Studená pěna zní jako technologie, která má vydržet roky. V praxi se ale dva sedáky se stejnou etiketou mohou chovat úplně jinak. Rozdíl není v názvu pěny, ale v tom, jak je pěna vyrobená, jakou má hustotu a jak je v sedáku rozmístěná. Kdo vybírá jen podle pocitu v obchodě, často skončí s výrobkem, který se do roka promáčkne.<br>
<br>
<br>
<br>
První věc, kterou je potřeba u prodejce otestovat, je struktura tkaniny. Hladké a hustě tkané látky, jako jsou mikrovlákna s krátkým vlasem nebo těsné smyčkové tkaniny, drží chlupy na povrchu. To zní dobře, protože se snadno vysají, ale zároveň to znamená, že jsou neustále vidět. Naopak látky s výraznějším vlasem, například hrubé žinylky nebo tkaniny s delším vlasem, chlupy vtahují dovnitř struktury. Nezmizí, ale rozptýlí se a na tmavém podkladu je vidět mnohem méně. Praktický test: přejeďte po vzorku dlaní a sledujte, jestli se chlupy zachytávají na povrchu, nebo mizí mezi vlákny.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:440px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;"><span style="font-weight: 900;">Praktický postup při</span> výběru je jednoduchý. Nejprve zjistěte, kolik hodin denně budete na sedáku sedět. Podle toho hledejte hustotu, ne tvrdost. Potom zkontrolujte tloušťku jednotlivých vrstev a jestli jsou vrstvy slepené po celé ploše, ne jen po okrajích. Nakonec si sedák prohlédněte po rozbalení: pokud se po několika hodinách nevrátí do původního tvaru, je to problém, který se bude jen zhoršovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní vlastnost, která drží tvar, je hustota pěny. Udává se v kilogramech na metr krychlový a najdete ji v technických údajích. Není to totiž totéž jako tvrdost. Tvrdý sedák může mít nízkou hustotu a rychle se unaví, měkký naopak vysokou hustotu a vydrží dlouho. Pokud výrobce hustotu neuvádí, je to první varovný signál.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak stříhat a šít, aby podšívka nedrhla Při střihu přidejte k obvodu podšívky o dva až tři centimetry více než k vrchní látce. Podšívka nesmí být napnutá, jinak se při nošení trhá ve švech. Naopak příliš velká podšívka se skládá do záhybů a šustí ještě víc. Pomáhá vypustit středová záhybová místa na zádech a nechat volnost v podpaží. Švy zažehlete do strany, nikdy ne do otevřena, a překryjte je úzkou lemovkou. Právě holé okraje švů o sebe při chůzi drhnou a vydávají zvuk.<br>
<br>
<br>
<br>
Barva čalounění se nechová stejně na vzorku v obchodě a na hotové sedačce v obývacím pokoji. Rozdíl nedělá jen odstín látky, ale především světlo, které na ni dopadá. Přirozené světlo se během dne mění od chladného modrého rána přes neutrální poledne až po teplé oranžové odpoledne. Umělé osvětlení k tomu přidává vlastní teplotu chromatičnosti. Stejná látka tak může vypadat svěže, mdle, dozelena nebo dočervena, aniž by se změnil její fyzický odstín.<br>
<br>
<br>
<br>
Posledním místem je půda a krov. Vrzání při změně teploty nebo větru bývá způsobeno pohybem krokví v uložení nebo chybějícím větráním. Zkontrolujte, zda se krokve neopírají o sebe, zda nejsou uvolněné spoje a zda je zajištěn průchod vzduchu. Častá chyba je utěsňovat vše napevno. Konstrukce musí mít možnost pracovat. Pokud něco vrzáním upozorňuje na pohyb, který nemá kam jít, utažení problém jen přesune jinam.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní je i to, jak často a jak dlouho na sedáku sedíte. Pěna se nevrací do původního tvaru věčně. Po každém použití by měla mít čas na regeneraci. Pokud sedák používáte denně několik hodin, potřebujete vyšší hustotu, než když na něm sedíte občas. Stejně tak záleží na tom, jestli na něm sedí jeden člověk stále na stejném místě, nebo se váha rozloží jinak.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Jak hustotu poznat bez</span> mikrosko<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je kupovat sedák podle pocitu „jak je měkký". Měkký sedák může být pohodlný první týden, ale bez dostatečné hustoty se brzy vytlačí důlek. Další chybou je ignorovat potah. Prodyšný potah odvádí vlhkost a teplo, což pěně prospívá. Neprodyšný potah nebo igelitová ochrana uvnitř sedáku vlhkost zadržuje a pěna pak ztrácí pružnost rychleji.<br>
<br>
<br>
<br>
Co rozhoduje o tom, jak dlouho sedák vydrží Druhým faktorem je tloušťka a uspořádání vrstev. Studená pěna se často kombinuje s nosnou vrstvou, která drží celkový tvar. Když je svrchní vrstva příliš tenká, tlak se přenese do spodní pěny a ta se začne drolit. U sedáků na sezení je praktické, když má svrchní vrstva alespoň tři až čtyři centimetry a pod ní je pevnější jádro. U lehčích aplikací stačí méně, ale vždy platí, že dvě tenké vrstvy nevydrží to co jedna silná.<br>
<br>
<br>
<br>
Životnost sedáku není náhoda. Je to součet hustoty, tloušťky, uspořádání vrstev a způsobu používání. Kdo tyto čtyři věci podcení, koupí si sedák, který bude po pár měsících vypadat jako vytlačený koláč. Kdo je naopak zkontroluje předem, může mít stejně měkký pocit při sezení a přitom o mnoho delší životnost.
