<strong>Školní družina má jedno</strong> specifikum: děti přicházejí unavené z vyučování, ale zároveň potřebují vybít energii. Když se pořád hraje stejná honička, přestane je bavit a začnou zlobit. Řešením nejsou nové drahé pomůcky, ale obměna pravidel a prostředí. Netradiční pohybové hry staví na tom, co děti znají, jen to obrátí naruby.<br>
<br>
<br>
<br>
Šestý trik se týká pěstování v květináči. Pokud chcete bylinky sklízet průběžně, nekupujte jeden velký květináč s více druhy. Každá bylinka má jiné nároky na vodu a světlo. Bazalka chce více vody a tepla, rozmarýn naopak méně vody a více sucha. Sedmý trik je pravidelný řez. Bylinku nikdy neoberejte na holé stonky. Vždy odřezávejte jen vrchní třetinu, aby rostlina mohla obrazit. Když ji necháte příliš dlouho růst bez řezu, začne dřevnatět a přestane tvořit nové lístky.<br>
<br>
<br>
<br>
Dechové cvičení před koupelí se dělá vsedě nebo vleže, ne ve vodě. Stačí pět až sedm minut. Nádech nosem do břicha, výdech ústy pomalu, dvakrát delší než nádech. Nezadržujte dech na konci nádechu. Pokud se zatočí hlava, zkraťte výdech nebo si lehněte. Cílem není hyperventilace, ale uvolnění bránice a zklidnění sympatiku. Po skončení byste měli cítit teplo v dlaních a lehké mravenčení v nohou. To je známka, že se krev přesunula z útrob do periferie.<br>
<br>
<br>
<br>
Náplň, která zůstane krémová i po týd<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Pro menší prostor se hodí</span> „tichá pošta v pohybu". Děti stojí v kruhu, první předvede krátkou sestavu tří pohybů, další ji zopakuje a přidá čtvrtý. Kdo udělá chybu, vypadává, ale může se vrátit, když správně předvede sestavu předchozího hráče. Tím se udrží zapojení i méně zdatných dětí. Pozor na přehnanou složitost – pokud sestava obsahuje více než pět pohybů, mladší děti ztrácejí pozornost.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je přeplnění předsíně nábytkem. Místo velké skříně zvolte úzkou lavici s úložným prostorem nebo otevřený věšák. Botník by měl být nízký a pokud možno ve světlé barvě. Další chybou je tmavý nábytek – i malá tmavá skříňka dokáže předsíň opticky rozpůlit. Pokud potřebujete úložný prostor, použijte vestavěné skříně do výklenku nebo police vysoko nad dveřmi. Podlaha by měla zůstat co nejvíc viditelná, proto nábytek umísťujte ke stěnám, ne do průchodu.<br>
<br>
<br>
<br>
Čím čistit látku a čím výpl<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec se vyplatí střídat hry dynamické s klidovými. Po deseti minutách běhání zařaďte krátkou hru na rovnováhu nebo protažení. Děti se zklidní a vy získáte čas na přípravu další aktivity. Netradiční pohybové hry nejsou o tom, co je nové, ale o tom, jak se známé věci obmění tak, aby bavily i po páté.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se pravidla mění za běhu Další variantou je „živé pexeso". Dvojice dětí tvoří dvojice stejných pohybů – dřep, výskok, otočka. Ostatní hledají dvojici podle předvedeného pohybu. Hra rozvíjí paměť i koordinaci. Důležité je, aby děti neznaly dopředu všechny pohyby; vymyslete je společně před začátkem. Vyhněte se tomu, aby stejný pohyb mělo více dvojic – hra se pak změní v chaos. Počet dvojic držte na šesti až osmi, jinak se děti nudí čekáním.<br>
<br>
<br>
<br>
Netradiční hry často selhávají kvůli organizaci, ne kvůli nápadu. Vždy mějte připravenou záložní variantu pro případ, že se sejde méně dětí, nebo naopak příliš mnoho. Pomáhá i pevný signál pro začátek a konec – píšťalka, tlesknutí, zvednutá ruka. Děti potřebují vědět, kdy se běží a kdy se stojí. Bez toho se i sebelepší hra zvrhne v neřízený chaos.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Začněte tím, že si rozdělíte prostor. Chodba, tělocvična i zahrada mají jiné možnosti. Na chodbě se osvědčí hra „slepé hodiny": děti se pohybují pomalu, jeden hráč má zavázané oči a ostatní ho navigují pouze tleskáním. Kdo se dotkne stěny, vypadává. Učitel stojí tak, aby viděl na oba konce chodby. Typická chyba je nechat děti běhat v plné rychlosti – vznikají kolize. Proto vždy předem určete směr pohybu a maximální počet hráčů v prostoru.
