Co se stane, když jablka zpracujete špatně

Podzimní úroda jablek často přeroste možnosti rodiny a sklepa. Než se pustíte do zpracování, roztřiďte plody podle stavu. Ta nejlepší, pevná a nepoškozená jablka odložte na uskladnění nebo na křížaly. Měkká, otlačená a padaná jablka zpracujte co nejdřív, protože v nich rychle postupuje hniloba a plíseň. Právě z těchto plodů vznikne nejlepší šťáva, pyré a čatní. Jedna zásada platí vždy: čím dřív po sklizni jablka zpracujete, tím méně cukru a kyseliny ztratí a tím méně práce budete mít s odstraňováním vadných míst.<br> <br> <br> <br> Největší chybou je spěchat. Jevy trvají minuty, někdy jen desítky sekund. Vyplatí se mít po ruce tmavší filtr nebo si pomoci vlastním stínem. Pokud fotíte, vypněte si automatické vyvážení bílé a nastavte ho ručně na denní světlo, jinak se barvy rozpadnou. A když nic nevidíte, zkuste to znovu za hodinu – obloha se mění rychleji, než se zdá.<br> <br> <br> <br> Po kontrole si udělejte vlastní revizi. Přečtěte text nahlas – místa, která znějí kostrbatě nebo příliš obecně, bývají ta převzatá. Zkuste každou klíčovou myšlenku vyjádřit vlastní větou, aniž byste se dívali do původního zdroje. Pokud to nedokážete, pravděpodobně jste textu dostatečně nerozuměli a jen jste ho opsali. U odborných textů si veďte seznam všech použitých zdrojů průběžně, ne až na konci. Ušetříte si tím zpětné dohledávání a snížíte riziko, že na některý zdroj zapomenete.<br> <br> <br> <br> Listové těsto je mastné a lístkové, takže krém musí být kyselý nebo hořký, aby prořízl tuk. Ideální je citronový krém, tvaroh s kůrou z limetky nebo krém z bílé čokolády s ovocným pyré. Sladký máslový krém na listovém těstě působí mdle a těžce. Zároveň platí, že listové těsto se nesmí potáhnout krémem příliš brzy, jinak ztratí křupavost. Krém nanášejte těsně před podáváním nebo těsto nejprve potřete tenkou vrstvou čokolády, která vytvoří bariéru.<br> <br> <br> <br> <span style="font-weight: 900;">Na výsledku je to znát</span>. <span style="font-weight: 700;">Správně zvolený olej drží</span> teplotu, jídlo se nevsiakne tukem a chuť zůstane čistá. Špatná volba se projeví jak na chuti, tak na vůni kuchyně a na tom, jak se po jídle cítíte. Není to složitá věda, ale vyžaduje to vědět, co který olej umí, a nepoužívat ho na víc, než na co stačí.<br> <br> <br> <br> Jak vybrat olej, který při smažení vydrží V praxi si všímejte tří věcí: kouřového bodu, stupně zpracování a toho, jak olej voní. Rafinované oleje mají vyšší kouřový bod a neutrální chuť, takže nepřebijí jídlo. Panenské oleje jsou aromatické, ale na vysoké teploty se nehodí. Mezi univerzální volby patří řepkový, slunečnicový nebo arašídový olej. Na smažení ve fritovacím hrnci se osvědčují oleje, které jsou určené přímo k tomu a mají uvedenou teplotní odolnost.<br> <br> <br> <br> Máslo nakrájejte na kostky a dejte na deset minut do mrazničky. Domácí mouku prosejte přes jemné síto, abyste odstranili větší šupinky. Do mísy dejte mouku, sůl a studený tuk. Tuk zapracujte špičkami prstů nebo dvěma noži, dokud směs nepřipomíná hrubou drobenku. Nemněte ji příliš dlouho, jinak se tuk rozpustí teplem rukou a těsto bude tuhé. Pak přidejte vejce, smetanu a ocet a rychle spojte v jeden kus. Pokud se drobí, přidejte lžičku ledové vody, ale jen tolik, aby se těsto drželo pohromadě.<br> <br> <br> <br> Typické chyby se opakují. Olej se zahřívá příliš dlouho před vložením jídla, nebo se do něj hází mokré potraviny, které prudce sníží teplotu a olej se vsákne. Další chybou je používat stejný olej opakovaně a jen ho dolévat. Každým zahřátím se olej opotřebovává. Když ztmavne, zhoustne, pění nebo zapáchá, patří do odpadu, ne zpátky do hrnce.<br> <br> <br> <br> Praktický postup je jednoduchý. Nejprve zvolte olej podle teploty, kterou budete potřebovat. Potom zahřívejte pomalu a teplotu kontrolujte – stačí kousek chleba nebo trocha těsta, které by se měly okamžitě obalit bublinkami, ne shořet. Jídlo vkládejte po menších dávkách, aby teplota nespadla. Po smažení olej přeceďte, pokud ho chcete použít ještě jednou, a skladujte ho v uzavřené nádobě na tmavém a chladném místě.<br> <br> <br> <br> Při smažení nejde jen o chuť. Olej, který se přehřeje, se rozkládá a vznikají v něm látky, které jídlo zbytečně zatěžují. Proto se vyplatí vybírat podle toho, co chcete dělat: rychle osmažit řízek, nebo jen krátce orestovat zeleninu. Rozhoduje kouřový bod, tedy teplota, při které olej začne viditelně kouřit a měnit strukturu.<br> <br> <br> <br> Základní rozdělení je jednoduché. Čím vyšší kouřový bod olej má, tím vyšší teploty snese. Na hluboké smažení při teplotách kolem 170–180 °C potřebujete olej, který vydrží i vyšší zahřátí. Naopak panenský olej lisovaný za studena se hodí spíš do studené kuchyně nebo na krátké restování. Pokud jím začnete smažit, rychle zhořkne a v kuchyni se objeví štiplavý dým.