Čtvrtou příčinou je předčasná ztráta mléčných zubů, ať už kvůli kazu nebo úrazu. Když mléčný zub vypadne dřív, sousední zuby se posunou do mezery a stálý zub, který přichází později, nemá místo. Podobně škodí i to, když mléčný zub naopak zůstane příliš dlouho a blokuje cestu stálému zubu. Pátou příčinou jsou pak úrazy a mikroúrazy, například opakované pády na bradu při sportu nebo nošení příliš těsné helmy, která tlačí na čelist. U sportů, jako je hokej, fotbal nebo bojová umění, je proto vhodné používat chránič zubů. Není to zbytečnost, ale ochrana, která může zabránit posunu zubů i jejich zlomení.<br>
<br>
<br>
<br>
Po nasazení se držte rutiny. První dny kontrolujte, jestli dítě nemá otlak nebo ranku, ale nekomentujte každý jeho výraz. Dítě potřebuje vědět, že rovnatka jsou součástí běžného dne, ne tématem, které se pořád řeší. Když se objeví bolest, pomůže chladný obklad zvenku a měkká strava. Pokud se objeví ostrý drátek nebo se něco uvolní, volejte ordinaci – nečekejte do další kontroly. Většina problémů se dá vyřešit na dálku nebo krátkou návštěvou.<br>
<br>
<br>
<br>
Co musí být uvnitř, aby sada skutečně fungova<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je šetřit vodou. Lidé si dávají malé doušky, aby „vydrželi", a tím se dostanou do deficitu dřív, než dojdou k cíli. Další chybou je pít velké množství naráz po dlouhém pochodu. Raději pijte průběžně v menších dávkách každých 20–30 minut. Pokud už máte křeče, zastavte se ve stínu, doplňte tekutiny i soli a teprve potom pokračujte.<br>
<br>
<br>
<br>
Prevence stojí na třech praktických krocích. Prvním je pravidelná kontrola u zubního lékaře od prvního roku života, ne až když něco bolí. Druhým je odstranění návyků nejpozději do tří let věku – dudlík, palec, flaška. Třetím je správné dýchání nosem a včasné řešení opakovaných rým nebo zvětšené nosní mandle. Pokud se zuby začnou křivit, nečekejte na výměnu chrupu. Ortodontista dokáže už v mléčném chrupu rozpoznat problém a navrhnout jednoduché opatření, které pozdější léčbu výrazně zkrátí nebo zjednoduší.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro rodiče je užitečné vést dítě k odpovědnosti přiměřeně věku. Menší děti potřebují pomoc s čištěním a připomínáním, starší už zvládají režim samy, ale ocení jasná pravidla. Pokud dítěti vysvětlíte, proč je léčba důležitá a co se stane, když se nedodrží, bývá spolupráce lepší. Pravidelné prohlídky u zubního lékaře a ortodontisty jsou základ, který zabrání komplikacím a zbytečnému prodlužování léčby.<br>
<br>
<br>
<br>
První velkou příčinou je dědičnost. Pokud měli rodiče stěsnané zuby nebo výrazný předkus, pravděpodobnost, že se něco podobného objeví i u dítěte, je vysoká. Nejde jen o tvar zubů, ale hlavně o velikost čelistí a jejich vzájemný poměr. Menší čelist při stejném počtu a velikosti zubů znamená, že se zuby nemají kam vejít a začnou se překrývat nebo vytlačovat do druhé řady. S tím se nedá dělat nic jiného než včas situaci řešit s odborníkem, ideálně mezi sedmým a desátým rokem, kdy je ještě růst čelisti aktivní.<br>
<br>
<br>
<br>
Na obkladech a ve spárách postupujte odshora dolů. Nejprve povrch opláchněte teplou vodou, aby se film změkčil. Potom naneste pastu z jedlé sody a vody v poměru přibližně tři ku jedné. Nechte působit deset až patnáct minut, ne déle – soda při delším působení narušuje spárovací hmotu. Poté setřete měkkým hadrem a opláchněte. Na sklo a keramiku nepoužívejte kovové drátěnky, zanechávají mikroskopické škrábance, do kterých se zbytky j? usazují ještě rychleji.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Návyky, které tvarují</span> čelist doslova každý den Druhou příčinou jsou návyky. Dlouhodobé sání palce, dudlíku nebo flašky po třetím roce věku tlačí horní zuby dopředu a brzdí správný růst patra. Stejně působí i neustálé kousání předmětů nebo zatlačování jazyka mezi zuby při polykání. Třetí příčinou je dýchání ústy, které vzniká při zvětšené nosní mandli, alergiích nebo ucpaném nosu. Dítě, které dýchá ústy, má ochablé svaly kolem úst, jazyk leží nízko a čelist roste dozadu. Náprava spočívá v řešení příčiny – uvolnění nosu, odstranění mandle, cvičení správného polykání a dýchání nosem. Bez toho sebelepší rovnátka dlouhodobě neudrží výsledek.<br>
<br>
<br>
<br>
Křivé zuby nevznikají náhodou. Za jejich postavením stojí kombinace genetiky, návyků a prostředí, ve kterém se čelist vyvíjí. Někdo má prostě menší čelist po rodičích, jiný si ji sám „vytvaroval" dlouhodobým sáním palce nebo dýcháním ústy. Rozdíl mezi rovnými a křivými zuby se často rozhodne už v předškolním věku, kdy je ještě možné mnohé ovlivnit bez složité léčby.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je domněnka, že křivé zuby se samy srovnají, až vyrostou stálé zuby. Ve skutečnosti se situace většinou zhorší. Druhou chybou je spoléhat na to, že rovnátka vyřeší vše bez odstranění příčiny. Pokud dítě dál dýchá ústy nebo saje palec, zuby se po sundání rovnátek vrátí do původní polohy. Třetí chybou je ignorovat drobné odchylky, jako je mírný předkus nebo mezera mezi horními zuby. Právě v nich se často skrývá začátek většího problému, který se dá včas zastavit jednodušeji než později složitou léčbou.
