Druhá věc je jas a vzdálenost. Obrazovka by neměla být jediným zdrojem světla v místnosti – rozsviťte malou lampu vedle postele, ideálně s teplým světlem. Snižte jas na minimum, které ještě stačí na pohodlné sledování. Nesedejte si přímo před televizi, ale mějte ji v zorném poli ze strany. Pokud možno, nastavte si noční režim, který omezí modrou složku spektra. Pozor ale na jednu častou chybu: lidé si myslí, že noční režim vyřeší vše, a pak sledují do půlnoci. Filtr modrého světla pomáhá, ale nenahradí vypnutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Prodejce se zeptá, na boku nebo na zádech, a podle odpovědi podá matraci. Jenže to je jen první filtr. Boční spánek znamená, že rameno a pánev tlačí do podložky mnohem větším tlakem než záda. Když je matrace příliš tuhá, tělo se nevyrovná do přímky a tlak se soustředí na rameno a kyčel. Když je naopak příliš měkká, pánev klesne a bederní páteř se ohne do strany. Obě varianty vedou ke ranní bolesti, která se po hodině rozchodí, ale dlouhodobě se zhoršuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Kde satén funguje a kde ho zvolíte omyl<br>
<br>
<br>
<br>
Matrace do postele na míru se nedá koupit jako hotový výrobek z regálu. Rozměry určuje rám postele, nikoliv tabulka standardních velikostí. Pokud si nejdřív nezměříte vnitřní prostor mezi bočnicemi a čelem, skončíte buď s matrací, která do rámu nevejde, nebo s mezerou, do které zapadne ruka i s prostěradlem. Měřte vždy v místě, kde bude matrace skutečně ležet, tedy uvnitř rámu, ne vnější půdorys postele.<br>
<br>
<br>
<br>
Hotová skříň pod schody málokdy sedne přesně. Schody nejsou pravoúhlé, stěny nebývají rovné a rameno se zužuje. Řešením je nábytek na míru, nebo alespoň korpus, který se dorovná lištami. Rozhodující je hloubka. Pokud je pod schody hloubka 60 cm a víc, má smysl uvažovat o vestavěné skříni s výsuvnými policemi. Při hloubce do 40 cm se vyplatí otevřené police nebo háčky, protože dveře by zabraly příliš mnoho místa.<br>
<br>
<br>
<br>
Vzdálenosti, které rozhodují o kvalitě spánku Mezi postelí a zdí nechte alespoň pět centimetrů kvůli proudění vzduchu a kvůli tomu, abyste mohli povléct povlečení, aniž byste tahali postelí. Totéž platí u druhé strany, pokud je postel dvoulůžková – každý by měl mít vlastní přístup. Nad hlavou by neměla viset police ani obraz, který při sebemenším pohybu skřípe. Radiátor pod oknem je lákavý, ale teplo stoupá přímo na hlavu a vysušuje sliznice. Postel dejte alespoň půl metru od něj, nebo ještě lépe na protější stěnu. Stejně tak se vyhněte přímému slunci – ranní světlo je příjemné, ale v létě vás probudí v pět.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup: vezměte si metr a projděte ložnici. Změřte, kolik místa zbývá mezi postelí a dveřmi, oknem a zdí. Zkuste postel přesunout na zkoušku – klidně jen na týden. Sledujte, kdy usínáte a kolikrát se v noci budíte. Většina lidí zjistí, že rozdíl je znát už po třech nocích. Pokud se vám nedaří najít ideální místo, zkuste postel otočit o devadesát stupňů nebo ji posunout od okna ke středu místnosti. Někdy stačí pár centimetrů a spánek je klidnější.<br>
<br>
<br>
<br>
Umístění postele v ložnici rozhoduje o tom, jak hluboce a nepřerušovaně budete spát. Nejde přitom o estetiku ani o to, kam se vejde noční stolek. Rozhoduje proudění vzduchu, světlo, hluk a to, co vidíte, když otevřete oči. Postel u dveří vypadá prakticky, ale právě tam vzniká většina problémů. Každý, kdo vejde, vás vyruší, dveře se nedají otevřít do plna a v zimě táhne od podlahy. Pokud s tím nic neuděláte, budete se budit častěji, než je nutné.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr: nejde o to, kam se postel vejde, ale kde vám nebude nic překážet. Vyhněte se dveřím, radiátoru, přímému světlu a zrcadlům. Nechte kolem postele prostor, aby vzduch mohl proudit. A pokud se po přesunu budíte odpočatí, vězte, že jste udělali víc pro spánek než koupě nové matrace.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba: postel vtěsnaná do rohu, kde se nedá ustlat a kde se hromadí prach. Další je umístění pod šikmý strop nebo do výklenku, kde se drží vydýchaný vzduch. Někteří lidé dají postel před zrcadlo a diví se, že se v noci budí. Zrcadlo odráží světlo z ulice i pohyb, což mozek vyhodnotí jako hrozbu. Pokud zrcadlo v ložnici mít chcete, umístěte ho tak, abyste v něm při ležení neviděli svůj odraz ani dveře.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo zní: hlava postele patří ke stabilní stěně, ne ke dveřím, ne k oknu s radiátorem a ne do průchodu. Stěna za hlavou by měla být plná, bez výklenku a bez skříně, která se v noci otevírá. Postel nestavte přímo proti dveřím – každý příchozí i sebemenší světlo z chodby vás budou rušit. Pokud to dispozice dovolí, umístěte postel tak, abyste na dveře viděli, ale ne leželi přímo v jejich ose. Tím získáte pocit bezpečí a zároveň přirozený přehled o místnosti.
