Sbírku držte na uzdě pravidlem jedné hry dovnitř, jedné ven. Když přijde nová, nějaká stará jde pryč. V malém bytě jinak během roku vznikne hromada, která se nedá uklidit. Také se vyhýbejte hrám, které mají mnoho rozšíření. Každé rozšíření zabere další krabici a často se hraje jen jednou. Raději investujte do kvalitní hry, kterou budete hrát opakovaně, než do pěti průměrných.<br>
<br>
<br>
<br>
Šišky bývají slepené pryskyřicí a uvnitř často zůstávají jehličí nebo hmyz. Před použitím je prohlédněte proti světlu a ty s otvorem vyhoďte. Klacky ze země mohou mít plíseň nebo dřevokazný hmyz; pokud na nich vidíte jemný prášek, okamžitě je vyřaďte. Kamínky propláchněte ve vodě a nechte uschnout, jinak se z nich ve hře stane bláto. Tento krok zabere několik minut, ale zabrání tomu, aby se z přírodního materiálu stal zdroj nepříjemností.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte aktivitou, která nevyžaduje žádnou znalost ani odvahu. Osvědčuje se rozdělení do dvojic a konkrétní otázka typu „Co vás přivedlo právě sem?" nebo „Co byste chtěli umět za měsíc?" Každý má na odpověď dvě minuty, pak představí svého partnera ostatním. Tím se odstraní ostych z mluvení o sobě a zároveň se lidé navzájem zapamatují. Pozor na častou chybu: nenechte dvojice mluvit příliš dlouho. Po pěti až sedmi minutách se pozornost rozpadá a začíná šum.<br>
<br>
<br>
<br>
U starších dětí, zhruba od osmi let, přestává fungovat přímé zadání. Místo „něco si hraj" dejte otevřenou výzvu: postavte nejvyšší věž z kostek, kterou unese stůl, nebo vymyslete vlastní deskovou hru s pravidly na papíře. Nechte je, ať vám ji vysvětlí a vy si ji zahrajete. Tím se zabaví na hodinu a ještě procvičí vyjadřování. Když se začnou hádat o pravidla, nezasahujte hned — ať si to vyřeší samy. Dořešení sporu je součást hry.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se řekne „zabavit děti doma", většina lidí si představí televizi nebo tablet. Jenže obrazovka vydrží tak dvacet minut a pak začne nuda, hádky a škemrání o další díl. Začněte tím, že dětem dáte jasný režim dne — ne tabulku na zdi, ale ústní dohodu: dopoledne pohyb, po obědě klid, odpoledne tvoření. Děti potřebují vědět, co přijde. Bez toho se každá činnost zvrhne v přetahovanou.<br>
<br>
<br>
<br>
Při hře počítejte s tím, že přírodní materiál se opotřebovává. Klacky se časem zkracují, kamínky ztrácejí barvu a šišky se rozpadnou na jednotlivé šupiny. Není to vada, ale přirozený vývoj – místo vyhazování je vraťte do přírody nebo použijte jako mulč. Pokud chcete sbírku udržet delší dobu, oddělte materiál, který se drolí, od pevného a obnovujte ho po každé hře. A hlavně: před hrou zkontrolujte, zda v šiškách nezůstal hmyz nebo jehličí, které píchá do ruky.<br>
<br>
<br>
<br>
U dřeva platí jednoduché pravidlo: čím sušší, tím lehčí, ale zároveň křehčí. Klacky na stavění věží a mostů hledejte na zemi, ne na stromě – spadlé větve jsou už částečně vyschlé a nepraskají tak snadno. Vyhněte se klackům s černými skvrnami nebo houbovitým povlakem, ty se drolí a při zatížení se lámou. Průměr do dvou centimetrů stačí na většinu konstrukcí, silnější větve se špatně spojují.<br>
<br>
<br>
<br>
Nasbírat plný košík šišek, klacků a kamínků je snadné. Vydržet s nimi celé odpoledne bez toho, aby se něco rozbilo, ztratilo nebo spolklo, je jiná věc. Rozdíl mezi přírodním materiálem, který vydrží, a tím, který se rozpadne po prvním použití, není v druhu, ale ve stavu, v jakém ho domů přinesete.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je míchat materiál bez ohledu na vlhkost. Vlhké dřevo a mokré kameny v jedné krabici znamenají plíseň a zápach. Rozdělte sbírku do několika nádob podle druhu a nechte ji na suchém místě, kde proudí vzduch. Druhá častá chyba je lepení tavnou pistolí na šišky přímo zvenku – studený povrch lepidlo okamžitě ztuhne a spoj nedrží. Šišku i klacek nejdřív otřete hadrem, případně je nechte v teple místnosti, aby neměly povrchovou vlhkost.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy je lepší kámen než šiška Kamínky se hodí tam, kde potřebujete váhu a stabilitu – jako závaží, základnu stavby nebo na přesun a třídění podle velikosti. Sbírejte je suché, ideálně na štěrkových cestách nebo v korytech potoků. Mokré kameny kloužou a špatně se lepí. Pozor na kameny s ostrými hranami, které řežou do ruky; pro menší děti vybírejte oblázky hladké. Šišky jsou naopak lehké a dobře se s nimi plní nádoby, ale jejich šupiny se snadno lámou, jakmile uschnou úplně. Čerstvě spadlé šišky jsou ještě zavřené a lepkavé, nechte je dva až tři dny proschnout na novinách, pak se rozevřou a budou tvrdší.
