Prvním krokem je plodnici odstranit. Použijte čistý nůž nebo skalpel, ideálně po otření lihem. Plodnici uchopte u základu, jemně zakruťte a odřízněte těsně u povrchu substrátu. Netahejte, protože byste vytrhli i kus podhoubí a vytvořili ránu, do které se snadno dostane kontaminace. Řeznou plochu pak nechte volně zaschnout, případně ji přikryjte tenkou vrstvou čistého vermikulitu. Ránu nikdy nepolévejte vodou.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud si nejste jistí určením, houbu raději nechte v lese. Odborná literatura a zkušený houbař jsou lepší než riskování. Plodnice lep je chutná a ceněná houba, ale jen tehdy, když ji sbíráte s rozmyslem a dodržíte všechny zásady.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/A2MJ9SwzRXc/hq720.jpg" alt="Design bytu 1kk k pronajmu. Tiny apartment design. Airbnb studio design." style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Když dítě sní kousek houby, kterou neznáte, nečekejte na příznaky. Vezměte zbytek houby s sebou, ideálně celou plodnici, a co nejdřív vyhledejte lékařskou pomoc. Nevyvolávejte zvracení, pokud to nedoporučí lékař. Zapište si čas, kdy houbu snědlo, a kolik jí bylo. To jsou informace, které lékaři výrazně pomohou. Podobně vážná je ztráta dítěte v lese. Už na začátku výletu se domluvte, co dělat, když se jeden ztratí: zůstat na místě, volat a čekat. Dítě by mělo mít na sobě píšťalku, kterou slyšíte na dálku, a ideálně i kartičku s telefonem na rodiče v kapse.<br>
<br>
<br>
<br>
Hřib satan patří k nejčastěji zaměňovaným jedovatým houbám v českých lesích. Roste od června do září, především v teplých listnatých porostech pod duby, habry a buky. Jeho klobouk má v mládí bělavou až šedobílou barvu, později přechází do šedoolivových nebo nahnědlých odstínů. Nikdy nemá červené zbarvení, což je první věc, která lidi plete. Mnozí totiž očekávají, že jedovatá houba musí být nápadně červená jako muchomůrka. Satan je nenápadný a právě proto se dostává do košíků.<br>
<br>
<br>
<br>
Sbírejte pouze mladé plodnice, které mají pevný klobouk a třeň. Staré houby jsou tuhé, často napadené larvami a mohou obsahovat vyšší množství toxinů. Nikdy nesbírejte plodnice, které rostou na místech s možným únikem chemikálií, jako jsou okraje silnic, průmyslové zóny nebo skládky. Dřevo, na kterém houba roste, může být kontaminované, a tím i plodnice.<br>
<br>
<br>
<br>
Houby nikdy nemyjte ve vodě. Voda se vsákne do pletiv a s ní i pachy z okolí, které už nezmizí. Čistěte je suchým hadříkem nebo kartáčkem, případně odřízněte znečištěné části nožem. Klobouky krájejte na plátky silné tři až pět milimetrů, silnější kusy se suší nerovnoměrně a uvnitř zůstává vlhkost, která podporuje plísně. Na sušení se hodí jen zdravé plodnice bez červů a hniloby. Jediná nahnilá houba v dávce znehodnotí celou várku.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je záměna s jinými druhy, které mají na klobouku šupinky nebo mění barvu dužiny. Další chybou je sběr příliš starých plodnic, které už ztratily chuť a mohou způsobit zažívací potíže. Někteří houbaři také opomíjejí kontrolu místa růstu a berou houby z kmenů, které byly ošetřeny chemickými prostředky.<br>
<br>
<br>
<br>
Před použitím houby namočte do vlažné vody nebo mléka a nechte je nabobtnat. Vodu z namáčení nechte usadit a použijte ji jako základ polévky nebo omáčky – právě v ní zůstává většina aromatu. Nepřidávejte houby do jídla příliš brzy, stačí je povařit deset až patnáct minut. Tak si zachováte vůni, která se při špatném sušení a skladování ztrácí nejčastěji.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Prostor, kde houby sušíte,</span> musí být suchý a větraný. Pokud vedle sušíte cibuli, česnek nebo koření, houby převezmou cizí pachy. Stejně tak se vyhněte sušení v kuchyni, kde se vaří – páry z jídla se do hub vsáknou a aroma se změní. Během sušení houby obracejte, ale nemačkejte je. Každé stlačení pletiva uvolní šťávu, která na povrchu ztmavne a zhořkne.<br>
<br>
<br>
<br>
Uložení rozhoduje o tom, jak dlouho aroma vydrží. Zcela vychladlé houby dejte do sklenic s těsněným víkem nebo do papírových sáčků vložených do uzavřené nádoby. Skladujte je v temnu a chladu, ideálně při teplotě do 15 °C. Světlo rozkládá barviva i aromatické látky, vlhko podporuje plíseň. Nikdy neskladujte houby v plastovém sáčku, který se rosí. Pokud se ve sklenici objeví vlhkost nebo zápach po zatuchlině, houby vyhoďte – plíseň se šíří i do částí, které na první pohled vypadají zdravě.<br>
<br>
<br>
<br>
Při zpracování platí několik pravidel. Houbu nejprve očistěte štětcem nebo vlhkým hadříkem, nikdy ji neponořujte do vody. Poté odřízněte třeň těsně pod kloboukem a zkontrolujte, zda v něm nejsou chodbičky od larev. Pokud ano, houbu vyhoďte. Plodnice lep se hodí především do smetanových omáček, polévek a na dušení. Nikdy ji nejezte syrovou, protože obsahuje termolabilní látky, které se rozkládají až při tepelné úpravě.<br>
<br>
<br>
<br>
Plodnice lep je houba, která roste na dřevě listnáčů, nejčastěji na bucích, dubech a javorech. Najdete ji od července do listopadu, ale nejhojnější bývá na přelomu srpna a září. Roste jednotlivě nebo v malých skupinách na kmenech, pařezech a silných větvích, často i vysoko nad zemí. Klobouk má v mládí bílý a polokulovitý, později se rozloží do plochého tvaru a získá krémový až nahnědlý odstín. Třeň je tlustý, bílý a dužnatý, s výrazným prstencem, který časem může opadnout.
