Bylinná koupel funguje jinak, když do ní vstoupíte s prázdnou hlavou a prokrveným tělem. Dechová cvičení před koupelí nejsou žádný rituál pro efekt. Mají konkrétní fyziologický dopad: zpomalí tep, rozšíří cévy v periferii a zlepší výměnu plynů. Když pak vstoupíte do teplé vody s bylinami, účinné látky se dostávají přes kůži a sliznice rychleji, protože kůže je prokrvená a póry otevřené. Bez předchozího dýchání trvá tělu i dvacet minut, než se dostane do podobného stavu.<br>
<br>
<br>
<br>
Zpracování podzimní úrody není složité, ale vyžaduje trpělivost a čistotu. Kdo si jednou zvykne dělat šťávu, pyré a čatní, už nikdy nebude jablka vyhazovat. Stačí jen začít včas, dokud jsou jablka čerstvá a plná chuti.<br>
<br>
<br>
<br>
Náplň, která zůstane krémová i po týd<br>
<br>
<br>
<br>
První je monstera. V bytě snese rozptýlené světlo, ale polední úpal jí spálí listy do bílých map. Druhá je toulcovka, která vadne i při krátkém kontaktu s ostrým sluncem – poznáte to podle povadlých, nažloutlých listů. Třetí je fikus benjamín, u něhož přímé světlo způsobí opad listů během několika dní. Čtvrtá je břečťan, jehož tenké listy se kroutí a okraje hnědnou. Pátá je africká fialka, které přímé slunce spálí květy i listy, často během jednoho odpoledne.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro bezpečný sběr muchomůrek platí, že si nejprve osvojte jeden jedlý druh, ideálně růžovku, a tu pak sbírejte roky. Naučte se ji poznat v různém věku a za různého počasí. Teprve poté, co ji bezpečně rozeznáte, můžete zvažovat další druhy. U smrtelně jedovatých muchomůrek platí, že i malý kousek klobouku může způsobit selhání jater. Proto nikdy nepoužívejte jedlou muchomůrku, pokud jste si jisti jen na devadesát procent. Raději přijďte o úlovek než o zdraví.<br>
<br>
<br>
<br>
Cukr přidávejte postupně, ne najednou. Na 1 kg ovoce stačí 400–500 g cukru. Méně cukru znamená kratší trvanlivost, proto džem zavařte do sterilizovaných sklenic. Vařte na mírném ohni za stálého míchání. Pěnu sbírejte lžící, jinak se v džemu objeví bubliny a zkazí se. Test hustoty: kápněte trochu džemu na studený talíř. Pokud se rozteče, vařte dál. Pokud drží tvar, je hotovo. Vaření trvá obvykle 25–40 minut podle vodnatosti ovoce.<br>
<br>
<br>
<br>
Muchomůrka zelená roste v listnatých lesích, často pod duby a buky, od července do října. Muchomůrka jarní se objevuje už v dubnu a květnu. Růžovka roste ve stejných lesích, ale má typicky růžový až červenohnědý klobouk a na bázi pochvu, která je měkká a blanitá. Další jedlá muchomůrka, muchomůrka císařská, má oranžový klobouk a bílé lupeny, roste v teplejších oblastech. Záměna s muchomůrkou zelenou je zde méně pravděpodobná, ale stále možná.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Jablečná šťáva je</span> nejrychlejší způsob, jak zužitkovat velké množství ovoce. Jablka stačí omýt, odstranit stopky a nahnilé části, nakrájet na čtvrtky. Sladká odrůda se nemusí doslazovat, kyselá naopak snesš i trochu cukru. Šťávu lze získat lisem nebo odšťavňovačem. Čerstvá šťáva se rychle kazí, proto ji ihned pasterizujte: zahřejte na 80 °C, držte pět minut a plňte do vyvařených sklenic. Častá chyba je nalévat horkou šťávu do studených sklenic — prasknou. Další chybou je nedostatečná pasterizace, po které šťáva zkvasí už po týdnu.<br>
<br>
<br>
<br>
U všech tří výrobků platí, že čistota je základ. Sklenice i víčka vyvařte, víčka nepoužívejte opakovaně, pokud jsou poškozená. Ovoce musí být zdravé, bez plísně. Pokud šťáva po otevření pění nebo pyré zapáchá, nekonzumujte je. Zkažená konzervace se nepozná jen podle vzhledu.<br>
<br>
<br>
<br>
Broskve mají pecku, která drží v plodu vláknitou dužinu pohromadě. Když ji vyndáte před vařením, dostanete čistou hmotu, která se lépe míchá a rychleji se rozvaří. Když ji necháte, pecka pustí do džemu hořkomandlovou chuť, která přebije ovocnou sladkost. Proto se pecky vyndavají vždy, bez výjimky. Zralá broskev se pozná tak, že se dužina kolem pecky odděluje sama. Pokud drží, plod není zralý a džem bude mít mdlou chuť.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Podzimní úroda jablek často</span> <span style="font-weight: 700;">přeroste možnosti rodiny i</span> spíž. Než se začnou kazit, je lepší je zpracovat. Tři základní cesty — šťáva, pyré a čatní — pokryjí různé chutě i trvanlivost. Každá má svá úskalí, na která se vyplatí myslet předem.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je vždy vykopat celou plodnici, ne ji jen odlomit. U jedlých muchomůrek, jako je růžovka, najdete na bázi třeně výraznou blanitou pochvu – takzvanou kalich. Stejnou pochvu má i smrtelně jedovatá muchomůrka zelená. Rozdíl je v tom, že růžovka má navíc masitý, růžově zbarvený klobouk s bílými skvrnami a především bílé, později růžové lupeny. Muchomůrka zelená má lupeny vždy bílé a klobouk žlutozelený až olivový.
