Když nerozumíte ortodontovi, ptejte se na těchto pět věcí

Zrte si mezeru, ne jen šířku kartáč První věc, kterou je potřeba sladit, je typ sportu a typ rovnátka. U pevných kroužků a drátů platí, že ústa jsou citlivější na přímý tlak. U snímatelných rovnátek je zase riziko, že je člověk v zápalu hry vyndá a zapomene si je vzít zpět, nebo že je při pádu ztratí. U sportů, kde létá míč, puk nebo kde dochází ke kontaktu se soupeřem, je ochrana úst povinná bez ohledu na to, jestli má dotyčný rovnátka, nebo ne. U rovnátek ale nestačí obyčejná ochrana z drogerie – musí být měkká, tvarovatelná a hlavně taková, aby se do ní rovnátka vešla bez tlaku. Typická chyba rodičů je koupit chránič jednou a používat ho roky. Dítě roste, mění se postavení zubů i samotný aparát, takže chránič po pár měsících nesedí. U pevných rovnátek se doporučuje kontrola a případná výměna při každé kontrole u ortodontisty, obvykle po šesti až dvanácti měsících. Další chybou je nasazovat chránič na retainer nebo na snímatelnou rovnátka – ta se musí vyndat, jinak se poškodí. Co dělat, když bolest neustupu Poslední rada: pokud po rozhovoru stále tápete, požádejte o krátké shrnutí na konci návštěvy. Věta „Můžete mi zopakovat tři nejdůležitější věci, které mám do příští kontroly udělat?" zabere minutu a ušetří týdny zmatků. Ortodont je partner, ne autorita, které se musí bez řečí poslouchat. Když nerozumíte, ptejte se. Právě tím chráníte svůj chrup i svůj čas. Čtvrtá skupina otázek se týká peněz a času. I když se o částkách mluví nepříjemně, je lepší se zeptat předem: „Co je zahrnuto v ceně léčby a co se účtuje zvlášť?" Zjistěte, zda jsou v ceně kontroly, rentgeny, retenční fáze a případné opravy. Ptejte se, jak se řeší situace, kdy se léčba protáhne nebo kdy se přeruší. Nechte si vše potvrdit písemně, ne jen ústně. Rozpočet na ortodoncii je dlouhodobá záležitost a nejasnosti později bolí víc než samotný aparát. Na co se ptát u plánu léčby a průběhu Druhá skupina otázek se týká samotného postupu. Ptejte se: „Jaké možnosti mám a proč doporučujete právě tuto?" Zjistěte, zda jde o fixní aparát, snímatelnou rovnátku, nebo kombinaci, a jaké má každá varianta výhody i nevýhody právě pro váš případ. Dále se zeptejte, kolik návštěv bude potřeba, jak dlouhé budou přestávky mezi nimi a co se stane, když termín vynecháte. Užitečná je i otázka: „Co mám dělat, když se aparát uvolní nebo když mě bude bolet?" Odpověď vám řekne, zda má ordinace jasný krizový režim. Nejdřív se ptejte na důvod. Konkrétně: „Co přesně je na mém chrupu problém a co se stane, když se léčit nebudu?" Ortodont by měl popsat výchozí stav vlastními slovy, ne jen latinsky. Pokud uslyšíte termíny, kterým nerozumíte, požádejte o vysvětlení běžnou řečí. Není ostuda říct: „Tomuto slovu nerozumím, můžete mi to říct jinak?" Naopak je chyba přikývnout a doufat, že to pochopíte doma. Prvním signálem, že je kartáček na konci, je tvar štětinek. Nový kartáček má štětinky rovné a rozložené do vějíře. Jakmile se začnou stáčet do stran, křivit nebo se špičky rozcupují, už nečistí mezizubní prostor, jen ho přejíždí. Podívejte se na kartáček proti světlu – když štětinky vytvářejí dojem „rozcuchaného" štětce, je čas ho vyměnit. Stejně tak když se štětinky zbarví do ztracena nebo zešednou, i když je jinak tvarově v pořádku. Ortodontická ordinace je místo, kde se mluví rychle a odborně. Pacient často odejde s pocitem, že sice něco podepsal, ale vlastně neví co. Následující otázky pomohou získat jasno, aniž byste působili dotěrně nebo nedůvěřivě. Stačí je mít připravené předem a klidně si je přinést na papíře. Třetí oblastí je hygiena a každodenní režim. Ortodont by měl vysvětlit, jak si čistit zuby s aparátem, jaké pomůcky použít a čemu se vyhnout. Ptejte se na jídlo: „Které potraviny mohou aparát poškodit a které jsou naopak bezpečné?" Zeptejte se také na návyky, jako je kousání nehtů, sport nebo hra na dechový nástroj. Pokud máte děti, ptejte se, kdo nese odpovědnost za nošení a čištění a jak to kontrolovat, aniž by doma vznikaly hádky.

Войдите, чтобы оставлять комментарии