Pod postelí, nad dveřmi a v rozích místností se ztrácí nejvíc centimetrů. Pod postel patří pouze ploché úložné boxy s víkem, nikdy ne volně ložené věci, které se práší a blokují proudění vzduchu. Nad dveřmi lze umístit úzké police na sezónní oblečení nebo kufry, ale pozor na nosnost a na to, aby police nezasahovaly do průchodu. Rohy místností často zůstávají prázdné, přitom stačí otočit komodu nebo umístit rohovou polici.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.istockphoto.com/photos/class=" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Před objednáním si od prodejce vyžádejte přesné tolerance výroby, obvykle se pohybují v milimetrech až jednom centimetru. Zjistěte také, jestli je možné matraci vrátit, pokud po rozbalení nesedí do rámu. U postele na míru je totiž návrat zboží složitější než u standardních rozměrů. Pokud si nejste jistí, nechte si vyrobit matraci o jeden centimetr menší v šířce i délce – menší matrace se dá v rámu vždycky vyřešit, větší se do něj nevejde nikdy.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup je jednoduchý. Nejprve vyberte místnost a určete, jak moc se stěna dotýká rukou, vody a nečistot. Potom zvolte matný povrch tam, kde jde o vzhled, a satén tam, kde jde o údržbu. Vždy natřete zkušební plochu alespoň jeden metr čtvereční a nechte ji zaschnout do druhého dne. Teprve při denním i umělém světle poznáte, zda je výsledek přijatelný. Kdo tento krok vynechá, často skončí s lesklými šmouhami na místě, které mělo být matné.<br>
<br>
<br>
<br>
Před malováním je potřeba vyřešit dvě různé věci: nerovnosti povrchu a rozdíly mezi starou a novou omítkou. Rozhoduje tloušťka vrstvy. Do dvou milimetrů stačí stěrka, do pěti centimetrů už potřebujete sádrokarton nebo vícevrstvé tmelení. Kdo to poplete, bude mít po prvním nátěru viditelné vlny i po dvou vrstvách barvy.<br>
<br>
<br>
<br>
Suchý vzduch sám o sobě plíseň nezastaví, pokud zůstává voda na povrchu. Po každém sprchování je proto nutné stěrkou stáhnout vodu ze stěn a nechat dveře i sprchový kout otevřené, dokud vlhkost neklesne. Hadřík na podlaze a uzavřený koš na prádlo vlhkost jen drží. Zásadní chybou je větrat otevřenými dveřmi do bytu. Vlhkost se jen přesune do dalších místností a plíseň se objeví jinde. Stejně chybné je ucpat větrací otvor, protože průvan vadí. Právě průvan odvádí vlhkost.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Typická chyba je kupovat</span> soupravu podle fotky v katalogu. Proporce na snímku zkreslují, protože se fotí v prostorných studiích. Druhá častá chyba je nechat si příliš velký odstup od stěny kvůli „vzduchu" a pak souprava plave uprostřed místnosti. Třetí je ignorování radiátorů, dveřních křídel a zásuvek – sedačka je nesmí blokovat. Před nákupem si v místnosti vylepte na podlahu obrys z lepicí pásky podle skutečných rozměrů a den až dva v něm žijte.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec myslete na to, jak se v místnosti sedí, ne jen jak vypadá. Změřte vzdálenost od sedačky k nejčastějšímu místu, odkud se díváte na televizi, a ověřte, že je přiměřená úhlopříčce obrazovky. Nechte si v obchodě ukázat rozměry včetně opěrek a nožiček, ne jen sedací plochy. Pokud váháte mezi dvěma velikostmi, vyberte menší – do prostoru se lépe vejde a časem se ukáže, zda chybí místo, nebo naopak přebývá.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Rozměry samotné soupravy se</span> měří jinak, než se na první pohled zdá. Uváděná šířka je obvykle celková délka včetně opěrek, nikoli šířka sedací plochy. Hloubka sedáku mezi 50 a 60 cm vyhovuje většině lidí; nad 65 cm už menší postavy nemusí dosáhnout na zem. Výška sedu kolem 40 až 45 cm je standard, od kterého se odvíjí pohodlí při vstávání. U rozkládacích souprav si zjistěte rozměr v rozloženém stavu – bývá o 40 až 60 cm delší než složený.<br>
<br>
<br>
<br>
Kolik místa má zůstat kolem sedačky Jako orientační pravidlo počítejte s průchodem alespoň 60 cm mezi sedačkou a stěnou nebo nábytkem. Před televizí nebo konferenčním stolkem nechte 40 až 50 cm, aby se dalo pohodlně projít. Pokud je místnost průchozí, musí zůstat volná cesta minimálně 80 cm široká. U malých obývacích pokojů do 15 m² se vyhněte soupravám do tvaru U a rohovým sestavám s dlouhým pravým ramenem. Vejdou se, ale zbude jen úzká ulička a prostor bude působit přeplácaně.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Pro obdélníkový pokoj o</span> délce 4 až 5 metrů se hodí souprava o celkové šířce 220 až 260 cm, která nechá na obou stranách prostor pro odkládací stolek nebo knihovnu. Do čtvercové místnosti kolem 20 m² patří sestava 250 až 300 cm, ideálně s jedním delším a jedním kratším dílem. U velkých obývacích pokojů nad 30 m² se naopak vyhněte kompaktním soupravám – působí ztraceně a prostor se hůř člení. Raději zvolte dvě menší sedačky proti sobě než jednu obří.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete hledat sedací soupravu, změřte místnost. Vezměte metr a zapište si tři údaje: celkovou délku a šířku místnosti, vzdálenost mezi protilehlými stěnami a šířku dveří i chodby, kterými se souprava musí protáhnout. Právě šířka dveří bývá důvod, proč se vysněná souprava domů vůbec nedostane. U atypických dispozic si nakreslete půdorys na papír a soupravu do něj zakreslete ve stejném měřítku.
