Po příjezdu domů houby ihned vysypte a proberte. I jedna zapařená houba nakazí ostatní. Ty, které mají slizký nebo mazlavý povrch, vyhoďte, ne je sušte ani nezavařujte. Zbytek očistěte suchým hadříkem nebo štětcem, příliš je neumývejte. Pokud je nezpracujete hned, uložte je v jedné vrstvě do chladničky v otevřené nádobě vyložené papírovou utěrkou. Nikdy je nedávejte do mikrotenového sáčku ani do uzavřené krabičky – tam se zapaří během několika hodin i při nízké teplotě.<br>
<br>
<br>
<br>
Hřib satan (Rubroboletus satanas) patří k našim nejnápadnějším a zároveň nejnebezpečnějším hřibovitým houbám. Roste od června do září, nejčastěji v teplých vápencových oblastech pod duby, buky nebo lískami. Klobouk má v mládí téměř bílý až šedobílý, později našedlý, masitý a v průměru může mít i přes dvacet centimetrů. Nepříjemný zápach po karbolu nebo zdechlině je patrný hlavně u starších plodnic a je jedním z prvních signálů, že něco není v pořádku.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se týče samotné ochrany, šála přes ústa je lepší než nic, ale má háček: jakmile se nasákne vlhkostí z dechu, začne chladit. Proto je vhodnější použít vícevrstvý nákrčník z funkčního materiálu, který vlhkost odvádí. Běžná bavlněná šála po delším pobytu venku promrzne a může nadělat víc škody než užitku. Před odchodem z domu si rty potřete ochranným balzámem bez vody a bez mentolu – mentol sice chladí příjemně, ale na mrazu prohlubuje pocit chladu a může sliznici ještě víc vysušit.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhodující není jen teplota vzduchu, ale takzvaná pocitová teplota. Ta zohledňuje vítr. Při −5 °C a bezvětří zvládne nezakrytý obličej mnoho lidí bez následků. Jakmile ale fouká, pocitová teplota klesne klidně k −15 °C a pokožka i rty začnou omrzat během desítek minut. Praktické pravidlo: když je pocitová teplota pod −10 °C nebo fouká silný vítr, zakryjte si ústa šálou nebo nákrčníkem. Není to otázka pohodlí, ale prevence.<br>
<br>
<br>
<br>
Pod stromem se pěstuje jinak než na otevřeném záhonu. Rozhoduje zastínění, půdní vlhkost a kořenový tlak. Než začnete sázet, určete, kolik hodin denně na místo dopadá přímé slunce. Plný stín znamená méně než dvě hodiny, polostín dvě až čtyři hodiny, hlavně ráno nebo večer. Podle toho vybírejte druhy, ne naopak.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejspolehlivější ochranou je kombinace znalosti a zvyku. Vezměte si do lesa nůž a houby vyndávejte i s částí půdy. Doma je vždy překrojte podélně a zkontrolujte třeň. Pokud se objeví jakákoli pochybnost, houbu vyhoďte. Při podezření na otravu nečekejte na příznaky — ty se mohou objevit až za mnoho hodin a mezitím už toxiny působí v těle. Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a vezměte s sebou zbytek hub nebo alespoň jejich fotografii.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup: nejprve houbu podeberte opatrně nožem, abyste nepoškodili bázi třeně. Potom odřízněte klobouk v místě, kde se napojuje na třeň. Třeň podélně rozřízněte ostrým nožem. Sledujte, zda je dužnina homogenní, nebo zda se jedná o dutou trubici. U některých druhů se dužnina po rozříznutí zabarvuje – například u kozáka načervenalá, u hřibu modrá. To je důležitý určovací znak. Nakonec přičichněte k řezné ploše. Vůně může být příjemná houbová, ale také nepříjemná, chemická nebo mýdlová.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdo by neměl mráz podceňovat Existují skupiny, pro které je ochrana úst a rtů nutností, ne volbou. Patří sem malé děti, jejichž kůže je tenčí a termoregulace ještě není vyzrálá. Dále lidé s astmatem nebo jiným chronickým onemocněním dýchacích cest – studený vzduch vdechovaný ústy může vyvolat bronchospasmus. Rizikoví jsou i diabetici, kuřáci a lidé s poruchou krevního oběhu, protože mají zhoršené prokrvení periferních tkání. Pokud užíváte léky na tlak nebo na ředění krve, počítejte s tím, že i vaše sliznice budou na mráz reagovat dřív.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je, že si lidé chrání jen krk, ale ústa nechají odkrytá. Přitom právě rty a sliznice dutiny ústní přicházejí do kontaktu s ledovým vzduchem při každém nádechu. Další častou chybou je dýchání ústy v mrazu. Nos vzduch ohřívá, zvlhčuje a čistí. Pokud dýcháte ústy, vdechujete vzduch studenější a sušší, což vede k popraskání rtů a podráždění v krku. Snažte se proto dýchat nosem, i když je ucpaný – pomůže nosní sprej s mořskou vodou nebo jednoduché smrkání před odchodem ven.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejspolehlivější postup je vyzkoušet tři druhy v malém a sledovat je celou sezónu. Co roste, nechte, co ne, nahraďte. Pod stromem nejde o maximální sklizeň, ale o to, aby místo neslo užitek bez zbytečné práce.<br>
<br>
<br>
<br>
Po návratu domů se vyhněte rychlému ohřívání úst horkým nápojem. Sliznice po mrazu potřebuje pozvolné prohřátí. Ideální je vlažný čaj nebo jen voda pokojové teploty. Pokud máte rty popraskané do krve, nepoužívejte produkty s kyselinou salicylovou ani s výrazným parfemem. Stačí čistý vazelínový základ nebo lanolin. A pokud se objeví bílé skvrny nebo necitlivost, které po prohřátí neustupují, jde o omrzlinu a patří k lékaři. U úst a rtů se to stává vzácněji než u prstů, ale když už, bývá to vážné.
