Připravte dvě oddělené postele, nebo jednu velkou s odděleným lůžkovinami. Čisté povlečení, prostěradlo a dostatečně velká deka nejsou detail – dítě, které se v noci odkope, bude ráno unavené. Polštář dejte dva, jeden tvrdší a jeden měkčí, ať si host vybere. Postel umístěte dál od topení a od okna, které v noci profukuje. Malá lampička nebo noční světlo u postele pomůže, když si host nebude chtít rozsvítit velké světlo, až půjde na záchod.<br>
<br>
<br>
<br>
Pátou je břečťan (Hedera helix). Přímé slunce mu spálí listy, které ztratí lesk a začnou mít suché skvrny. Nejlépe prospívá v polostínu, klidně i v místnosti s oknem na sever. Pozor na průvan a přelévání — kombinace mokra a přímého světla vede k hnilobě kořenů. Pokud rostlina roste do délky a řídne, přesuňte ji blíž k oknu, ale vždy za záclonu, nikdy na přímý svit.<br>
<br>
<br>
<br>
Když listy blednou, není to vždy málo světla Druhou citlivou rostlinou je africká fialka. Přímé slunce jí popálí jemné, ochlupené listy a způsobí, že se stáčejí a na okrajích hnědnou. Fialky potřebují světlo, ale filtrované — stačí je umístit na východní okno nebo jim přes den zatáhnout řídkou roletu. Zalévejte je ke kořenům, ne na listy, protože kapky vody na slunci fungují jako lupa. Běžná chyba je také příliš těsné postavení u skla, kde se listy doslova vaří i při mírně zakrytém okně.<br>
<br>
<br>
<br>
Závěsy perte méně, ale důkladn<br>
<br>
<br>
<br>
První jízda bez koleček se nejlépe odehrává na rovném, prázdném a měkkém povrchu. Tráva je sice lákavá, ale kolo se na ní hůř rozjíždí a dítě se víc nadře. Ideální je asfaltový plácek bez provozu, například hřiště nebo málo frekventovaná cesta. Nezapomeňte na helmu, kterou dítě nosí i při tréninku na odrážedle – pád bez helmy bolí víc než pád s ní. Dítě by mělo mít oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, aby odřeniny nebyly tak nepříjemné.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Poslední věc, kterou lidé</span> podceňují, je váha křesla. Těžké křeslo se špatně posouvá při úklidu a může poškrábat podlahu. Pokud máte tvrdou podlahu, kupte pod nohy plstěné kluzáky. U koberce naopak hrozí, že se křeslo bude bořit a sedák se nakloní. Vyzkoušejte křeslo i v botách, ve kterých běžně doma chodíte. Bosá noha má jinou oporu než obutá a rozdíl poznáte hlavně u nižších sedáků.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si rozmyslete, k čemu křeslo slouží. Na čtení potřebujete vyšší opěrák a pevnější sedák. Na sledování televize stačí nižší opěrák a mě sonášedák. Na usínání je lepší křeslo s područkami a sklopným opěrákem. Když si nejste jistí, kupte nejdřív jedno a po půl roce dokupte druhé. Dvě stejná křesla vedle sebe vypadají lépe, ale jedno pohodlné vydrží víc než dvě, která vás po hodině vyženou na gauč.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co se ptát v prodejně a co si zkontrolovat doma V prodejně si sedněte s rovnými zády i s nohama na zemi. Podívejte se, jestli opěrák končí pod lopatkami, nebo nad nimi. Opěrák, který tlačí do lopatek, nutí k předklonu. Dále zkuste vstát bez pomoci rukou. Pokud se musíte odrážet rukama, je sedák buď příliš hluboký, nebo příliš měkký. Pěna po delším sezení ztrácí výšku, proto se vyplatí zjistit, jakou nosnost výrobce uvádí. U látkových potahů se ptejte, zda jsou snímatelné a pratelné. U kůže si ověřte, zda jde o celokoženou, nebo jen potah s koženým povrchem.<br>
<br>
<br>
<br>
Než křeslo koupíte, proměřte cestu od dveří do obýváku. Křeslo se často nevejde do výtahu ani do zúžených dveří, a to i když má rozebíratelné nohy. Výška opěráku a šířka sedáku jsou dvě čísla, která rozhodují o tom, zda projde. Stejně tak si doma změřte, kolik místa zbývá mezi křeslem a konferenčním stolkem. Na průchod by mělo zůstat alespoň 60 centimetrů. Pokud křeslo stojí u topení, látka i kůže rychleji stárnou a dřevo může praskat.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec zvažte, zda zákoutí vůbec potřebujete zaplnit. Pokud jde o průchozí prostor, kde se pravidelně pohybujete, každá police navíc znamená překážku. Někdy je lepší nechat místo volné a vyřešit úložiště jinde. Méně předmětů v koupelně znamená rychlejší úklid a méně míst, kde se drží vodní kámen.<br>
<br>
<br>
<br>
Před cestou do obchodu si změřte dvě věci: vzdálenost od sedáku k podlaze a hloubku sedáku. Hloubka se měří od přední hrany po opěrák. Pro většinu lidí je pohodlná hloubka mezi 50 a 55 centimetry, vyšší postavy potřebují víc, nižší méně. Pokud je sedák hluboký a vy máte kratší stehna, budete sedět na okraji a opěrák vám nebude opírat záda. To je nejčastější chyba, kterou lidé poznají až doma.<br>
<br>
<br>
<br>
Křeslo do obýváku se kupuje na roky, proto se vyplatí strávit výběrem alespoň hodinu. Většina lidí zkouší posedět dvě minuty, pak přejde k cenovce a barvě. Přitom právě délka sezení odhalí, co dělá sedák po delší době. Sedněte si na deset minut, nechte tělo, ať se usadí, a všimejte si, kde vás tlačí. Pokud vás tlak nutí měnit polohu už po pár minutách, křeslo nebude fungovat ani po přečalounění.