První pravidlo je jednoduché: „jemná na jazyku" není kritérium. Chuť, vůně ani pocit na jazyku nejsou spolehlivé určovací znaky pro bezpečnost. Některé smrtelně jedovaté houby chutnají nasládle a voní příjemně, jiné jedlé houby mohou být nahořklé nebo palčivé. Chuťové zkoušení se dělá jen u druhů, které už bezpečně znáte, a to tak, že kousek rozkoušete a vyplivnete. Pokud si nejste jistí ani druhem, do úst ho neberte vůbec.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Blanšírování nebo</span> podušení: dvě cesty, které funguj<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup: houbu otoč, zkontroluj lupeny, potom vyhrab kořen. Když u báze uvidíš bílou pochvu, končíš. Neber ji, nedávej do košíku, nenechávej ji na pařezu. Muchomůrka bílá obsahuje amatoxiny, které se nedají zničit vařením, smažením ani sušením. Stačí jediná plodnice pro dospělého člověka. U dětí je smrtelná i polovina.<br>
<br>
<br>
<br>
Běžnou chybou je mýt houby pod silným proudem vody a nechat je okapat v cedníku. Voda se dostane do pórů a houba se stane těžkou a rozmoklou. Další častá chyba je čistit houby až před vařením – mezitím se v nich množí larvy a plíseň. Také nepoužívejte mýdlo ani saponáty, houby jsou savé a zůstaly by v nich chemické zbytky. Na tvrdší nečistoty, jako je písek v lupenech, stačí použít měkký štětec nebo kartáček na zuby.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/Psjt4fRnXhE/hq720.jpg" alt="Tajný úložný prostor za gaučem / DIY upgrade do malého bytu!!" style="max-width:400px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Před konzumací houby po mrazu vždy tepelně upravte a ochutnejte jen malé množství. U nových druhů, které jste dřív nesbírali, si nejdřív ověřte určení u zkušeného houbaře nebo v atlase. Sledujte také předpověď – pokud má přijít další mráz, sběr se vyplatí jen v den, kdy teploty nad nulou vydrží aspoň pár hodin. Jinak je lepší počkat na oblevu a vyrazit znovu.<br>
<br>
<br>
<br>
Hřib není jen jeden druh, ale celá skupina hub s rourkami místo lupenů. Rourky najdete na spodní straně klobouku – jsou to drobné otvory, které mohou být bílé, žluté, zelenavé nebo červené. Právě barva a tvar rourků patří k nejspolehlivějším znakům. Pokud má houba pod kloboukem lupeny, o hřib nejde, i když se mu tvarem podobá. Nikdy nespoléhejte na jediný znak; vždy si prohlédněte klobouk, třeň i rourky jako celek.
