Barvy a materiály volte světlé a matné. Tmavé povrchy v nízkém prostoru opticky snižují strop a místnost působí stísněně. Bílá, světle šedá nebo jemná pastelová na stěnách i nábytku prostor prosvětlí. Zrcadlo na svislé stěně naproti šikmině pomůže odrazit denní světlo hlouběji do pokoje. Koberec nechte tenký, aby se dal snadno vysát i v koutech, kam se hůř dostane ruka.<br>
<br>
<br>
<br>
Použij metodu třech barev: modrý hadr na prach, červený na koupelnu a zelený na kuchyň. Zamezíš přenášení nečistot a zároveň máš přehled, co kde použít. Nastav si časovač na patnáct minut a v tomto bloku stíhej jen jednu činnost – například utírání prachu. Když zazvoní, přesuň se jinam. Tím se vyhneš únavě a ztrátě pozornosti. Další častá chyba: příliš mnoho čisticích prostředků. Většinu povrchů zvládne vlažná voda s trochou mýdla.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat, že je dítě připravené na první jízdu bez koleč<br>
<br>
<br>
<br>
Sušte závěsy volně pověšené, ideálně na tyči, kde visí. Vyhnete se tak zmačkání a zároveň se svislým sušením srovnají záhyby. Pokud je musíte sušit v sušičce, zvolte nízkou teplotu a krátký program. Žehlete jen tehdy, když je tkanina ještě mírně vlhká, a to z rubové strany přes bavlněnou plenu. U záclon a jemných materiálů žehlení raději vynechejte úplně.<br>
<br>
<br>
<br>
Šikmý strop v dětském pokoji neznamená, že musíte rezignovat na úložný prostor. Právě naopak – nízké zóny u okraje místnosti jsou ideální pro věci, které potřebujete mít po ruce jen občas. Než začnete cokoli kupovat, změřte si výšku stropu v každém místě, kam chcete umístit nábytek. Vezměte metr a označte si na zdi linku, pod kterou už se pohodlně nepředkloníte. Tato hranice vám určí, kam patří skříně a kam jen nízké zásuvky.<br>
<br>
<br>
<br>
Kam s věcmi, které musí zůstat Poté řešte svislý prostor. Horní skříňky často končí deset centimetrů pod stropem a tento pruh zůstává prázdný. Vejdou se tam nízké krabice na málo používané věci, například formy na pečení nebo zásoby konzerv. Na dvířka skříněk lze připevnit háčky na kuchyňské náčiní, ale pozor: příliš mnoho věcí na dvířkách znamená, že se do skříně nevejdete. Vyberte jen to, co používáte denně.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr: neinvestujte do složitých výsuvných systémů, dokud nemáte vytříděné věci. Největší chybou je nakupovat organizéry dřív, než víte, co v kuchyni skutečně zůstane. Až potom řešte barvy a dekorace. Světlé povrchy a dostatek světla nad linkou udělají víc než jakýkoli úložný zázrak.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým častým problémem je odpadkový koš a úklidové prostředky, které zabírají podlahu. Pokud nemáte místo pod dřezem, zvažte koš zavěšený na dvířkách nebo úzký koš mezi linkou a stěnou. Nikdy ale necpěte koš do prostoru, kudy se prochází. V malé kuchyni je každý centimetr průchodu důležitý.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je zbavit se duplicit. V panelákové kuchyni se často sejde několik hrnců stejné velikosti, misky, které nikdo nepoužívá, a zásoby, o kterých nevíte, že je máte. Vyskládejte vše na stůl a vraťte zpět jen to, co jste za poslední rok skutečně použili. Zbytek odneste pryč. Tím získáte místo, které nebudete muset řešit složitými systémy.<br>
<br>
<br>
<br>
Malá kuchyně v paneláku má obvykle tři až pět metrů čtverečních a dispozici, která vznikla v době, kdy se vařilo jinak než dnes. Nejde o to koupit novou linku, ale odstranit překážky, které brání pohybu a odkládání věcí. Základem je pracovní trojúhelník mezi sporákem, dřezem a lednicí. Pokud mezi nimi stojí někdo další, je to špatně. Změřte si, kolik kroků uděláte při běžném vaření, a podle toho přeskládejte obsah skříněk.<br>
<br>
<br>
<br>
Deska je další místo, kde se ztrácí prostor. Pokud na ní stojí mikrovlnka, rychlovarná konvice a toustovač, nezbývá místo na krájení. Řešením je odkládací police nad linkou nebo vestavba spotřebičů do skříněk. U malých kuchyní se vyplatí i skládací deska, která se po použití sklopí ke zdi.
