Typická chyba je přeceňovat jedno číslo a ignorovat kontext. Někdo si koupí látku s 50 000 otáčkami na potah jídelních židlí, ale neuvědomí si, že židle jsou vystaveny spíše oděru od oděvu a potravin než dlouhodobému tření. Naopak na pohovku do rodiny s malými dětmi se hodí vyšší hodnota, protože zde dochází k neustálému tření a posouvání. Další chybou je zaměňovat číslo otěru s pevností v tahu nebo s odolností proti žmolkování. Každý test měří něco jiného.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak dlouho impregnace vydrží, závisí na materiálu, frekvenci používání a podmínkách. U obuvi nošené denně v dešti to mohou být jen dva až tři týdny, u oblečení na občasné výlety klidně několik měsíců. Indikátorem je chování vody: když se přestane tvořit kapičky a povrch začne vlhnout, je čas zopakovat nános. Vodoodpudivá impregnace není trvalá ochrana, ale spotřební vrstva, kterou je třeba obnovovat. Kdo to pochopí a přijme, tomu výbava vydrží výrazně déle a zůstane funkční i v nepříznivém počasí.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je impregnace na mokrou látku nebo na látku, která ještě není vyčištěná. Další častou chybou je aplikace ve vlhkém a chladném prostředí, kdy přípravek nezaschne správně a začne se lepit. Někteří lidé impregnují příliš často, například každý měsíc. To vede k hromadění chemie ve vláknech, látka ztrácí prodyšnost a může dráždit pokožku. Doporučuje se opakovat ošetření maximálně dvakrát ročně, u autosedaček jednou za sezónu. Pokud látka po impregnaci ztmavne nebo ztvrdne, je to signál, že přípravek není vhodný.<br>
<br>
<br>
<br>
Než se do opravy pustíte, zvažte, zda je pohovka rozložená a zda se k výplni dostanete bez poškození potahu. Fotografie před rozebráním a pečlivé označení dílů ušetří hodně času při skládání. Ať už zvolíte výměnu výplně, nebo novou pohovku, rozhodujte se podle toho, jak často a jak dlouho na ní sedíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastěji se opěrka prodře v místě, kde se loket dotýká pokaždé stejně. Málokdo si sedá tak, aby se loket pokaždé opřel o jiný bod. Vzniká takzvaná kontaktní zóna, kterou lze najít tak, že si na opěrku položíte ruku v přirozené poloze a druhým prstem obkreslíte, kam až dlaň dosáhne. Pokud je tato zóna na okraji opěrky, bude se látka trhat rychleji, protože okraj je vždy namáhán na ohyb. U opěrek s ostrým rohem se poškození šíří od rohu diagonálně po celé ploše.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je podsouvání desky nebo překližky pod sedák. Řeší problém jen zdánlivě a postupně ničí rám, protože se zatížení přenáší do spojů. Stejně tak nepomůže pouhé přetažení potahu. Pokud je poškozený rám, prasklé pero nebo zlomený nosník, oprava svépomocí obvykle skončí dalším propadnutím. V takovém případě je lepší svěřit práci čalouníkovi, který zkontroluje i vnitřní konstrukci. U rozkládacích pohovk se navíc často opotřebí mechanizmus, a ten se neobejde bez odborného zásahu.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak číslo správně číst a čeho se vyvarovat Při výběru látky je zásadní dívat se na číslo otěru v kontextu použití. Nestačí si přečíst jednu hodnotu a rozhodnout. Některé textilie s vysokým číslem mohou být méně příjemné na dotek nebo se mohou více žmolkovat. Jiné s nižším číslem mohou mít lepší barevnou stálost. Vždy je dobré kombinovat údaj o otěru s informací o složení vláken a údržbě. Například směs polyesteru a vlny bývá odolnější než čistá bavlna, ale může se rychleji opotřebovat v místech, kde se látka napíná.<br>
<br>
<br>
<br>
Preventivně pomůže pravidelné otáčení a přesouvání polštářů, pokud jsou samostatné. Sedák tak dostane rovnoměrné zatížení. Vyhněte se skákání na pohovce a dlouhému sezení na jednom místě. Pokud je pohovka starší a oprava by stála více než její zbytková hodnota, je rozumnější pořídit novou. U sedacích souprav se ale vyplatí nechat vyměnit jen sedací díl, protože zbytek bývá v pořádku.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Vodoodpudivá impregnace</span> funguje na jednoduchém principu: na povrchu materiálu vytvoří tenkou vrstvu, která snižuje povrchové napětí. Voda se pak nedokáže rozlít do plochy, ale zůstává ve formě kapiček, které snadno stékají dolů. U tkanin, obuvi, batohů nebo outdoorového vybavení jde většinou o fluoropolymerové nebo silikonové sloučeniny, které se chemicky vážou na vlákna. Nejde tedy o nepromokavou membránu, ale o bariéru proti vsakování. Pokud je vrstva správně nanesená, voda po povrchu klouže a materiál zůstává suchý i při delším kontaktu s vlhkostí.<br>
<br>
<br>
<br>
Hodnoty se obvykle pohybují od několika tisíc do několika desítek tisíc otáček. Pro čalounění nábytku v domácnosti se doporučuje alespoň 15 000, pro komerční prostory s vyšší zátěží 30 000 a více. U bytového textilu, jako jsou závěsy nebo povlečení, stačí nižší hodnoty, protože na ně nepůsobí tak silné tření. U potahů na sedačky v domácnosti s dětmi a domácími zvířaty je vhodné volit vyšší číslo, klidně nad 25 000. U koberců se hodnota otěru uvádí méně často, protože se zde uplatňují jiné normy.
