Dětská výslovnost se vyvíjí postupně a řada hlásek přichází až mezi čtvrtým a šestým rokem. Není proto nutné panikařit, když tříleté dítě říká místo „ryba" „jiba" nebo místo „kočka" „koťa". Rozdíl mezi běžnou vývojovou nepřesností a poruchou, kterou má řešit logoped, spočívá v tom, jaké hlásky dítě komolí, v jakém věku a zda se situace sama zlepšuje, nebo spíš zhoršuje. Sledujte to cíleně, ne jen podle dojmu z jedné věty.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte u zásuvek a elektřiny. Do volných zásuvek dejte záslepky, které dítě nevyndá silou ani nehtem. Prodlužovačky a kabely sveďte za nábytek nebo je přilepte k podlaze vodící lištou. Nechte nabíječky zastrčené ve zdi jen tehdy, když je zásuvka mimo dosah. Dítě do nich strká prsty i předměty.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Před odjezdem si zjistěte</span> tři věci: kde je nejbližší veřejné WC, kde se dá najíst mimo hlavní turistickou špičku a zda je v okolí stín. V létě je stín důležitější než atrakce. Dítě, které se přehřeje, přestane spolupracovat a výlet končí. Vezměte náhradní oblečení, pokrývku hlavy a vodu pro každého, ne jen pro děti. Dospělí zapomínají pít a pak jsou podráždění.<br>
<br>
<br>
<br>
Dávejte pozor na hračky, které jsou příliš těžké nebo kloužou po stole. Dítě je přitáhne k sobě, spadnou mu na nohu a příště se jim vyhne. Stejně problematické jsou zvukové hračky, které se spouštějí tlačítkem. Dvouleté dítě tlačítko zmáčkne, hračka zapípá a dítě už jen mačká dál. Učí se obsluhovat, ne přemýšlet. Mechanické hračky bez baterií nechávají prostor pro vlastní rozhodnutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední věc, kterou většina lidí podcení, je kontrola za jiného světla. Barvy, které vypadají vyváženě pod stolní lampou, mohou být pod denním světlem úplně jinde. Hotovou práci proto vždy zkontrolujte na denním světle, ideálně nepřímo, ne na přímém slunci. Pokud je to možné, nechte ji přes noc odstát a podívejte se na ni ráno. Rozdíly, které přes den přehlédnete, bývají zřetelné právě po odstupu.<br>
<br>
<br>
<br>
První krok je rozpoznat, co se vlastně děje. Vztek, bezmoc, stud nebo únava se často schovávají za sebe navzájem. Když rodič řekne „už mě to nebaví", může jít o vyčerpání, ne o vztek na dítě. Pomáhá pojmenovat emoci v duchu konkrétně: „Teď cítím bezmoc, protože mě nikdo neposlouchá." Nejde o terapii, jde o to přestat jednat automaticky. Teprve pak je možné zvolit reakci místo výbuchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Malé předměty jsou největší past. Knoflíky, mince, kancelářské sponky, kuličky, víčka od lahví a léky patří do zavřené krabice ve výšce, kam se dítě nedostane ani ze židle. Koberce a předložky přilepte oboustrannou páskou, kloužou a dítě na nich padá. Když máte doma domácího mazlíčka, dejte misku s jídlem mimo dosah a nikdy nenechávejte dítě s ním samotné.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/OxtsWHOwZDY/hqdefault.jpg" alt="Tipy \u0026 Rady: Jak vybrat osvětlení do bytu a domu? Jak vybrat svítido? | KARE Design" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Zajištění není jednorázová akce. Každý měsíc zkontrolujte, co dítě nově dosáhne, a pojistky dotáhněte. Až se začne stavět, budete řešit i hrany stolů a parapetů. Klidně si udělejte seznam místností a odškrtávejte. Důslednost je důležitější než drahé pomůcky.<br>
<br>
<br>
<br>
Skříňky, schody a ostré hrany Skříňky, které obsahují čistidla, léky, nože nebo křehké nádobí, zajistěte pojistkou na dvířka. Pozor na myčku a pračku, tam dítě otevírá dvířka a sahá na bubínek. U schodů nasaďte zábranu dole i nahoře, ale zkontrolujte, že se mezera mezi prkny nezvětší tlakem. Nábytek s ostrými rohy oblepte měkkými chrániči ve výšce hlavy. Nízké komody a police přišroubujte ke zdi, protože se po nich dítě vytahuje a může je převrhnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Jakmile se dítě poprvé převalí a vyzkouší plazení, přestává platit, že stačí dát nebezpečné věci do výšky. Miminko se dostane všude, kam se vmáčkne hlava, a tempo zrychluje každý den. Nejlepší je projít byt jednou po čtyřech, z jeho perspektivy. Uvidíte kabely, prahy, ostré rohy a maličkosti, které dospělý přehlédne.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je spoléhat na to, že „už to chápe". Miminko v tomto věku nemá zábrany a neposlechne. Další chybou je zajištění jen jedné místnosti a zapomenutí chodby či koupelny. Ve vodě stačí dva centimetry a několik sekund. Proto zavírejte dveře od koupelny a toalety, případně používejte zábranu. Nikdy nenechávejte dítě bez dozoru u naplněné vany, kyblíku nebo bazénku, ani „na chvilku".
