Nakonec platí, že nejlepší didaktická hračka je ta, kterou dítě bere do ruky i bez dospělého. Když si s ní samo sedne na podlahu a zkouší to znovu, udělalo první krok k samostatnosti. Když ji po vás naopak hodí a jde pryč, není to neposlušnost. Je to informace, že je na ni ještě malé nebo příliš složitá. Schovejte ji a zkuste jinou. Za měsíc se k ní možná vrátí.<br>
<br>
<br>
<br>
Začít s nočníkem má smysl ve chvíli, kdy dítě zvládá sedět, chodit a rozumí jednoduchým pokynům. Většina dětí je na to připravená mezi 18. a 30. měsícem, ale přesné načasování je vždy individuální. Pokud dítě samo naznačuje, že ho zajímá, co děláte na toaletě, nebo si stahuje plenu, je to signál, že nastal čas. Naopak pokud prochází obdobím vzdoru, stěhováním nebo nemocí, raději počkejte. Nucení v nevhodnou dobu vede jen k odporu, který se pak odstraňuje mnohem těžší.<br>
<br>
<br>
<br>
Pohyb musí být konkrétní, ne obecný přík<br>
<br>
<br>
<br>
Hmotu rozválejte na pomoučeném válu, rozdělte na díly a do každého zapracujte jinou barvu. Barvu vždy přidávejte postupně, po kapiách. Přebytek tekutiny hmotu lepí a modelína pak ztrácí tvar. Hnětení trvá několik minut, dokud barva není rovnoměrná. Pokud se vám zdá hmota příliš suchá, přidejte olej, ne vodu – voda ji oslabí a po uschnutí popraská.<br>
<br>
<br>
<br>
V praxi se osvědčuje dohoda na začátku roku, ne až při podávání přiznání. Pokud se rodiče nedohodnou, uplatní nárok ten, u koho dítě prokazatelně žije. Druhý rodič pak nemá nárok na nic, a to ani na poměrnou část. Zvýhodnění se počítá za každý měsíc, kdy jsou splněny podmínky, takže při střídavé péči je situace složitější a je nutné doložit, ve kterých měsících dítě žilo v které domácnosti. Bez evidence příjmů a výdajů na dítě se spor řeší velmi obtížně.<br>
<br>
<br>
<br>
Doma mějte po ruce jen to, co skutečně využijete: fyziologický roztok v malé lahvičce, sterilní čtverce, náplast na roli a nůžky. Vše ostatní je nadbytečné. Když si nejste jistí, zda rána potřebuje lékaře, raději zavolejte dětskému lékaři nebo na pohotovost. U dětí platí, že menší opatrnost při prvním ošetření znamená delší a komplikovanější hojení. Rychlé opláchnutí a čistý krytí zvládne každý rodič a zabere to méně než minutu.<br>
<br>
<br>
<br>
Odřenina vzniká, když se kůže otře o hrubý povrch. U dětí nejčastěji na kolenou, dlaních, loktech a bradě. Rozhodující je prvních pár minut. Pokud ránu neopláchnete proudem vody, zůstanou v ní drobné kamínky a písek. Ty pak dráždí tkáň, brání hojení a zvyšují riziko infekce. Tekoucí voda z kohoutku je nejlepší volba, protože mechanicky spláchne nečistoty. Vyhněte se tomu, abyste dítě posadili do vany s pěnou — mýdlo v ráně pálí a pěna nečistoty spíš rozptýlí než odstraní.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je přechod na nočník příliš brzy po začátku, tedy vyžadovat výsledky během několika dní. Další častou chybou je kombinace plen a nočníku bez jasného režimu – dítě pak neví, co se od něj čeká. Pokud používáte plenu jen na cestách nebo na noc, vysvětlete to jasně: „Přes den chodíme na nočník, v noci máš plenu." Stejně tak nepomáhá srovnávání s jinými dětmi ani vyprávění o tom, jak to zvládá sousedovic kluk. Každé dítě má své tempo.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se objeví hnis, otok nebo teplota Běžná odřenina se do dvou dnů zatáhne strupem a do týdne zmizí. Pokud se ale objeví hnis, zarudnutí přesahující okraj rány, otok nebo dítě bolí místo i na dotek, jde o infekci. V tom případě už domácí péče nestačí. Stejně tak pokud má dítě teplotu nad 38 °C, ránu na obličeji nebo hlubokou tržnou ránu, kterou by bylo potřeba sešít. Do té doby je vhodné krýt ránu volně, ne těsně. Těsný obvaz brání odtoku tkáňového moku a vytváří vlhké prostředí pro bakterie.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete, pořiďte nočník, který má širokou a stabilní základnu a dítě se na něm cítí bezpečně. Postavte ho na dostupné místo, ideálně do koupelny nebo na místo, kde dítě tráví nejvíc času. Nechte dítě, ať si nočník nejdřív osahá, posadí se na něj oblečené, případně si ho vezme k hračkám. Tento seznamovací týden výrazně snižuje strach z neznámého předmětu. Vyhněte se nočníkům s hudbou nebo blikátky, které dítě rozptylují a vytvářejí tlak na výkon.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je použití peroxidu nebo dezinfekce s obsahem alkoholu přímo do rány. Tyto prostředky ničí i zdravé buňky a hojení spíš zpomalí. Stejně tak je zbytečné sypat na ránu antibiotické masti preventivně. Pokud rána není infikovaná, mast jen udržuje vlhko a může dráždit. Další častou chybou je nechat dítě s odřeninou běhat venku bez krytí a bez kontroly. Stačí pár hodin a do rány se dostane písek, který se pak vyplavuje hůř.
