První jízda bez přídavných koleček je pro dítě zlomový okamžik. Nepotřebujete k ní drahé vybavení ani speciální kurzy. Rozhoduje správná velikost kola, nastavení sedla a to, jestli dítě umí samo brzdit. Než vyrazíte na cestu, projděte si těchto pár bodů, které se v praxi opravdu vyplatí.<br>
<br>
<br>
<br>
Při první jízdě držte dítě za ramena nebo za tělo, ne za řídítka. Když ho držíte za řídítka, brzdíte mu pohyb a ono se učí spoléhat na vaši ruku. Lepší je chytit ho za bundu na zádech a běžet vedle. Jakmile zrychlí, pustíte. Většina dětí se rozjede sama po pár pokusech, pokud se necítí tlačena. Netlačte na výkon. První jízda má trvat pět až deset minut, ne hodinu.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je kolo, na které dítě přišlápne nohama na zem. Když sedí v sedle, mělo by mít obě chodidla položená na zemi, ne jen špičky. Pokud nohy na zem nedosáhnou, dítě ztrácí jistotu a při zastavení padá. Sedlo proto nastavte co nejníž, klidně tak, aby se kolena při šlapání trochu zvedala. Postupně ho budete zvedat, jak poroste sebevědomí. Důležitá je i nízká hmotnost kola. Těžké kolo se hůř ovládá a dítě ho po pádu samo nezvedne.<br>
<br>
<br>
<br>
Oblečení z druhé ruky už má za sebou jeden život a jeho vlákna jsou často unavená. Právě proto snese méně než nový kus. Nejčastější chybou je prát všechno stejně, tedy na vysokou teplotu a s běžným pracím prostředkem. Starší bavlna i vlna se tím rychleji opotřebí, barvy vyblednou a materiál zhrubne. Než cokoli hodíte do pračky, přečtěte si štítek. Pokud chybí, berte kus jako choulostivý a perte ho ručně ve vlažné vodě.<br>
<br>
<br>
<br>
Barvy a světlo rozhodují o tom, jestli bude šikmina působit stísněně, nebo vzdušně. Světlé odstíny na sklonu strop opticky zvednou, tmavé ho srazí. Pokud je v šikmině okno, nenechte ho zastínit nábytkem do výšky parapetu — přijdete o světlo i o možnost větrat. Závěsy veďte podél sklonu, ne přes něj. A konečně: nechte alespoň jednu šikminu zcela volnou. Prázdné místo není nevyužitý prostor, je to prostor, který dýchá.<br>
<br>
<br>
<br>
Čištění: vlažná voda, hadřík, žádné agresivní prostředky Nečistoty odstraňujte co nejdřív, dokud se nezažerou do struktury. Použijte měkký hadřík namočený ve vlažné vodě s kapkou tekutého mýdla na ruce. Krouživými pohyby přejíždějte povrch, pak čistou vodou setřete zbytky mýdla a nechte uschnout volně při pokojové teplotě. Nikdy nepoužívejte ředidla, benzín, aceton ani čisticí prostředky s abrazivy – narušily by ochrannou vrstvu a ekokůže by začala blednout a lepit. Vyhněte se také drhnutí kartáčem, který zanechává mikroskopické škrábance.<br>
<br>
<br>
<br>
Prevence je levnější než oprava. Ekokůži chraňte před mechanickým oděrem – nepokládejte tašku na hrubý beton, nestůjte s bundou o zeď. Proti vysychání pomůže občasné přetření speciálním přípravkem na ekokůži, který vytvoří tenký ochranný film a obnoví pružnost. Pozor ale na přípravky s voskem nebo silikonem určené pro pravou kůži – ty ekokůži zanechají mastné mapy, které už nesmyjete.<br>
<br>
<br>
<br>
Hotový obal vložte do pevné krabice, která je jen o málo větší než samotné sklo. Volný prostor vyplňte tak, aby se obsah nemohl pohnout. Nejhůře dopadají přepravy, kdy sklo v krabici létá ze strany na stranu. Mezi sklo a stěnu krabice dejte vrstvu měkkého materiálu – pěnu, molitan, případně složené ručníky. Krabici přelepte páskou ve tvaru H, tedy po obou delších hranách a přes střed. Tím se spoje nerozjedou ani při pádu.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">První skupina potřebuje</span> přímé slunce alespoň šest hodin denně. Patří sem muškáty, petúnie, surfinie, lichořeřišnice, gazánie, portulák, levandule nebo rozmarýn. Bez dostatku světla se vytáhnou do výšky, málo kvetou a listy blednou. Druhá skupina zvládne polostín, tedy tři až pět hodin slunce, typicky ranního nebo podvečerního. Vyhovuje begoniím, fuksiím, hortenziím, netýkavkám, břečťanu nebo molici. Třetí skupina snese i stinný balkon s jedinou hodinou rozptýleného světla – kapradiny, břečťan, dlužicha, hosta, břečťanovec. Pokud rostlinu ze stínu přesunete na přímé slunce, spálí se listy během dvou dnů. Přesun provádějte postupně, nejlépe během zataženého týdne.<br>
<br>
<br>
<br>
Časté chyby, které první jízdu zbytečně prodlužují: příliš vysoké sedlo, kolo, na které dítě nedosáhne, a start z kopce. Z kopce se dítě rozjede rychle, zpanikaří a přestane brzdit. Začněte na rovném asfaltu nebo na krátkém trávníku. Vyhněte se místům s provozem, kočárkům a psům. Helma je samozřejmostí, ale nesmí být povolená ani posunutá dozadu. Před jízdou zkontrolujte, jestli jsou šrouby na řídítkách a sedle dotažené a jestli v pneumatikách není málo vzduchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Skladování rozhoduje o životnosti stejně jako nošení. Větrejte, nemačkejte do přeplněné skříně a vyhněte se plastovým obalům, ve kterých se drží vlhkost. U bot používejte napínáky, které drží tvar, a střídejte je – ekokůže potřebuje mezi nošením alespoň den odpočinku. Když se objeví první prasklinka, nepodceňujte ji. Malý defekt lze zaretušovat speciální barvou na ekokůži, ale jakmile se vrstva odloupne ve větším rozsahu, oprava už nebude vypadat přirozeně.
