Rozvody vody a odpadu si navrhněte podle dispozice, ne podle toho, kudy vedly trubky dřív. Udělejte si půdorys se skutečnými rozměry a zakreslete do něj koncové body: umyvadlo, sprchu, vanu, pračku, myčku, bojler. Potom hledejte nejkratší trasu, která respektuje spád odpadu. U odpadu počítejte s minimálním sklonem dva až tři centimetry na metr; u delších tras přidejte víc. U vody platí, že teplá a studená mají jít pohromadě v izolaci, aby se nesrážela vlhkost a neztrácelo teplo. Trubky ve stěně vždy veďte v chráničce, abyste je mohli v budoucnu vytáhnout bez bourání.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Podlahová krytina hraje větší roli, než se zdá. Když položíte podlahu s výraznými pruhy rovnoběžnými se stěnami, místnost se opticky rozšíří, ale ne zvýší. Pruhy vedené od dveří k oknu naopak protáhnou prostor do hloubky a výšku nechají stranou. Pokud chcete strop zvednout, sáhněte po jednobarevné podlaze v tmavším odstínu, než mají stěny. Tmavá podlaha působí jako pevná základna, od které se stěny mohou táhnout nahoru. Světlá podlaha tento efekt rozmělní.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina pronajatých bytů má nábytek od různých majitelů a v různých stylech. Sjednotit je pomůže jedna barva a jeden materiál, které se opakují. Zvolte neutrální základ – bílou, béžovou, světle šedou – a doplňte jej dvěma až třemi akcenty. Textil je nejrychlejší cesta: závěsy, povlaky na polštáře, přehoz přes postel a kobereček v jedné barevné rodině udělají velký rozdíl. Koberce a závěsy navíc tlumí hluk a zakryjí poškozené podlahy, aniž byste je museli měnit.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec myslete na akustiku. V paneláku se zvuk šíří konstrukcí, ve starším domě zase dveřmi a podlahou. Pomůže koberec, těžké závěsy a police plné knih. Pokud je to možné, oddělte ložnici od obývacího pokoje posuvnými dveřmi nebo těžkým závěsem. I malý práh nebo změna podlahy signalizuje hranici mezi zónami. Funkční spojení není o tom, mít vše v jednom, ale o tom, že se obě části dají používat současně, aniž by si překážely.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je rozdělit půdorys na dvě jasné zóny. V panelákovém bytě se často nabízí použít jako dělicí linii stávající příčku, kterou lze zkrátit, nebo naopak přidat lehkou sádrokartonovou stěnu jen do výšky dvou metrů. Ve starší zástavbě s vysokými stropy zvažte spíše výškové členění – ložnicovou část umístěte na galerii nebo na vyvýšené pódium. Nízká skříňová stěna nebo regál z obou stran přístupný oddělí zóny, aniž by ubral světlo. Vyhněte se plné stěně uprostřed malé místnosti, jinak vzniknou dvě tmavé kobky.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr matrace pro postel na míru začíná něčím jiným, než procházením katalogů. Nejdřív je potřeba změřit vnitřní rozměry rámu postele – tedy vzdálenost mezi bočnicemi, mezi čelem a zadním dílem a hloubku, do které matrace zapadne. U postele na míru se totiž běžné rozměry 90×200 nebo 180×200 často nevejdou a rozdíl i dva centimetry znamená, že matrace v rámu plave, nebo se naopak vyboulí. Měřte vždy na více místech, protože dřevo může být mírně křivé. Zapište si tři čísla: šířku, délku a maximální povolenou výšku.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor u světla a soukromí Světlo je nejčastější kámen úrazu. Pokud ložnici umístíte k jedinému oknu, obývací část zůstane bez denního světla. Řešením je nechat ložnicovou zónu dál od okna a obývací část k němu. Zatemnění pak řešte závěsy s černou podšívkou, případně roletami v liště. V paneláku se hodí i vnitřní okno nebo prosklená příčka, která propustí světlo, ale udrží soukromí. U starších bytů počítejte s tím, že okna mohou být vyšší a závěsy je nutné šít na míru – hotové kusy často nesedí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec projděte byt s metrem a změřte každý prázdný úsek. Často zjistíte, že mezi skříní a zdí je mezera deseti centimetrů, kam se vejde úzký věšák nebo police. Malý byt není o tom, kolik toho unese, ale o tom, kolik toho zbytečně nedržíte. Začněte dnes jednou zásuvkou a uvidíte rozdíl.<br>
<br>
<br>
<br>
Typické chyby: postel umístěná přímo proti vchodovým dveřím, což ruší soukromí; televize orientovaná tak, že z postele není vidět; chybějící noční osvětlení, které se dá zapnout bez vstávání; a zapomenutý větrák nebo klimatizace, protože v jedné místnosti se vzduch hůř cirkuluje. Vyhněte se také tomu, abyste ložnici umístili do průchozí trasy mezi kuchyní a koupelnou. Pokud to dispozice dovolí, veďte trasu mimo ložnicovou zónu.<br>
<br>
<br>
<br>
Úložné prostory rozhodují o tom, zda spojení vydrží. Postel s úložným prostorem pod roštem, lavice místo nočního stolku, skříň vestavěná do výklenku nebo nad dveře. V paneláku využijte příčku mezi kuchyní a obývacím pokojem – často se dá prodloužit a vytvořit tak šatní kout. Ve starší zástavbě zase pomohou hluboké parapety nebo výklenky po původních kamnech. Vyhněte se volně stojícím skříním uprostřed místnosti, ty prostor jen zaplní.
