<img src="https://picography.co/page/1/600" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Rozhoduje délka úseku a způsob předávky. Na deseti metrech nemá smysl běžet rovně tam a zpět, protože dítě se sotva rozběhne a už musí brzdit. Místo toho postavte dvě mety tři metry od sebe a nechte běžet dokola. Nebo použijte předávku na místě: první hráč předá štafetu tlesknutím do dlaně a zůstane stát, druhý vyběhne. Tím se z deseti metrů stane nekonečná trať.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak postavit lahev a kde Ideální je rovná, pevná a hlavně hladká plocha bez spár. Beton, dlažba nebo zpevněný dvorek fungují lépe než tráva, protože v trávě lahev zapadne a střepy se v ní ztratí. Lahev postavte dnem vzhůru, tedy hrdlem dolů, jen pokud má dostatečně široké a rovné dno, které drží. Klasická pivní lahev stojí nejlépe na dně, hrdlem nahoru. Vždy ji umístěte alespoň dva metry od zdi, plotu nebo skla, aby odražený míč něco nerozbil. Mezi hráčem a lahví nechte volný prostor – nikdo by neměl stát za lahví ani vedle ní.<br>
<br>
<br>
<br>
Obtížnost neurčuje jen obsah, ale také forma. Rýmované hádanky jsou snazší, protože rytmus a zvuk napovídají poslední slovo. Naopak volná věta bez rýmu nutí dítě držet v hlavě více informací najednou. Podobně působí délka: krátká hádanka o dvou řádcích je pro začátek vhodnější než odstavec. Pokud chcete obtížnost zvýšit, přidejte jednu nápovědu, která neprozradí řešení, ale nasměruje pozornost – například upozorněte, že se odpověď rýmuje s nějakým slovem, nebo že jde o věc, kterou má doma.<br>
<br>
<br>
<br>
Co říct hned na začátku a co raději vynech<br>
<br>
<br>
<br>
Jako míč použijte něco měkkého a těžkého zároveň. Tenisák je příliš lehký, koule na bowling příliš tvrdá. Osvědčí se menší gumový míč nebo míč na házenou. Tvrdý míč lahev rozbije na drobné střepy, které se těžko sbírají. Měkký míč lahev jen posune a hra ztratí smysl. Zkuste to nejdřív nanečisto, než začnete počítat body.<br>
<br>
<br>
<br>
Roličky od toaletního papíru se hodí na hradby, tubusy nebo postavičky. Nabarvi je vodovkami a přelep izolepou, aby držely barvu. Krabice od bot poslouží jako jeviště, garáž nebo domeček. Vystřihni dveře a okna, hrany zpevni páskou. Na dně nech otvor pro ruku, pokud má jít o loutkové divadlo.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Chodba v malém bytě bývá</span> <span style="font-weight: bold;">úzká, tmavá a plná bot</span>. Právě proto se hodí na hry, které nepotřebují rozběh ani velký prostor. Základem je uvolnit alespoň dva metry délky a odstranit předměty, o které by dítě mohlo zakopnout. Kobereček na konci chodby ztlumí dopad a sousedé ocení, když hry omezíte na dobu do sedmé večer.<br>
<br>
<br>
<br>
Bowling s lahvemi vypadá jako nenáročná zábava na zahradě nebo v garáži. Přesto se při něm opakuje jedna chyba, která rozhodí celý průběh a často i vybavení: hráči podceňují povrch. Skleněná lahev se po pádu chová úplně jinak než kuželka. Neodskočí, ale rozbije se, klouže a její střepy zůstávají přesně v dráze dalších hodů. První pravidlo tedy zní: než vůbec postavíte lahev, vyberte a zkontrolujte místo.<br>
<br>
<br>
<br>
Na konci hry projděte celou dráhu i okolí ještě jednou. Právě tam se objeví úlomky, které při hře nikdo neviděl. Lahev nikdy nenechávejte stát přes noc na přímém slunci ani v mrazu, materiál zeslábne a při dalším hodu praskne sám. Když budete dodržovat tyhle zásady, bowling s lahvemi zůstane zábavou a ne skládáním střepů.<br>
<br>
<br>
<br>
Body počítejte jednoduše: lahev, která zůstane stát, je nula. Lahev posunutá, ale celá, je jeden bod. Lahev převržená nebo rozbitá je dva body a hráč si ji musí sám uklidit. Tím se hra přirozeně zpomalí a nikdo nehází zbytečně silou. Po každém hodu zkontrolujte okolí, než se postaví nová lahev. Střepy sbírejte lopatkou a smeťte do pevného obalu, ne rukama. Malé úlomky vezměte vlhkým hadrem, suchý smeták je roznese po celém prostoru.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je odhad vzdálenosti. Hráči stojí příliš blízko, hodí míč silou a lahev se rozletí do stran. Druhá typická chyba je mokrý povrch. Po dešti nebo po ranní rose lahev klouže a padá sama, aniž by ji někdo trefil. Před každým hodem povrch otřete a lahev osušte. Třetí chyba je bosá noha. Střepy na zemi se snadno přehlédnou a pořezání je pak nepříjemné. Pevná obuv je nutnost, ne přežitek.<br>
<br>
<br>
<br>
První osvědčenou hrou je „překážková dráha z polštářů". Na zem položte dva polštáře vedle sebe, za nimi papírovou páskou vytvořte čáru a na konci postavte koš na prádlo. Dítě má za úkol přejít po polštářích, přeskočit čáru a hodit do koše ponožkový míček. U malých dětí počítejte s tím, že budou chtít dráhu opakovat pořád dokola – připravte si předem pět míčků, ať nemusíte po každém hodu běhat.<br>
<br>
<br>
<br>
Posledním tipem je „sochařina z ručníků". Na zemi se rozloží dva ručníky a dítě z nich má během minuty vytvořit co nejdelší hada. Poté hada obchází po špičkách a nesmí se ho dotknout. Hra učí rovnováhu a zároveň nutí dítě přemýšlet, kam šlápne. Po skončení ručníky hned složte, ať chodba zůstane průchozí – nepořádek na zemi je nejčastější důvod, proč rodiče hry na chodbě vzdají.
