<img src="https://freestocks.org/fs/wp-content/uploads/2018/05/promenade_with_passers_by-1024x683.jpg" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Parozábranu spojujte přelepením přes celou šířku přesahu, ne jen přiložením. Spoje musí být vzduchotěsné, jinak proudí vlhký vzduch přímo do izolace. Stejně pečlivě utěsněte prostupy elektroinstalace, komínové průchody a napojení na štítové zdi. Typická chyba je nechat parozábranu volně ležet nebo ji protrhnout hřebíkem při montáži latí. Všechny proděravělé místo přelepte ještě před obložením. Před montáží sádrokartonu si rozmyslete vedení rozvodů, aby se do hotové plochy nemuselo řezat dodatečně.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, co už doma máte Než cokoli dokoupíte, projděte spíž i lednici a udělejte si rychlý soupis. Nemusíte psát tabulky, stačí si projít regály a zapamatovat, co je potřeba spotřebovat jako první. Právě tady vzniká většina zbytečných nákupů – kupujete mouku, i když doma stojí tři otevřená balení. Stejně tak v lednici často objevíte dvě hořčice nebo tři otevřené krémy. Sjednoťte je do jedné nádoby a tu postavte dopředu. Co je otevřené, jde vždy na oči.<br>
<br>
<br>
<br>
Uspořádejte potraviny podle trvanlivosti, ne podle druhu. Trvanlivé věci (konzervy, luštěniny, těstoviny) patří dozadu a nahoru, protože je použijete později. Naopak to, co se rychle kazí, musí být vepředu a ve výšce očí. V lednici platí stejné pravidlo: mléčné výrobky a maso do prostřední police, kde je nejstabilnější teplota. Do dveří nepatří vejce ani mléko, tam teplota kolísá nejvíc. Zeleninu držte v přihrádce dole, ale jen tu, která tam skutečně patří – rajčata a okurky jsou na suchém místě spokojenější.<br>
<br>
<br>
<br>
Před každou plavbou zkontrolujte popruhy, přezky a švy, zda nejsou popraskané nebo ztvrdlé. Helmu i vestu po použití propláchněte sladkou vodou a sušte ve stínu, ne na přímém slunci. Půjčenou výbavu si vždy vyzkoušejte ještě na břehu a udělejte dva kroky, dřep a předklon. Co drží na souši, drží i ve vodě. Pokud si nejste jistí, raději si vezměte o stupeň pevnější helmu a nosnější vestu, než abyste na řece zjistili, že chybí.<br>
<br>
<br>
<br>
Prostor mezi sprchovým koutem a zdí nebo mezi koutem a umyvadlem bývá úzký, špatně přístupný a často zůstane prázdný. Přitom právě tam se dá uložit většina drobností, které jinde překážejí. Nejdřív změřte šířku mezery ve třech místech – dole, uprostřed a nahoře. Stěny nebývají rovné a rozdíl i dva centimetry rozhodne o tom, zda police zapadne, nebo bude drhnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud je mezera opravdu jen pár centimetrů, nemá smysl ji násilím zaplňovat. Někdy stačí pověsit na boční stěnu koutu dvě přísavkové misky s háčky na žínku a stěrku a zbytek nechat volný. Přecpaný kout se hůř uklízí a vlhkost v něm schnе pomaleji, což je přesně to, co v koupelně nechcete.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Co se do štěrbiny vejde a co</span> <span style="font-weight: 600;">už ne Do mezery do patnácti</span> centimetrů patří úzké sloupce polic nebo nerezové tyče s háčky. Nad dvacet centimetrů se vejde i skříňka s hloubkou patnáct centimetrů, což stačí na lahve a ručníky. Vyhněte se hlubokým policím – předměty v zadní části stejně nikdo nevyndá a začnou se na nich usazovat vlákna prachu a zbytky mýdla. Do sprchového prostoru nepatří nic, co rezaví nebo bobtná: dřevo bez povrchové úpravy, obyčejná ocel, lisované desky. Vhodný je hliník, nerez, plast určený do vlhka nebo tvrzené sklo.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se na obloze objeví duha, většina lidí ji bere jako samozřejmost. Jen málokdo si ale všimne, že barvy jsou vždy ve stejném pořadí: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová a fialová. Nikdy se to neposkládá jinak. Není to náhoda ani zvyk, který by se předával mezi pozorovateli. Důvod je fyzikální a platí pro každou kapku vody v atmosféře.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Odvod vody je druhá věc,</span> kterou lidé podceňují. Police umístěná přímo nad vaničkou bude neustále osplachovaná a voda v ní zůstane stát. Lepší je dát ji mimo přímý dostřik, případně zvolit provedení s odtokovými otvory a nádoby postavit dnem vzhůru. U mycích hub a kartáčů počítejte s tím, že potřebují proschnout – uzavřená nádoba bez odtoku je za týden plná slizu.<br>
<br>
<br>
<br>
Častá chyba je domněnka, že pořadí závisí na úhlu, pod kterým se na duhu díváte. Úhel určuje, kde duhu uvidíte, ale ne její barevné složení. Další omyl je, že druhá duha má barvy v opačném pořadí. Ve skutečnosti má druhá duha barvy převrácené, ale to je jiný jev – světlo se v kapce odráží dvakrát, ne jednou. První duha má vždy červenou nahoře, fialovou dole.<br>
<br>
<br>
<br>
Duha vzniká lomem a následným vnitřním odrazem světla v kapkách deště. Sluneční světlo vstupuje do kapky, láme se na rozhraní vzduchu a vody, uvnitř se jednou odrazí od zadní stěny a při výstupu se láme znovu. Při každém lomu se různé vlnové délky odchylují jinak. Červené světlo se láme nejméně, fialové nejvíce. Tento rozdíl se nazývá disperze a je vlastností vody, ne počasí.
