<span style="font-weight: bold;">Hřib satan obsahuje</span> termostabilní toxiny, které se vařením nerozkládají. Ani dlouhé vaření ani smažení je nezničí. První příznaky otravy se objevují za dvě až šest hodin po jídle. Patří mezi ně silné zvracení, průjem, bolesti břicha a pocit na omdlení. U citlivějších lidí může dojít k dehydrataci a rozvratu vnitřního prostředí. Smrtelné otravy jsou vzácné, ale těžké průběhy vyžadují hospitalizaci. Riziko je vyšší u malých dětí a starších osob.<br>
<br>
<br>
<br>
Teplota a čas rozhodují o vů<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější příčinou je příliš silná vrstva substrátu nebo jeho nedostatečné promíchání. Mycelium narazí na vzduchovou kapsu, přestane prorůstat a začne tvořit plodnice v místě, kde je nejblíž k povrchu. Druhým viníkem bývá vysoká vlhkost bez dostatečného větrání. Když se v boxu drží oxid uhličitý, mycelium roste po povrchu a vytváří plodnice i tam, kde byste je nečekali. Třetím důvodem je přehřátí substrátu – při teplotách nad 28 °C se mycelium stresuje a začne se množit po okrajích.<br>
<br>
<br>
<br>
Při podezření na otravu nečekejte na rozvinutí příznaků. Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a vezměte s sebou zbytek jídla nebo houby v co nejpůvodnějším stavu. Nepoužívejte domácí „proti jedy" typu mléka nebo aktivního uhlí bez doporučení lékaře. Zavolejte záchrannou službu a popište, co a kdy postižený snědl. Čím dříve se dostane do nemocnice, tím menší je riziko vážných následků.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec počítejte s tím, že ne každý strom je vhodný. Pod tújí, thújí nebo jalovcem se houbám daří málokdy. Naopak bříza, dub, buk, smrk a borovice jsou spolehlivé hostitele. Když i po třech letech neroste nic, zkuste jiný druh nebo jiné místo. Zahrada není laboratoř a houby se nedají donutit. Kdo vydrží a nechá podhoubí klid, ten se jednou dočká hřibů přímo pod svým stromem.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušička na ovoce a zeleninu zvládne houby za pár hodin, ale jen když jí dáte správný materiál. Ne každá houba se hodí – měkké a přezrálé plodnice se v teple rozpadnou nebo zhořknou. Na sušení berte mladé, pevné kusy s neporušeným kloboukem i třeněm. Hřiby, křemenáče, lišky, klouzky nebo václavky fungují spolehlivě. Čerstvé houby nikdy nemyjte pod vodou; stačí je otřít vlhkou utěrkou nebo měkkým kartáčkem a odříznout zbytky jehličí a hlíny.
