Ve školní družině se schází děti různého věku, temperamentu i pohybových schopností. Tradiční honičky a vybíjená sice fungují, ale brzy omrzí a často zvýhodňují ty rychlejší a průbojnější. Netradiční pohybové hry mají výhodu v tom, že zapojí i pomalejší nebo ostýchavější děti, protože v nich nejde jen o rychlost. Stačí k nim málo pomůcek a často žádné. Důležité je vybírat hry tak, aby se nikdo necítil trapně, když vypadne nebo udělá chybu.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je vždy izolace rostliny od ostatních, i když si nejste jistí, zda jde o plíseň. Přemístěte ji na dva až tři týdny do jiné místnosti, ideálně tam, kde je více vzduchu a méně vlhka. Během té doby rostlinu nepřihnojujte a nezalévejte na listy. Sledujte, zda se skvrny zvětšují nebo zda se objevují nové. Pokud ano a mají chomáčkovitý vzhled, s vysokou pravděpodobností jde o houbovou infekci, kterou musíte řešit okamžitě.<br>
<br>
<br>
<br>
Podlaha bez koberce od okna ke dveřím prodlužuje místnost. Koberec dejte jen pod postel, aby zůstal viditelný pruh podlahy před ní. Když už koberec, tak se světlým okrajem a bez výrazného vzoru – vzor vytváří hranici, která prostor uzavře. Často opomíjená věc: čalounění hlavy postele. Vysoké tmavé čelo zabírá pohledovou plochu a ložnici sníží. Nízké čelo v barvě stěny nechá stěnu plynout dál.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete řešit výživu, vyřešte vodu. Na balkoně platí, že rostlina v malém květináči vysychá mnohem rychleji než na zahradě. Substrát kontrolujte prstem dva centimetry pod povrchem. Pokud je suchý, zalijte vydatně, dokud voda neproteče dnem. Pokud je vlhký, počkejte. Nejčastější chybou je zalévat každý den stejné množství bez ohledu na počasí. V horku potřebuje petúnie v litrech substrátu klidně dvakrát denně vodu, při deštivém týdnu stačí jednou za tři dny.<br>
<br>
<br>
<br>
První chyba je nechat na lince věci, které se používají jednou za měsíc. Na pracovní desce má zůstat jen to, co bereš denně: nůž, prkénko, případně základní koření. Mixér, toustovač nebo kuchyňská linka se zásuvkami patří do skříně, i když to znamená každé ráno je vytáhnout. Ušetřená plocha na desce je v panelákové kuchyni cennější než pohodlí při vytahování.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte rozehřátím, které nenápadně rozdělí kolektiv. Osvědčuje se „barevné houpačky": děti se volně pohybují po místnosti a na zavolání barvy se musí dotknout předmětu stejné barvy. Kdo nestihne, dělá dřep, ale po deseti sekundách se vrací zpět. Tím se vyhnete klasickému vyřazování, které vyvolává pláč a hádky. Vychovatelka stojí tak, aby viděla na celý prostor, a barvy volí podle toho, co je v místnosti skutečně k dispozici. Chybou je vyvolávat barvy příliš rychle po sobě; děti se pak srazí a přestává je to bavit.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Na rozvoj rovnováhy a</span> spolupráce funguje „převozník". Děti stojí v řadě a podávají si mezi sebou předmět – třeba šátek nebo míček – nejprve rukama, potom jen lokty, nakonec nohama vsedě. Vyhrává družstvo, které předmět dopraví na konec řady nejrychleji, ale bez toho, aby ho upustilo. Pravidlo je jednoduché: když předmět spadne, řada se vrací na začátek. Počítejte s tím, že mladší děti potřebují delší čas a více povzbuzování. Nekárejte je za pomalost, jinak přestanou spolupracovat úplně.<br>
<br>
<br>
<br>
Před každou hrou dětem stručně vysvětlete cíl a ukažte jeden pokus nanečisto. Vysvětlování za pochodu vede k chaosu. Mějte připravené dvě varianty obtížnosti: jednu pro mladší, druhou pro starší. Pokud se hra protáhne nebo děti začnou zlobit, raději ji ukončete o minutu dřív, dokud je zábava. Ve družině nejde o výkon, ale o to, aby se děti hýbaly, smály a odcházely domů unavené, ale spokojené.<br>
<br>
<br>
<br>
První pravidlo zní: brambory nastrouhejte najemno, ale hned je dejte na čistou utěrku nebo do plátýnka a pořádně vymačkejte. Tato voda je hlavní nepřítel. Čím víc jí zůstane v těstě, tím víc se musí odpařit v oleji a tím víc tuku se vsákne. Vymačkanou šťávu klidně vylijte, nemá v bramboráku co dělat. Stejně tak nepřidávejte mléko ani vodu na zředění – pokud těsto potřebuje zředit, použijte vejce.<br>
<br>
<br>
<br>
Hry, které zvládne i nejmenší prvňák Prostorově nenáročná je „sochařská dílna". Dvojice se chytí za ruce, jeden vede, druhý má zavřené oči a nechává se vést. Po dvou minutách si role vymění. Učí to důvěru a zároveň nutí děti zpomalit. Je třeba předem určit hranice, kam až se smí chodit, a odstranit židle a batohy. Typická chyba: nechat děti běhat po celé chodbě bez dozoru. Vždy určete jedno stanoviště, kde vychovatelka stojí a odkud má přehled.
