Papír, karton a izolepa vydrží víc, než se zdá Kartonové krabice se hodí na klobouky, brnění, křídla i masky. Stříhejte je na rovné díly a spojujte lepicí páskou z obou stran. Papírová maska potřebuje otvory pro oči a nos, jinak se zamlží. Barvy na papír nanášejte v tenké vrstvě, silná vrstva popraská a opadá. Pokud nemáte barvy, obalte karton látkou nebo starým balicím papírem.<br>
<br>
<br>
<br>
Světlo, které neprozradí ani neoslepí Každá dvojice dostane jednu slabou baterku s červeným filtrem. Červené světlo stačí na čtení úkolů a neruší noční vidění. Zbytek trasy jde dítě samo s doprovodem vedoucího, který svítí jen tehdy, když je potřeba. Typická chyba je svítit silným bílým světlem do očí ostatních. Další chyba je nechat děti jít samotné bez dospělého, i když je trasa krátká.<br>
<br>
<br>
<br>
Noční hra pro mladší děti není o strašení. Je o bezpečném dobrodružství, kde se dítě učí pohybovat po známém prostředí i po setmění. Základem je trasa, kterou děti znají ze dne, a světlo, které je vede, neoslňuje. Pokud má hra fungovat, musí být krátká, srozumitelná a vždy s dospělým na dohled.<br>
<br>
<br>
<br>
Nefunguje křik ani vyhrožování. Pokud dítě křičí, snižte hlas. Čím jste klidnější, tím dřív se emoce uklidní. Vyhněte se větám „kdybys nezlobil, mohli jsme zůstat déle". To je trest, který příště povede k ještě většímu odporu. Místo toho řekněte: „Vím, že tě to mrzí, ale doma na nás čeká teplá polévka." Pojmenujte jeho pocit, ale trvejte na svém. Dítě se učí, že hranice platí i když je mu to nepříjemné.<br>
<br>
<br>
<br>
Staré tričko stačí převázat v pase a máš plášť. Nestříhej do něj, dokud nevyzkoušíš, jak padne. Alobal se hodí na korunu, brnění nebo křídla brouka, ale trhá se, proto ho podlep papírem. Kolíky na prádlo a provázek vytvoří jednoduchou loutku. Nakresli na kolík obličej, přivaž provázky k rukám a nohám a vedeš za ně. Uzel musí být pevný, jinak se loutka rozpadne při prvním zatahání.<br>
<br>
<br>
<br>
Trasu postavte na okruhu kolem tábora, dlouhou maximálně dvacet minut chůze. Nikdy ji neveďte mimo oplocený prostor. Značky volte z přírodnin: kameny, šišky, větve položené do šipky. Reflexní pásky na stromech pomohou, ale nesmí být jediným orientačním bodem. Děti si předem projdou cestu za světla a společně si řeknou, kde jsou jaké značky.<br>
<br>
<br>
<br>
Doplňky dělají kostým. Klobouk z novin, meč z ruličky od papírových utěrek, křídla z ramínek a punčoch. Všechno musí být pevně připevněné, aby to vydrželo běhání po domě i venku. Vyhněte se dlouhým šňůrkám u krku, mohou se zachytit. Boty ozdobte nalepenými tvary, ale použijte oboustrannou pásku, ať jdou zase dolů.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je vrstvení. Tričko přes tričko, legíny pod sukni, mikina pod plášť. Vrstvy zakryjí nedokonalé střihy a hlavně udrží teplo, pokud jdete ven. Látku vždy nejdřív přišpendlete nebo přišijte, teprve pak stříhejte. Typická chyba je ustřihnout příliš mnoho a pak zjistit, že kostým nedrží na ramenou. Radši uberte míň a přidejte sponu nebo gumičku.<br>
<br>
<br>
<br>
Úkoly na stanovištích musí být jednoduché a hmatové. Poznej předmět v látkovém pytlíku, přenes kelímek s vodou, slož obrázek z klacíků. Všechno zvládnutelné ve tmě bez čtení dlouhých textů. Na každém stanovišti stojí jeden vedoucí, který mluví klidným hlasem a nikdy na děti nevyskakuje. Pokud se dítě lekne, stanoviště okamžitě končí a vedoucí ho odvede zpět do tábora bez vysvětlování před ostatními.<br>
<br>
<br>
<br>
Věk jako orientační bod, ne zákon Věkové označení se vztahuje k nejmladšímu hráči, který hru zvládne bez pomoci dospělého. Pokud máte doma děti různého věku, potřebujete hru, kde se slabší hráč nepropadne a silnější se nenudí. Řešením jsou hry s jednoduchými pravidly, ale hlubokou strategií, nebo hry s vyrovnávacími mechanismy. Naopak se vyhněte hrám, kde jeden hráč vypadne a čeká do konce kola. Malé dítě to odnese a příště hrát nebude.<br>
<br>
<br>
<br>
Než vyrazíte, udělejte zkoušku pohybu: dřep, běh, zvednuté ruce. Kostým, který při tom praskne nebo sklouzne, potřebuje dodatečné zpevnění. Nechte si půl hodiny rezervu na opravy. Nakonec uklízejte zbytky látek a papíru, ať se příště lépe hledá. Nejlepší kostým je ten, který vznikne z toho, co už doma leží, a vydrží celou akci bez lepení na poslední chvíli.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina rodičů vybírá hru podle obalu a doporučeného věku na krabici. To je první chyba. Číslo na krabici říká jen to, od kolika let je obsah bezpečný a srozumitelný, ne že hru dítě skutečně zvládne hrát. Rozhoduje něco jiného: kolik času udrží pozornost, jak zvládá prohru a jestli umí číst. Hra pro pětileté s obrázkem zvířat může být pro pětileté dítě pořád příliš abstraktní, pokud vyžaduje plánování tahů dopředu.<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">
