Školní děti od šesti do dvanácti let už mají vyhraněné návyky a často si stěžují na bolesti zad nebo ranní únavu. V tomto věku se vyplatí matrace se zónovou tuhostí, která podpírá ramena a boky jinak než střed těla. Povrch má být prodyšný, protože děti se v noci potí. Častou chybou je koupit matraci příliš tvrdou „pro zdravá záda" – dítě pak spí na boku s tlakem na rameno a rameno brní. Tvrdost se pozná tak, že dlaň položená na matraci se nepropadne o více než dva centimetry, ale zároveň není cítit tvrdá deska.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Zaměřte tři hodnoty:</span> <span style="font-weight: 900;">šířku mezi bočnicemi,</span> <span style="font-weight: 900;">délku od čela k zadnímu</span> <span style="font-weight: 600;">dílu a hloubku vnitřního</span> prostoru. Hloubka rozhoduje o tom, jak vysoká matrace se do rámu vejde, aniž by vyčnívala nad bočnice. U postelí s vyvýšeným rámem nebo s výřezem v čele počítejte s tolerancemi. Dřevo pracuje, kov se svařuje s odchylkou. Reálná vůle pro matraci je obvykle o jeden až dva centimetry menší, než ukazuje metr.<br>
<br>
<br>
<br>
Před koupí si udělejte jednoduchý test. Vezměte si nejdelší kabát, nejširší ramínko a krabici od bot, kterou běžně ukládáte. Postavte se k místu, kam skříň plánujete, a zkuste si prostor představit s těmito předměty. Pokud se vám kabát nevejde na výšku nebo se ramínka dotýkají dveří, změňte rozměr, ne obsah. Skříň, která nutí vyhazovat oblečení nebo ho skládat na sebe, přestane fungovat během několika měsíců.<br>
<br>
<br>
<br>
Když dítě povyroste, mění se nároky na tvrdost i materiál Od dvou do šesti let dítě spí déle a vrtí se, takže matrace musí držet tělo v přirozené poloze, ale zároveň být příjemně měkká na dotek. Osvědčuje se kombinace studené pěny a latexu nebo kvalitní pružinová matrace s vyšším počtem pružin, která se nepropadá. Důležitá je nosnost – dítě sice váží málo, ale matrace má vydržet i občasné posazení dospělého při čtení. Pokud je matrace příliš měkká, dítě se v noci budí, protože se tělo prohýbá a hledá oporu.<br>
<br>
<br>
<br>
Posledním krokem je přizpůsobit obsah prostoru jeho skutečnému využití. Pod schody v obytné části se hodí sklad potravin, vysavač, žehlicí prkno nebo sezónní výzdoba. Do chodby patří boty, bundy a klíče, ale jen pokud tam není průvan a vlhko. Naopak věci, které potřebujete denně, dejte do výšky pasu, ne na zem. Tím se vyhnete tomu, že se každé ráno budete ohýbat do tmavého koutu.<br>
<br>
<br>
<br>
U nové podpory platí, že musí být o něco pevnější než matrace. Pokud koupíš měkkou pěnovou vrstvu pod tuhou matraci, vznikne „sendvič", který se při každém pohybu posouvá a matrace klouže. Ideální je, když podpora drží tvar a matrace se do ní jen položí. U lamelových roštů se vyplatí zkontrolovat rozteč lamel: čím blíž jsou u sebe, tím rovnoměrněji se váha rozloží. Příliš velké mezery znamenají, že matrace propadá mezi ně.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr matrace pro dětský pokoj nezačíná v obchodě, ale doma u metru a přemýšlení o tom, jak dítě spí. Jinou matraci potřebuje novorozenec v kolébce, jinou předškolák v prvním velkém loži a jinou školák, který už má pevnou postel. Věk není formalita, ale určuje, jak pevná matrace musí být a z čeho má být vyrobená.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo zní: čím větší plocha, tím nižší sytost. Na velké stěny patří barvy se střední až nízkou sytostí, výrazný odstín použijte maximálně na jednu menší plochu, třeba za čelem postele. Tmavě modrá na všech čtyřech stěnách působí v malé místnosti stísněně a nutí k zapnutí silnějšího světla, což spánek naopak narušuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je koupit tuhou matraci jako náhradu za měkký rošt. Matrace s vysokou nosností na pružícím roštu tvrdne jen zdánlivě, protože tlak nejde do roštu, ale do výplně. Pokud je rošt starý a proležený, ani sebelepší matrace nepomůže. Před výměnou matrace zkontrolujte rošt: položte na něj dlaň a zatlačte mezi lamely. Pokud se lamely prohýbají víc než dva centimetry nebo vržou, je čas na novou podporu.<br>
<br>
<br>
<br>
U dětí do jednoho roku je klíčová tuhost a bezpečnost. Matrace musí být pevná, rovná a přesně pasovat do postýlky, aby mezi matrací a hranou nevznikla mezera, do které by se dítě mohlo zaklínit. Vyhněte se měkkým pěnovým matracím s velkými prohlubněmi a paměťovým pěnám, které se příliš přizpůsobují tělu. Potah má být prodyšný a pratelný, ideálně s možností sundání a vyprání při vyšší teplotě. Typická chyba je koupit matraci „do zásoby" větší, než je vnitřní rozměr postýlky – pak nedoléhá a je nebezpečná.<br>
<br>
<br>
<br>
U teenagerů se vyplatí matrace délky alespoň o deset centimetrů větší, než je výška postavy, aby se nohy neopíraly o čelo postele. Materiál volte podle toho, zda dítě trpí alergiemi – pak je vhodná pratelná matrace s hustě tkaným potahem, který se dá prát při vysoké teplotě. Ať už jde o jakýkoli věk, vždy si matraci v obchodě vyzkoušejte: lehněte si na ni na bok i na záda a nechte dítě, ať si lehne také. Matrace, která vyhovuje rodiči, nemusí vyhovovat dítěti.
