Nejčastější fatální chybou je záměna muchomůrky zelené za žampion nebo jinou jedlou houbu. Muchomůrka zelená má bílý klobouk, bílé lupeny a na bázi třeně pochvu – tzv. kalich smrti. Žampion nikdy nemá bílé lupeny, ty jsou postupně růžové až hnědé. Další nebezpečnou dvojicí je hřib satan versus hřib smrkový. Satan má červené póry a modrající dužninu, navíc ho poznáte podle masitého třeně s červenou sítí. U hřibovitých hub vždy kontrolujte spodní stranu klobouku – rourky místo lupenů jsou dobrým znamením, ale ne zárukou.<br>
<br>
<br>
<br>
Kam s věcmi, které ještě mohou slouž<br>
<br>
<br>
<br>
Klíčová je kontrola těsnění. Dvířka nesmí být volná a šňůra nesmí být ztvrdlá ani popraskaná. Zavřete dvířka a zkuste vsunout tenký papír mezi dvířka a rám. Pokud projde příliš snadno po celé délce, těsnění netlačí a kamna přisávají falešný vzduch. Ztvrdlé těsnění se nedá spasit, vyměňte ho. Novou šňůru usaďte do drážky bez napětí, přilepte lepidlem odolným vysokým teplotám a nechte vytvrdnout alespoň den, než zatopíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhý údaj, který prozradí hodně, je složení. Stoprocentní bavlna dýchá a dobře snáší praní, ale musí být dobře dotočená, jinak se srazí. Směs s polyesterem drží barvu a méně se mačká, ovšem při vysokém podílu umělé vlákniny začne povlečení klouzat a v létě se v něm potíte. Zlatá střední cesta bývá kolem šedesáti procent bavlny a zbytku syntetiky. U saténu a perkálu se ptejte na délku vlákna — čím delší, tím méně žmolků a pomalejší blednutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby jsou snadno rozpoznatelné. První je přehřátí: olej kouří, tmavne a pění. Druhou je smažení mokrých potravin, což teplotu prudce srazí a tuk se vsákne do jídla. Třetí je filtrování a opětovné použití tuku, který už byl přehřátý. Čtvrtou je skladování oleje na teplém a světlém místě, kde rychleji žlukne. Pokud tuk zapáchá po barvě, je zakalený nebo má podivnou chuť, patří do odpadu, ne na pánev.<br>
<br>
<br>
<br>
Proč většina domácích olejů zplesniv
