Častá chyba je domněnka, že pořadí závisí na úhlu, pod kterým se na duhu díváte. Úhel určuje, kde duhu uvidíte, ale ne její barevné složení. Další omyl je, že druhá duha má barvy v opačném pořadí. Ve skutečnosti má druhá duha barvy převrácené, ale to je jiný jev – světlo se v kapce odráží dvakrát, ne jednou. První duha má vždy červenou nahoře, fialovou dole.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup je jednoduchý. Vyfoťte podlahu za denního světla, vytiskněte snímek a vezměte ho k prodejci dřeva. Půjčte si vzorky nábytku nebo alespoň dřevěné desky domů a položte je na podlahu na několik hodin. Sledujte je ráno, odpoledne a večer při umělém světle. Teprve potom objednávejte.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Pořadí je tedy pevně dané</span> <span style="font-weight: bold;">fyzikou vody a světla</span>. Nezmění ho denní doba, roční období ani místo na Zemi. Když příště uvidíte duhu, můžete si být jisti, že červená bude vždy nahoře a fialová dole. Je to jeden z mála jevů, který se chová předvídatelně bez výjimky.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na tři časté chyby. První je nákup podle sezónních výprodejů bez ohledu na to, co už doma máš. Druhá je příliš mnoho vzorů — pokud máš v kapsli pruhy, přidej maximálně jeden další vzor a zbytek nech jednobarevný. Třetí chyba je podcenění materiálu. Letní kousek, který se nedá prát na třicet stupňů nebo se krčí, ti radost nedělá. Udržuj kapsli malou, ale funkční, a každý nový kus testuj proti třem stávajícím. Tak se obě kolekce spojí v jednu, kterou skutečně nosíš.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se na obloze objeví duha, většina lidí ji bere jako samozřejmost. Jen málokdo si ale všimne, že barvy jsou vždy ve stejném pořadí: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová a fialová. Nikdy se to neposkládá jinak. Není to náhoda ani zvyk, který by se předával mezi pozorovateli. Důvod je fyzikální a platí pro každou kapku vody v atmosféře.<br>
<br>
<br>
<br>
Kuchyňka potřebuje dvě police, obchod jednu vysokou a jednu nízkou. Polici vyrobíte z pruhu kartonu, který na obou koncích ohne o dva centimetry a ohne část nalepíte ke stěně. Unese krabice od mléka i plyšové pečivo. Výdejní okénko vystřihněte ve výšce očí dítěte, ne výš — jinak si při hraní sedne na bobek a přestane ho to bavit. Do kuchyňky přidejte kruhový otvor pro dřez a čtvercový pro plotýnku, oba zpevněné páskou. Knoflíky vyrobíte z vršků od PET lahví přišroubovaných přes karton — vršek se protáhne zevnitř a matice utáhne zvenčí.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický důsledek: pokud kreslíte duhu nebo ji potřebujete popsat, držte se pořadí od červené k fialové. Když malujete na papír, začněte červenou a postupujte k fialové, ne naopak. Pokud fotíte, nastavte vyvážení bílé na denní světlo, jinak se barvy mohou posunout, ale pořadí zůstane. Nikdy se nespoléhejte na to, že duha „má barvy podle nálady" – to je mýtus.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://burst.shopifycdn.com/photos/close-up-of-a-painted-cement-wall-with-splashes-of-colour.jpg?width=746&format=pjpg&exif=0&iptc=0" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Duha vzniká lomem a následným vnitřním odrazem světla v kapkách deště. Sluneční světlo vstupuje do kapky, láme se na rozhraní vzduchu a vody, uvnitř se jednou odrazí od zadní stěny a při výstupu se láme znovu. Při každém lomu se různé vlnové délky odchylují jinak. Červené světlo se láme nejméně, fialové nejvíce. Tento rozdíl se nazývá disperze a je vlastností vody, ne počasí.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se stane, když se pokusíte duhu „rozložit" jinak Někdo se snaží vyfotografovat duhu a diví se, že barvy na snímku nevypadají stejně jako v očích. To není chyba fotoaparátu. Senzor nebo film zachytí jen část spektra a lidské oko má tři typy čípků, které zpracovávají barvy odlišně. Přesto i na fotografii zůstává pořadí stejné. Stejně tak když duhu promítnete na bílý papír přes hranol, pořadí se neotočí. Jediné, co se může změnit, je intenzita a šířka pruhů.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší past je ale jinde. Lidé si halové jevy pletou s duhou, s čočkovými mraky nebo s odlesky na skle. Pokud kruh neodpovídá pevnému úhlu 22 nebo 46 stupňů od Slunce, pravděpodobně nejde o halu. Zapisujte si čas, směr a výšku Slunce nad obzorem. Po několika pozorováních začnete rozlišovat spolehlivě a přestanete fotografovat náhodné fleky na obloze.<br>
<br>
<br>
<br>
Barvu není nutné přesně trefit. Sladění neznamená stejný odstín, ale příbuznou teplotu a podobnou sytost. Tmavý nábytek na tmavé podlaze splývá a prostor ztrácí hloubku; světlý nábytek na světlé podlaze zase působí nevýrazně. Pomáhá mezistupeň: k tmavě hnědé podlaze dát středně hnědé dřevo s jinou texturou, k bílé podlaze světlý dub s výraznou kresbou.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak si pozorování nezničit hned na začátku Slunce nikdy nepozorujte přímo, ani přes tmavé brýle, ani přes fólii z CD. Bez certifikovaného filtru na objektiv hrozí trvalé poškození zraku. Stačí se postavit tak, abyste měli Slunce za sebou nebo ho zakryli okrajem budovy, a hala se přesto ukáže. Další častá chyba je spěch. Halové jevy trvají minuty, někdy jen desítky sekund. Než přinesete fotoaparát, obloha se změní. Vyplatí se nejdřív úkaz prohlédnout očima, určit jeho polohu vůči Slunci a teprve pak řešit techniku.
