<span style="font-weight: 800;">Typická chyba je vybírat</span> matraci podle tvrdosti, kterou doporučil někdo jiný. Co sedí člověku vážícímu padesát kilogramů, bude pro devadesátikilového spáče kámen. Hmotnost, výška a šíře ramen jsou přitom rozhodující. Další častá chyba: koupit matraci bez vyzkoušení s polštářem. Právě polštář určuje sklon krku a bez něj test ztrácí smysl.<br>
<br>
<br>
<br>
Teplé neutrály a pastelové odstíny jako zákl<br>
<br>
<br>
<br>
Televize v ložnici není morálně špatná věc, ale ovlivňuje spánek víc, než většina lidí připouští. Modré světlo z obrazovky potlačuje melatonin, sledování napínavého obsahu zvyšuje tep a tělo se připravuje na akci, ne na odpočinek. Pokud už televizi v ložnici máte a nechcete se jí vzdát, jde o to nastavit pravidla tak, aby vás nerušila. Rozhodující není samotné zařízení, ale kdy, co a jak na něm sledujete.<br>
<br>
<br>
<br>
Vyplatí se rozdělit prostor na dvě zóny: spodní do 100 cm na věci denní potřeby a horní na sezónní. Do spodní zóny dejte výsuvné koše nebo zásuvky na kolečkách, které vytáhnete celé. Do horní pak uzavřené boxy s popiskem. Police stavte v hloubce 30–40 cm, hlubší police zbytečně hromadí věci vzadu. Pokud je prostor otevřený do chodby, zvažte posuvné dveře — neberou místo při otevírání. U dveří dejte pozor na sklon schodiště: horní hrana dvířek musí kopírovat linii schodů, jinak narazí do konstrukce.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak postupovat při zkoušení v prodejně Vyberte si pro prodejnu čas, kdy tam nebudou davy. Na matraci si lehněte přesně tak, jak spíte doma – tedy na bok, s rukou pod hlavou nebo podél těla. Vydržte tak alespoň deset minut, ne jen pár vteřin. Teprve po této době se materiál prohřeje a ukáže, jak se chová. Všímejte si tří věcí: zda rameno a kyčel „zmizí" do matrace, zda je páteř v prodloužení krku, a zda mezi tělem a matrací neprostrčíte dlaň v pase. Když dlaň projde snadno, je matrace příliš tvrdá. Když se v pase naopak vytvoří prohlubeň, je měkká.<br>
<br>
<br>
<br>
Barva na stěně nikdy nevypadá stejně po celý den. Vzorek, který si přinesete z obchodu, se ve vašem pokoji změní podle toho, odkud a kolik světla přichází. Než koupíte první plechovku, strávíte pár dní pozorováním místnosti. Zjistíte, že severní okno drží chladný nádech, zatímco jižní světlo barvu prohřeje do žluta. To není detail, ale hlavní důvod, proč se výsledek často liší od představy.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete malovat, projděte místnost v různých hodinách a zapište si, jak se vzorek mění. Porovnejte ho s barvou nábytku a podlahy, protože i ty odrážejí světlo. Když si nejste jistí, zvolte o stupeň světlejší odstín, než jaký se vám líbil v obchodě. Barva na zdi se vždycky zdá tmavší, když pokrývá celou plochu. Trpělivost se vzorkem vám ušetří práci i peníze za nové natírání.<br>
<br>
<br>
<br>
Umělé osvětlení hraje stejně důležitou roli jako denní světlo. Žárovky s teplým světlem zvýrazní žluté a červené podtóny, studené bílé LED diody naopak vytáhnou modrou a zelenou. Pokud svítíte večer nejvíc, zkuste barvu vybírat právě při tomto světle. Pomůže i to, když si ke vzorku přisvítíte stejnou lampou, jakou máte v místnosti. Nikdy nehodnoťte barvu jen pod stropním světlem v prodejně.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že si všímáte, kdy je v místnosti nejsilnější světlo. Ráno bývá světlo jasné a čisté, odpoledne teplejší, večer ho nahradí lampy s vlastním odstínem. Do stejného pokoje pak postavte velký vzorek barvy na zeď, ne na stůl. Malý vzorek klame, protože ho obklopuje okolní barva a odraz od podlahy. Vzorek nechte na zdi dva až tři dny a dívejte se na něj v různou dobu.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak světlo mění odstín podle orientace místnosti Místnosti na sever mají málo přímého světla, takže barvy s šedým nebo modrým podtónem v nich působí chladně až ponuře. Teplé odstíny, například pískové nebo jemně růžové, tam naopak pomáhají. Jižní strana snese i sytější barvy, protože je světlo vyváží. Východní okna dávají ráno modravý nádech, ale odpoledne se místnost ohne do šeda. Západní světlo je večer oranžové, což ztmavuje zelené a modré odstíny víc, než čekáte.<br>
<br>
<br>
<br>
U matrací na míru si dejte pozor na dvě věci. Za prvé na přesnost rozměrů – změřte vnitřní prostor postele včetně roštů a tolerancí. Za druhé na to, zda výrobce počítá se stejnou tuhostí po celé ploše. Mnohé levnější kusy mají zpevněné okraje, které při spaní na boku tlačí do stehen nebo ramen. Zeptejte se, zda lze tuhost upravit po stranách, ne jen uprostřed.<br>
<br>
<br>
<br>
Spaní na boku je nejčastější poloha, ale zároveň ta, která klade na matraci největší nároky. Tělo se v ní neopírá o velkou plochu, nýbrž o několik málo bodů – rameno, kyčel, koleno. Pokud matrace v těchto místech dostatečně nepovolí, páteř se vychýlí do strany a ráno se ozve tuhnutí v bedrech nebo brnění ruky. Naopak příliš měkká matrace nechá tělo „propadnout" a problémy se přesunou do krční a hrudní oblasti.
