Když po dešti udeří teplo: jak se chovají houby a co je špatně

Jak postupovat, když najdete první plodni Hřib satan (Rubroboletus satanas) patří mezi nejnápadnější nejedlé hřiby v českých lesích. Roste od června do září, především v teplých vápencových oblastech na jižní Moravě, v Českém krasu nebo Polabí. Preferuje duby, buky a lípy, často na kypré půdě. Klobouk má v mládí bělavý až šedobílý, později našedlý, masitý, v průměru 8–20 cm. Třeň je břichatý, žlutavý až oranžový, s výraznou červenou síťkou. Rourky jsou v mládí žluté, ve stáří přecházejí do červena až červenohněda, na řezu nebo při otlaku modrají. Dužnina je bledá, na řezu slabě modrozelená, s nepříjemnou vůní po karbolu. Při sběru je důležité houbu vytáhnout i s nohou a prohlédnout celý plodník. Starší plodnice bývají červivé a měkké, proto je neberte. Sbírejte jen mladé, pevné kusy s bílou dužninou. Typická chyba je zaměnit koloděje s hřibem kovářem, který modrá méně a roste spíš v teplejších oblastech. Další častou chybou je sběr v místech, kde houby nasákly těžké kovy — podél frekventovaných silnic a v blízkosti průmyslových zón nechte koloděje raději růst. <img src="https://live.staticflickr.com/3752/11696486826_500bd8032e.jpg" alt="Rekonstrukce bytu 007" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Praktické rady: Po dešti vyrazte do lesa za 4–6 dní, ne hned. Sledujte teploty – pokud má být nad 25 °C, počkejte na ochlazení. Hledejte v vlhčích místech, jako jsou údolí, severní svahy nebo okraje potoků. Vyhněte se jižním svahům a prohřátým pasekám. Berte jen mladé a zdravé plodnice, staré a mokré nechte v lese. Častou chybou je sbírat houby po prvním dešti – často jsou to jen první vlaštovky, které za den zčerviví. Poznávacím znakem je především síťka na třeni. Zatímco pravý hřib má bílou jemnou mřížku, žlučník ji má hrubou, tmavě hnědou a výrazně vystouplou, často protaženou až pod klobouk. Druhým znakem je barva rour, které u mladých plodnic bývají bílé, ale rychle přecházejí do růžova až špinavě růžovofialova. Pravý hřib má roury bílé až žlutozelené, nikdy růžové. Třetím vodítkem je chuť, kterou ale testujte jen špičkou jazyka a poté vše vyplivněte — žlučník je výrazně hořký, hořkost přetrvává i po vymytí úst. Nejčastější chybou začátečníků je vyhodit koloděje kvůli modrání, nebo naopak sníst všechny hřiby, které zmodrají. Modrání samo o sobě není jedovaté, ale rozhodně nestačí k určení druhu. Vždy si všímejte celkového vzhledu, místa růstu a doby sběru. Kdo si osvojí tyto tři znaky, tomu se koloděj stane pravidelným a vděčným úlovkem. Po vydatném dešti a následném oteplení se mnoho houbařů vydává do lesa s očekáváním plných košíků. Realita bývá jiná. Houby nereagují na déšť okamžitě, ale se zpožděním, které závisí na druhu, půdě a teplotě. Pokud po dešti přijdou horké dny s teplotami nad 25 °C, růst se může zastavit nebo se objeví jen některé druhy. Naopak mírné teplo kolem 18–22 °C po vláze bývá ideální. V kuchyni jsou hřiby smrkové univerzální. Nejlépe vyniknou v jednoduchých úpravách: na másle s kmínem a cibulkou, v kulajdě, v omáčce nebo jako základ houbového vývaru. Silné plátky můžete obalit v trojobalu a usmažit, ale pozor – čerstvé houby se při smažení rychle nasáknou tukem, proto je nejprve krátce poduste a nechte odpařit vodu. Další častá chyba je přílišné kořenění: hřib smrkový má výraznou chuť a přemíra koření ji přebije. Stačí sůl, pepř, kmín a trocha česneku. Hřib koloděj patří mezi nejchutnější hřiby našich lesů, ale zároveň mezi ty, které lidé často pletou s jinými druhy. Naučit se ho poznat znamená mít v košíku houbu s pevným masem a výrazným aroma, které se neztratí ani po tepelné úpravě. Klíčové je sledovat tři znaky najednou: barvu klobouku, zbarvení pórů a reakci na řezu. Kdo se spolehne jen na jeden znak, většinou skončí s prázdným košem nebo s nejistotou. První houby se obvykle objeví 3–7 dní po dešti, pokud teploty přes den nepřekročí 25 °C a v noci neklesnou pod 10 °C. Mykorhizní druhy, jako hřiby nebo ryzce, potřebují delší dobu – často 7–14 dní. Saprofytní houby, například žampiony nebo hlívy, mohou vyrůst i dříve, někdy do 3 dnů. Po několika dnech veder však podhoubí vysychá a plodnice se přestávají tvořit. Déšť sám nestačí, pokud půda prosákne jen do několika centimetrů. Jak poznat, že teplo růstu spíše škodí Teplo nad 28 °C v kombinaci s vlhkem podporuje plísně a bakterie, které napadají podhoubí. Poznáte to podle toho, že v lese nacházíte jen ojedinělé, často červivé nebo plesnivé plodnice. Také půda je na povrchu suchá, i když pršelo. Ideální je, když po dešti následuje několik dní s teplotami do 22 °C a vysokou vlhkostí vzduchu. Pokud se oteplí příliš rychle, houby sice vyrazí, ale brzy se zastaví a plodnice rychle dozrávají a hnijí.

Войдите, чтобы оставлять комментарии