Když venku prší, zabavte děti v bytě bez skákání

<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:400px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">U menších dětí počítejte s tím, že výrobek nevydrží dlouho. Není to selhání, ale přirozená vlastnost materiálu. Důležité je, aby si děti osahaly přírodniny, poznaly jejich vůni a strukturu. Před tvořením se zeptejte, co chtějí vyrobit, a nechte je rozhodnout. Vyhnete se tak tomu, že budete dělat výrobek za ně. Hotové věci nechte proschnout alespoň den, než je postavíte na polici. Pokud se objeví plíseň, výrobek vyhoďte a přírodniny příště důkladně vysušte. Od řazení k důkazům První hra je řazení podle skrytého pravidla. Vyberte pět lžic různých délek a promíchejte je. Úkolem je srovnat je od nejkratší po nejdelší bez mluvení. Kdo chce, může jen ukazovat. Chyták: děti často řadí podle barvy, protože je nápadnější. Proto používejte stejně barevné předměty a řekněte předem, že barva nehraje roli. Druhá varianta: seřaďte hrnečky podle toho, kolik se do nich vejde, ale nejdřív odhadem a teprve pak přeléváním. Odhad a skutečnost se často rozejdou, což je přesně to poučení. Po vysvětlení je potřeba ověřit, že posluchač rozumí. Neptejte se „rozumíte?", protože na to každý automaticky řekne ano. Požádejte ho, aby pravidlo zopakoval vlastními slovy, nebo mu dejte krátkou situaci a nechte ho rozhodnout, jak by se zachoval. Když udělá chybu, není to selhání jeho, ale vašeho vysvětlení. V tu chvíli se vraťte k příkladu, ne k dalším slovům. Jak nastavit pravidla, která skutečně drž Když počasí nedovolí vyjít ven a děti mají energie na rozdávání, zakázat běhání a skákání po gauči nestačí. Zákaz sám o sobě nic neřeší, protože dítě potřebuje podnět, ne příkaz. Místo napomínání je lepší připravit činnosti, které zaměstnají ruce i hlavu a přitom nevyžadují běhání po místnosti. Klíčové je nabídnout aktivity, které mají jasný cíl a dají se dělat vsedě nebo vkleče na zemi. Pomůcky držte jednoduché a opravitelné: šátky, provázky, křídy, kelímky, papíry. Vše, co se dá rozbít nebo ztratit, mějte dvakrát. U her se šátky dejte pozor na tvrdé spony a náramky; před startem je sundejte. U běhacích her vymezte hranice jasně – strom, páska, řada kamenů. Děti mají tendenci zatáčet do míst, kde je to nebezpečné. Projděte terén před hrou a odstraňte kameny, větve a sklo. Nikdy nezačínejte hru na svahu, kde se běhá dolů. Pátá hra je přelévání s podmínkou. Máte tři nádoby: plnou, poloprázdnou a prázdnou. Cílem je dostat stejné množství do dvou z nich, ale nesmíte použít odměrku. Řešení spočívá v tom, že nejdřív přelijete z plné do prázdné, dokud hladiny nejsou stejné. Šestá hra je třídění příborů poslepu: všechny vidličky, lžíce a nože dejte do látkového pytlíku a dítě vytahuje jen podle hmatu. Učí to rozlišovat tvary bez zrakové kontroly. Pozor na ostré hrany, používejte jen tupé nože. Sedmá hra je stavba věže z korků a vršků. Podmínka: každý další kus musí být lehčí než ten předchozí, nebo alespoň stejně těžký. Osmá hra je řetěz příčin: postavte tři předměty tak, aby pád jednoho shodil druhý. Dítě má předpovědět, co se stane, a pak to zkusit. Devátá hra je hledání dvojic: dvě lžíce, dva korky, dva vršky. Rozložte je obráceně a dítě hledá shodu. Desátá hra je opakování postupu: nahlas popište, co jste dělali, a dítě to musí zopakovat ve stejném pořadí. Právě tady se láme pozornost a vyplatí se mluvit pomalu. Když se nedaří, zkraťte krok a přidejte ho až později. Logika v kuchyni není o rychlosti, ale o tom vydržet u jednoho pravidla dost dlouho na to, aby se z něj stalo myšlení. Kuchyňská zásuvka je plná předmětů, které vypadají obyčejně, ale pro logické uvažování jsou jako stvořené. Na rozdíl od drahých stavebnic nabízejí něco, co se cení víc: hmatatelný výsledek a jasná pravidla. Nejde o to vyhrát, ale naučit se vidět souvislosti. Každá hra níže má jedno konkrétní pravidlo a jeden častý chyták. Když ho znáte předem, děti (i dospělí) se přestanou zlobit a začnou skutečně přemýšlet. Třetí hra je vážení bez vah. Vezměte dvě stejné sklenice a džbán vody. Dítě má určit, která sklenice je těžší, a svůj tip ověřit tak, že je podrží v každé ruce. Váha se pozná podle tlaku na dlaň, ne podle velikosti. Typická chyba je soudit podle výšky hladiny. Sklenice s vyšší hladinou může být lehčí, pokud je užší. Čtvrtá hra je hledání chybějícího předmětu: položte na tác pět věcí, nechte dítě si je zapamatovat, pak jednu odeberte a zeptejte se, co zmizelo. Nejdřív se to daří podle barev, později podle tvaru. Začněte tím, že z kuchyně vyberete jen to, co se nerozbije a co se snadno umyje. Sklenice, příbory, korky, suché těstoviny, plastové vršky, kuchyňská houba. Vyhněte se ostrým nožům, horkým hrncům a všemu, co se dá spolknout. Předměty dejte na tác nebo do pekáče, ať je pořád vidíte. Nejčastější chyba je vzít jich moc najednou. Tři až pět kusů stačí, víc už mate a nutí k hádání.

Войдите, чтобы оставлять комментарии