Rodiče často dělají dvě chyby. První je, že přijdou pozdě, až když je dítěti dvanáct nebo třináct a všechny stálé zuby jsou venku. Druhá chyba je opačný extrém: chtějí rovnátka hned v pěti letech, protože se jim zdá, že zuby nejsou dokonalé. Mléčné zuby mají své místo a jejich mírné mezery jsou normální. Ortodontista posoudí, zda jde o vývojovou vadu, nebo o přirozený stav, který se sám upraví. Pokud vám někdo nabízí léčbu bez rentgenu a bez podrobného vyšetření, hledejte jiné pracoviště.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je poloha jazyka v klidu. Špička jazyka má ležet za horními zuby, ale nedotýkat se jich, a zbytek jazyka se má lehce přitisknout k hornímu patru. Většina lidí má ale jazyk položený na dně úst, a když usnou, gravitace ho stáhne ještě níž. Zkuste si to uvědomit během dne: kdykoli si vzpomenete, zvedněte jazyk k patru a vydržte tak minutu. Po týdnu se z toho stane automatismus i v noci. Typická chyba je tlačit špičku jazyka silou proti zubům. To vede k bolesti čelisti a k napětí, které dýchání spíš zhorší.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je volba lingválních rovnátek u složitých vad, kde je potřeba velký posun zubů nebo rotace. Ortodontista může navrhnout kombinaci s jiným typem rovnátek, případně je rovnou odmítne. Další problém je hygiena. Lingvální rovnátka drží na zubech z vnitřní strany, kde se hůře čistí a kde se snadno usazuje plak. Bez důsledného čištění po každém jídle vzniká zubní kaz nebo zánět dásní, a to i u lidí, kteří měli předtím zuby v pořádku. Investujte do mezizubních kartáčků a jednosvazkového kartáčku, případně do ústní sprchy. Běžný zubní kartáček zde nestačí.<br>
<br>
<br>
<br>
Naučit se cizí jazyk a zvyknout si na něj jsou dvě odlišné věci. Mnoho lidí zvládne gramatiku a slovíčka, ale když přijde na skutečné použití, ztuhnou. Zvyknutí si na jazyk znamená, že se pro vás stane přirozeným, ne že ho budete perfektně ovládat. Tento text se zaměřuje na to, jak si jazyk osvojit tak, aby přestal být překážkou a stal se každodenním nástrojem.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je snažit se rozumět každému slovu. To vede k frustraci a přestanete poslouchat. Místo toho se soustřeďte na celkový smysl. Pokud narazíte na neznámé slovo, které se opakuje, zapište si ho a dohledejte později. Stejně tak je chyba začínat s příliš složitými materiály. Ze začátku volte obsah, který je určený pro mírně pokročilé, nebo si zpomalte přehrávání.<br>
<br>
<br>
<br>
Před každým tréninkem i zápasem si zkontroluj, že chránič sedí na všech zubech, netlačí na dáseň a neposouvá se. Když se pod ním hromadí tlak nebo se objeví otlak, nech ho upravit. Po sportu si vyčisti zuby i rovnátka jako obvykle, ale opatrněji – po nárazu může být dáseň citlivá. A hlavně: chránič není ostuda, je to výbava. Stejně jako si nebereš na hokej brusle půjčené od někoho jiného, neber si ani chránič, který ti nesedí.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://picography.co/page/1/600" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Poloha hlavy a čelisti rozhoduje o tom, jak široká je dýchací cesta. Spánek na zádech ji nejvíc zužuje, protože čelist a jazyk klesají dozadu. Stačí se otočit na bok a dýchání se často zklidní. Pokud usínáte na zádech, pomůže podložit si zády polštář nebo si zvyknout spát na boku s mírně předkloněnou hlavou. Pozor na příliš vysoký polštář: hlava se ohne dopředu a krk se zmáčkne. Vyšší podhlavník není řešení, spíš naopak. Vhodnější je nižší, ale pevná podpora krku.<br>
<br>
<br>
<br>
Fixní kovová rovnátka nejsou jen estetická záležitost. Když se o ně špatně pečuje, vznikají bílé skvrny na sklovině, záněty dásní a prodlužuje se celková doba léčby. Zámky, drátky a ligatury vytvářejí spoustu míst, kam se dostane jídlo a kde se drží plak. Běžný kartáček na to nestačí. Klíčem je technika, ne síla.<br>
<br>
<br>
<br>
Změny se neprojeví hned první noc. Dejte si dva až tři týdny a sledujte, jestli se budíte s vlhčími ústy, méně často se budíte a jestli vás partner přestal budit chrápáním. Pokud se stav nelepší nebo se objevuje denní únava i přes dostatek spánku, je na místě vyšetření spánku. Jazyk a dýchání spolu souvisí víc, než většina lidí tuší, a pár vědomých návyků může noční odpočinek změnit výrazně.<br>
<br>
<br>
<br>
Jazykem se v noci zabývá málokdo, dokud se nezačne budit s oteklým hrdlem nebo ucpaným nosem. Přitom poloha jazyka a čelisti přímo určuje, jakou cestou vzduch proudí. Když jazyk leží nízko a vzadu, při spánku snadno zapadne do dýchacích cest. Vzniká chrápání, přerušované dýchání a mělké spaní, po kterém se člověk budí unavený. Následující návyky se dají zavést bez pomůcek a účinek se projeví během několika nocí.<br>
<br>
<br>
<br>
Napětí v čelisti a krku se do spánku přenáší víc, než se zdá. Večerní skřípání zubů nebo zatínání čelisti blokuje přirozené dýchání. Před spaním pomůže několik pomalých nádechů nosem a výdechů ústy, při kterých necháte čelist volně klesnout. Jazyk přitom držte u patra. Nepomáhá naopak tvrdé cvičení těsně před spaním, které zvyšuje svalové napětí. Stejně tak nefunguje spát s hlavou zakloněnou nebo s otevřenými ústy naschvál. Tělo si během noci samo hledá průchodnější cestu a ústa jsou až poslední možnost.
