stonásobku průměru objektivu v milimetrech, u kvalitnějších podmínek můžete jít výš. Rozhodující ale není jen zvětšení, nýbrž seeing — klid vzduchu nad vámi. Když se obraz chvěje a vlní, vyšší zvětšení ho jen rozmaže. Počkejte, až se obraz na chvíli uklidní, a teprve pak zaostřete. Pozorujte pokud možno z místa, kde Měsíc nestojí přímo nad rozpálenou střechou nebo asfaltem.<br>
<br>
<br>
<br>
První a nejdůležitější věc je fáze Měsíce. Úplněk je pro pozorování nejhorší — Slunce svítí na povrch kolmo, nevznikají stíny a reliéf se zploští do jednotvárné bílé plochy. Počkejte na fázi mezi úzkým srpkem a první čtvrtí, případně na období po poslední čtvrti. Právě tehdy dopadá světlo šikmo a krátery, hory a brázdy vrhají dlouhé stíny. Terminátor, tedy hranice mezi osvětlenou a tmavou částí, je nejzajímavější pás celého disku.
