Další možností pro velkou skupinu je vybíjená na dvě pole vedle sebe. Rozdělte hráče na čtyři družstva, dvě hrají proti sobě na jednom hřišti, dvě na druhém. Po každém vybití se míč okamžitě vrací do hry, nikdo nečeká na rozhodčího. Tento formát nutí hráče rychle se rozhodovat a méně diskutovat. Typická chyba je špatně vyznačené hřiště – pokud jsou čáry nejasné, hráči se hádají, jestli byli vybiti, nebo ne. Vyznačte hranice kužely nebo sprejem a předem řekněte, co znamená „míč na zemi" a co „míč ve vzduchu".<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec testujte postupně. Půjčte si hru od známých, zahrajte si ji v knihovně nebo na dětské akci a teprve pak kupujte. Sledujte, které mechaniky děti samy vyhledávají – sbírání, stavění, hádání, vyprávění. Podle toho vybírejte další hry, ne podle toho, co zrovna letí. Dobrá dětská hra vydrží roky a hraje se opakovaně, i když má jen pár komponentů.<br>
<br>
<br>
<br>
Výtvarné aktivity jsou další možností, ale pozor na nepořádek. Vodové barvy nebo plastelína se snadno dostanou na gauč i koberec. Proto je dobré je dělat výhradně na prostěradle a s hadrem po ruce. Dítěti zadejte konkrétní zadání, například nakreslit, co vidělo cestou do školky. Nejisté dítě nic nevymyslí a začne zlobit. U mladších dětí je vhodné předkreslit obrys a nechat je ho vyplnit. U starších nechte volnou ruku, ale určete časový limit, například než se uvaří čaj. Limit pomáhá udržet pozornost a dává činnosti konec, po kterém se přejde k něčemu jinému.<br>
<br>
<br>
<br>
Šest až devět let: první scénky a co v nich nefungu<br>
<br>
<br>
<br>
Rozdělení do družstev nebo skupin je malá operace s velkými následky. Špatně sestavená skupina dokáže zkazit celý den, zablokovat práci a vyvolat dohady, které přetrvají týdny. Naopak promyšlené rozdělení udělá z průměrného zadání funkční tým. Nejde o to vybrat nejlepší jedince, ale vytvořit skupiny, které spolu dokážou pracovat. Tři až pět minut přípravy před rozdělením ušetří hodiny vysvětlování.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://c8.alamy.com/comp/DRPG2G/close-up-portrait-of-girl-smiling-DRPG2G.jpg" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Po každé hře udělejte krátké vyhodnocení, ne kázání. Řekněte, co fungovalo, a nechte mluvit děti. Ptejte se: co bylo nejtěžší, co byste změnili, komu se to povedlo. Když se ozve nespravedlnost, řešte ji hned a konkrétně – kdo, kdy, co. Neodbývejte to frází, že se to příště zlepší. Právě tady se láme důvěra ve vedoucího a chuť hrát další hru.
